Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Den s odezvou.

25. 07. 2005
12
8
2094
Autor
Don´t_worry

Jediná hvězda pro tolik lidí; vždyť se za chvíli na nebi neudrží a spadne do mumraje, který se nejspíš vynořil z chodníku, z něhož ještě po horkém dni sálalo teplo. Jen tak. Co se vlastně dá dělat po deváté hodině, když jedním trhnutím se všecky televize vypínají?

Kostov se prodíral davem, i když - byla to jeho volba - mohl se lidem vyhýbat. Podél pobřeží šuměla pouze voda, co narážela na vylidněnou pláž. Tmavomodrá barva místy křečovitě obarvená světlem z uliček, jak se zář agresivně rozšplouchla do dálky. A hudba v této končině utichla, že se promísila do vln. Voda ji spolkla.

S očima upřenýma k obloze, kde se na něj úpěnlivě dívala jen jedna hvězda, šel po hlavní tepně a když mu někdo náhodou spadl na hrudník, zamumlal cosi nesrozumitelného a už byl dva kroky za srážkou. Možná: uhni z cesty a nebo také promiňte, což se nedalo poznat, protože ústa otvíral poskrovnu, dalo by se říct, že skoro vůbec. A z tváře nebylo úplně jasné, zda je z lidských překážek unavený, naštvaný a jestli je vůbec vnímá.

Hlavou mu probíhaly myšlenky jako lidé zvenčí. Některé měl možnost po kontaktu, po nárazu s nimi zvednout a bohulibě se jimi obírat. A ostatní myšlenky si zamumlaly něco, co není pro nás důležité vědět a odešly se schovat, aby se zas sami od sebe pozvaly v jiný čas.

Náhle trhnul hlavou. Počala s mužem, který se z několika pádných důvodů nehodil do davu, nesměle koketovat myšlenka ? nejen, že mu zkazila nynější náladu. Věděl, že selhání panovalo i na jeho straně: má po noci.

Blázne, copak si opravdu myslíš, že vzhlížíš k něčemu teprve objevenému sám? Měl sto chutí se okřiknout, ale nebyl s to to udělat. Musel by nahlas. Kdyby byl poodešel, vypletl se z těch ohavných chobotů, směl by zařvat z plna hrdla.

Samozřejmě si to nemyslím, že ? ? A proč by to tak nemohlo být? Zatraceně; podívej se kolem sebe. Jsem jiný, snažil se seč mu síly stačily, aby si nikdo na něj nedovoloval; ničit mu jeho sny, přání.

Nejsem jiný. Vím, že jsem stejný zbabělec jako ten, co si právě kupuje pohled se zátokou, na které je rozvalená nahá žena. A přitom nevědomky očima pochválil onu ženu, jež se najednou stala koloritem zdejšího klimatu. Její precizně vypracované proporce byly spoře osvětleny jednou ze žárovek, kterou vlastnil stánek s cetkami a mimojiné i s fotografiemi, které si kupovali turisté, aby zaslali krásný pozdrav od houpavého moře plné soli. Lámali gesta o sto šest. Z povzdálí vypadalo úsilí, které vynaložili na koupi nějakého suvenýru jako pantomima šťastného pierota.

 

Druhý den bylo nebe beze zbytku vyjedené. Těžké bílé šmouhy se ze včerejška odtáhly jinam. Kostov skákal mezi bílými lehátky a slunečníky připomínajíc spíše bílou podložku, kterou hyzdilo několik pestrých teček. Profukoval slabý vítr, který měl za úkol rozpálená těla alespoň trochu kropit.

Pozastavil se až u konce, kde byly služby hotelů roztroušeny a poloprázdno. Tam si vítr foukal silněji, neboť se o nikoho nezadrhával ? jen o vlny. O pár metrů dál ležela žena. Ňadra se nadzdvihávala v rytmu jejího tichého dechu. Patrně spala.  

Kopnutím do vody narušil její směr, který následující vlna hned napravila. Čin ho nesmírně osvěžil. Když se otočil, pestré kopečky už neležely na zemi, ale jejich nositelka ospale mžourala na výtržníka. A mlčela.

"Voda je celkem teplá."

"Ano?"

"A je tu moc lidí. Asi mají dovolenou."

"Asi ano."

"Půjdete se koupat?"

"Ráda!"

Kostov si ležérně kecl vedle její osušky. Hlasitě vydechl a jeho kulaté břicho kleslo. Uvědomil si, že slečna byla podobná té z pohlednice.

 

Navečer pomalými krůčky a značně znavený vstoupil mezi lidi. Aby zbytečně moc nepodléhal. Sám sobě.


8 názorů

díky všem za čtení Cristinne, nejde o tvou blbost. Určitě ne, ale ono je to asi tím, že o nic nejde. Nech to plavat:)

Cristinne
18. 06. 2007
Dát tip
Já nevím, nijak mě to nevzalo, o co tu vlastně šlo? Omlouvám, se patrně jde o moji blbost...

Fajn..

pekná *

Jolana19
03. 06. 2007
Dát tip
souhlasím s Lakrov..ta první věta má největší sílu..a příběh by se od ní mohl rozvíjet dál..bojíme se sami sebe..být se svými myšlenkami..proto vstupujeme do davu..splyneme s ním..

Winter
03. 06. 2007
Dát tip
Strašně se mi líbí Tvoje popisy. "Druhý den bylo nebe beze zbytku vyjedené. Těžké bílé šmouhy se ze včerejška odtáhly jinam." Až se nikdo nebude dívat, tak to sprostě opíšu :) Ale takové ty vnitřní úvahy ě nechávají (bohužel) chladným. Zdají se mi neosobní. Ale čert to vem *

Lakrov
03. 06. 2007
Dát tip
Od konce se vracím na začátek; zjistit, která z prvních vět mě přiměla pokračovat ve čtení i přes počáteční úmysl oputit už zábavu a věnovat se práci. 'Jediná hvězda pro tolik lidí' je ta věta. A pak až se čtenář veze na paprscích a vlnách, jen místy (a jen přijatelně) pokažených důsledky něčeho, čemu snad říkáme jedním z velkých slov - Civilizace. Někdo možná namítne (nečtu předem ostatní kritiky) že se nedobral konce. Mě připadá, že jej nelze hledat v posledních řádcích, protože tohle dílo je (alespoň při mé omezené chápavosti) nejméně 'dvouprůchodové'.Děkuji za náladu a TiP. (A tlačenka.)

StvN
11. 08. 2005
Dát tip
Já asi beze slov. Něco pro tebe mám.

Vinki
31. 07. 2005
Dát tip
obraty typu "zařvat z plna hrdla" nebo "Kdyby byl poodešel" pusobi trochu jako rusivy element, nicmene pouziti v tomto stylu je je jakymsi zpusobem osvezujici a snad i odvadejici myslenky ne od deje samotneho, ale k neurcite dobe, ve ktere se to odehrava; me treba hned napadlo kolik mu tak muze byt mam rad podobne dilka, kdyz je ctu, nehledam v nich pribeh, smysl zivota, ci cokoliv vzneseneho, ale spis slova a obraty, u kterych me napadaji nelogicke a casto zbytecne otazky, ale presto si na ne odpovidam, a at uz to je odpoved jakakoliv, vzdycky mi pripadne jako potrebna, jako neco, co musim vyresit pro dalsi odstavec, pro dalsi cast skladacky, ackoliv jsou casto nesmyslne, presto zasazene do reality a hlavne kontextu. dava mi pak vsechno vetsi smysl... snad neni moc tezke sledovat moje myslenky ja te nejen rad vidim, ale i ctu, je to vazne moc dobre

takže se musím opravit: nejen, že tě ráda vidím, ale já bych tě jako čtenáře potřebovala jednou týdně, abys mi takhle dělal radost slovy, něco psal, co si myslíš, proč to není dobré, proč se teď neohřeju sluncem, když už vlezlo za les dě ku ju

aha, díky vidím to jinak, prostě na nebi! je pro mě důležitý, i když je jasné, že ta hvězda nebude na chodníku, že jo? ale ve mně i to blbý spojení má váhu, protože, no, to ti už těžko vypovím každopádně už vím, co si myslíš patos a směšnost vyvracet nebudu, asi toho je tam spousta díky, vážení, za čtení

Craerassy
27. 07. 2005
Dát tip
nejsem jiný..vím, že jsem stejný zbabělec....točí se mi to vlastně kolem této věty...jakoby obsáhla to, po čem netoužíme...být jako jiní a přitom neustále zápasit s těmi lidmi v sobě...kdysi jsem četla Kostkaře...je to jedna z mála knih, která se mnou jde stále...touha vymanit se z toho davu, udělat ne to, co se čeká, ale co udělat chci...hodit si kostkou a být tím druhým...jen ne tím zbabělcem...asi kecám... měla jsem tady problém s koncentrací...čekala jsem něco jako bum a ono to nepřišlo...chtěla jsem něco jako nasátí jiného vzduchu, jestli rozumíš...objasnění svých vlastních myšlenek, kterým kolikrát sama nerozumím...místo toho mi zůstaly zase jen myšlenky...tak nějak to dnes cítím..

vážně nemůžu jinak než poděkovat nevím, jak se vykecat; Kostov je třeba Martin, Pavel, Ondra, Vít, ..., ale nechtěla jsem, aby měl jméno "normální", pak přijde někdo, kdo si řekne: to by mohl být Petr; je to celý on spíš taková směsice postojů a nebo různých "tváří", protože tu žádná psychologie není dále je tu věta, která je používána dost často; možná jen v jiném náhledu ... těžko říct díky moc a opravím až to slovo najdu :)

Markel
26. 07. 2005
Dát tip
Místy moc líbilo, tak např. tohle: Lámali gesta o sto šest. Z povzdálí vypadalo úsilí, které vynaložili na koupi nějakého suvenýru jako pantomima šťastného pierota. - T


Petr_Pan
26. 07. 2005
Dát tip
škrtat, škrtat, škrtat - hned na nebi v prvnim řádečku je směšný - ale - celkevě je to nejen problém spousty slov - ono .. ze začátku je to až patetický - líbí se mi jen osmej odstavec. jinak dost nic

enehi
25. 07. 2005
Dát tip
jůůů, líbí moc a moc *t

fungus2
25. 07. 2005
Dát tip
Též líbilo**

kopírka
25. 07. 2005
Dát tip
ze začátku mi to přišlo křečovitě napsaný. četlo se mi to tam dost těžce. ale později, po deseti dvaceti řádcích to přešlo;-), zpracování se mi líbí, ale nevím, o co tu jde, co je účelem? přijde mi, jak kdyby sis četla Camusova Cizince a pak ve výsledné náladě (někde kolem kapitoly o zabití toho Arabáče) napsala tohle. líbilo, ale na tip to nevidím.

Konečně slova. Pro mě to není těžkost ... ten styl. Čumím do něčeho, a pak zdlouhavě popisuju, ale věřím ti, že pro někoho jiného to zase musí být horor. A každopádně styl je vyčtenej. Je. To ani neutajím, ne, že bych se o to nějak snažila. A baví mě. Cizince jsem četla, ale nedokážu ti, že mě právě tady vůbec nepřišel na mysli. Tahle myšlenka, kterou jsem ze začátku protahovala a pak najednou utla, není má. Dotyčný pozná. Třeba, že jsme i v davu sami. Na druhou stranu sami být dlouho nedokážeme a vracíme se tam, abychom nalezli pomyslné štěstí. Třeba. Díky, kopírko, ani nevíš jakou mám radost.

kopírka
25. 07. 2005
Dát tip
já nemyslel nutně, žes opisovala z cizince, případněs to dočetla a sedla k tomuhle. to sem vůbec neměl na mysli.(i když přiznávám, že jsem to špatně formuloval) spíš mi přišla taková ta atmosféra, že je hodně podobná. navíc, podvědomí si s náma dělá, co samo chce. (to řekl freud) je jedno, žes na to nepomyslela, podvědomí ano. podvědomí totiž ví a vidí všechno. miliony informací, který se později vynoří při jednom slovu, nebo obrazu, nebo náladě. a ty ses dostala do té pravé existenciální nálady. a jsem rád, že jsi ráda :-) Navíc, kdo nemá vyčtenej styl? možná Homér nebo autor eposu o Gilgamešovi? :-)

Kamasútra mi přijde svébytná; úsměv Nechci se hádat ani o tomhle, protože všechny mé básně jsou na jedno brdo a možná, že nejsem daleko od pravdy, že přesně tak je to i u prózy. Kritizuju samu sebe, neboť u jiných se toho nedočkám. Freuda nečtu, podvědomí nezkoukám a byla bych ráda, kdyby i ono nezkoumalo mě. Jsem ráda, že jsme rádi. Tečka. Avi nemusíš, stačí mi kritiky. Ale já ti pošlu. Na.

Finch
25. 07. 2005
Dát tip
No, napsaný je to docela dobře, ale nějak mě to nezaujalo. Nevím proč, ale prostě jsem se na to nemohl soustředit, slova se mi míhala před očima, a nic jsem z toho neměl.

:) to je škoda, jestli to byla má vina nebo snad toho textu, tak všechny škody nějakým způsobem vynahradím přeci není možné, aby se ti text míhal, že jo? to je bordel ne, díky za čtení, vážím si každého čtenáře

Finch
25. 07. 2005
Dát tip
Může tě utěšovat, že to asi bude ve mě; prostě to není můj šálek čaje, ačkoliv po technické stránce to je, jak už jsem říkal, dobré ;)

Za tohle přiznání hlavu netrhám. Díky. Aby se měli mí čtenáři dobře, sama bych se o ochotu přerazila. Ahoj.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru