Mather

Mather

Prsty kloužou po strunách,

Jsi sama,

Byli ste dva,

Ale zrada a lži,

Jsou víc než pravda a láska,

Nůž pistol a co víc,

Už jen smrt a chtíč,

To si mu chtěla říct,

Pak se ohnul,

A do zad ho bodnul.

Teď máš času dost

Svědomí zpitovat,

Můžeš mít i zlost,

To sis měl dřív uvědomovat,

Nečum na mě a táhni pryč,

Zahoď klíč

Tak to pochop že jsi vrah

A já, já mám z tvojích rukou strach.

Krev se zastavila,

Jednou dvakrát si mrknul,

Že tě popravila,

Dřív než su kleknul,

A ty se divíš,

Vždyť vzal si jí bráchu,

Mladšího slabšího,

Prostě jejího

A teď tu netvrď: ,,Není to má vina,“

No když ne, tak kde se vzali tvé otisky na sklenkách vína,

A ta kulka z tvojí pistole,

Ta co leží v propasti, tam dole,

A slzy stékají,

Jak struny tvůj hřích zpívají,

A bude to horší

A venku prší,

Už jsi starší,

Tóny strun do uší,

To se nesluší.

Tak sem Vám řekl,

Co jsem zač,

Ano jsem zastanek ubohej vrah,

Teď jsem si klekl,

Jsem vrah,

Prosím za odpuštění,

Za to že jsem vyprávěl příběh,

Který dávno než jsem se narodil odběh,

A tak prsty po strunách kmitají,

A já ve svý cele pláču do polštáře potají