Milostná

stůj
ještě dnes slunce svítí
nežaluj
jen pro nás pokvete lásky kvítí
nelituj
polibků, v  havraních vlasech proudu
zažehneš
můj plamen jak jiskra v troudu
utoneš
v něžnostech dotecích

nesečteš
roky, dny z kalendáře
ulehneš
do peřin, na polštáře
hladím tě
vlasy,rty, víčka tváře
jsem to já
více dát, nikdo ti nedokáže 
svou lásku
rozdáš mi bez okolků
neplakej
to se už se lidmi stává
hladím tě
slov se mi nedostává
Lásko.
Miluji tě.......

už se to lidem stává
samota
láska je přelétavá
nicota
spát v noci nenechává
pohaslo
slunce i luční kvítí
na hrobech
citů mých lampy svítí

Nemiluj !
příjde pak smutek a zlost
sklamání
na světe už je ho více než dost
riskovat
pro těch pár okamžiků
aby pak
ze štěstí člověk bolest spaltil
a co dal
už nikdy si nenavrátil
a zůstal

nakonec jako prst sám......