Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedruhá fáze, zatmění slunce?
20. 08. 2005
0
0
1357
Autor
Tristram
Asi jsem se v poslední době rozhodl psát uvolňující „literaturu“, poezii krátké chvíle, která po čase osloví opravdu už jenom mne, pokud dříve předtím opravdu někoho vůbec oslovila.
Večerní svěření, druhá fáze, zatmění slunce?
plavat v nebi, lítat, bláznit kvůli ní..
vřískat, smát se, svádět boje kvůli ní..
nelitovat předem, jen se vznášet s blázny..
jen aby mě nebolela hlava, že zas svádím anděly..
dutá včela bez vzpomínek udeřila do hodin,
ručička jí přirazila mezi dveře.
Viděl bych to na kamínek, hozený jen ledabyle do vody,
A naleptané dvojí peří suchozemské bezkadeře.
Spolykané datle zahozené do kamen
Na druhém obratli se vrývá do obratle.
Vzpomínka za vzpomínkou.
Rozumy zavčas nahrané na gramofon.
Zapomeň už na Amora s šípy,
teď jde do tuhého.
Vychlastaný múzy zahodily šerpy,
A ztratily se v horách…
Viděl bych to na ostří nože, hozené ledabyle do těla,
Tedy, ve vodě se ztrácí rudá a rudá se ledabyle ztrácí,,
Vlastně mi ani věřit nechtěla.
Ptala se stále. Také mi říkala co už o mě ví.
Víc a víc, že nechá si zdát.
Prasklá duše skákacího míče.
Na dlani dřevorubec kácí mohutný jasan.
Na dlani, směje se a plive do ní.
Bez dvou s třemi.
Bez tří vyvrácený.
Brzy mrtvé ženy,
Brzy omráčený.
Vidět tohle moji rodiče tak už mě snad dříve zastavili.
Vědět tohle já, tak sám bych sebe odstřelil už na startu…
na hlavu a půlkacíř a bez halíře na svatbu a na stavebním poli uhranuli hřebce.
Na bitevním spásli slávu. Vyváleni v lebce…
natvrdlá vejce a spálené vaječníky..
chci říci, strejci, že zabásli společníky..
kdepak, ta druhá strana bolí,
a za nehty mám místo krve dva hranole soli..
stal jsem se sololezcem..