Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívenka Lupita

23. 08. 2005
7
0
5782
Autor
Movsar

Děkuji Čekance_učekané za inspiraci čerpanou z její povídky Kurvička II.

Jmenuji se Lupita. Ano, jako ta mexická dýlerka heroinu z Burroughsova Feťáka. Je mi 14, žiji v Praze a jedinou mou prozatímní starostí je fakt, že mé cecíky jsou ještě malé. Nic na tom nemění časté návštěvy jednoho mého kunčofta, který mi je s láskou saje jako divoké lesní zvíře. Budete se divit, ale přestože mi tak moc dělá dobře, NEMILUJI HO! Odmítnout jeho vážně míněné přísliby k lásce, je pro mne cosi jako REVOLTA.

 

Mám matku, která mi nerozumí. Ačkoli je sama promiskuitní, nemá pochopení pro mou slabost pro muže. Přijala mainstreamový názor, že totiž prostituce dětí, nadto vlastních je nepřípustná. Nejspíš je FAŠISTKA.

 

Někdy v noci, když cítím své cecíky růst rychlostí mistralu olizujícího hladinu Rhôny, musím tou bolestí myslet na kluky od nás ze školy. Vím, že se jim líbím, jenže oni se k ničemu nemají. Nezmůžou se než na plané komplimenty. Nechápou, že už jsem žena, že už chci jíst, protože mám hlad. Ten nesnesitelný HLAD…

 

Vím, že jsem krásná. Musím být, podobám se totiž všem těm holkám z BAREVNÝCH MAGAZÍNŮ. Mé chyby nemůže žádný z těch slintajících mužských vidět. Který z nich ví, že jsem jen malá, docela hloupá a neforemná bytost s širokými boky a rostoucími cecíky? Ach, ty mé CECÍKY.

 

Nesmím už na ně myslet. Mám přece také JI. Jednou mi jeden kluk v antikvariátu ukazoval knížku americké poezie. Nějaká básnířka v ní psala: „…že máme kundy šeredné – proč jsme/nepřiznaly, že si to také myslíme? (A co/je na tom, pro oko stejně nejsou!)…“ Hrozně jsem se tenkrát STYDĚLA. A tu ohmatanou knížku si koupila.

 

 

Jmenuji se Lupita, jak už jsem řekla. Nikdy jsem nečetla Burroughse, Denise Levertovovou ani žádnou jinou knihu. Je mi 14 let, žiji v Jemenu a jedinou mou prozatímní starostí je fakt, že mě zítra obřežou. Chtěla bych být mexičanka z příběhu starého muže nebo krásná dívka z toho mého vymyšleného. Chtěla bych se v noci trápit bolestí cecíků.

 

Ale teď mám jen strašný STRACH.

 


Jolana19
20. 07. 2006
Dát tip
formální logiku, při psaní zásadně nepoužívám (no možná je to chyba), teda já ji nepoužívám vůbec ani jinde (no to bude asi taky problém, můj že). Prostě jednám impulzilně, žiju impulzivně, píšu impulzivně a pak toho lituju taky impulzivně, protože nakonec zjistím, že první reakce ta impulzivní byla správná, něco jako instinkt, podvědomí, nazvi to jak chceš, je mi to jedno Tohle se mi líbilo - možná trošku impulzivní, ale pravda

pampelin
12. 12. 2005
Dát tip
Ztrácím se mezi Prahou a Jemenem...Už z hlediska formální logiky.....:)

HERMES
12. 10. 2005
Dát tip
Lupita je kus píči na týči.

Diotima
25. 08. 2005
Dát tip
Pro mě je to asi jedno z tvých zatím nejprogresivnějších dílek - vedle čečenských bojovníků (hlavně díky poslednímu odstavci) ...dost velkej tip!

Movsar
24. 08. 2005
Dát tip
reb: jsi neznalá formální logiky! jinak bys nemohla říct, co jsi řekla.

trošku mi vadí, že je na první pohled jasný, že to psal dospělej chlap ale asi fakt jen trošku vlastně se mi to docela líbí asi hodně asi si to přečtu ještě dvakrát

dva_karlove
23. 08. 2005
Dát tip
Movsar prej nemá pupík, tos věděla?

nevěděla jsem to a nevim to furt

pozorovatel
23. 08. 2005
Dát tip
konec to kazí... bylo by lepší, kdybys ji nechal dál se obhajovat (tedy zesměšovat) ale jinak myslim, že ti ten pupík jednou vyroste, vážně

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru