Psí život

Na tmavé ulici u popelnic leží schoulený starý pes
jeho tělo pokryté špínou již dávno zatuchá
a oči
tolik toho vypráví jediným pohledem

Kdysi štěně důvěřivý lísal se k pánovi
pohlazení jeho hole znal velmi důvěrně
slzy slíbával z tváří milovaného člověka
vlhký čumák tiskl k uchu v tichém vyznání
štěstí nalézal u lidských nohou ukolébaných
                                                       velikostí
biče nadávek a kopance polykal v úsměvech

Vyrostl
pán ležel u jeho nohou jako tlející zdechlina
a on se přitiskl k lhostejnému teplu

Dávno uplynuly zítřky
pes stále leží u popelnic
                              čekaje
a věří

štěně jsem já
mé oči poznáním
má věrnost hloupostí