Nahý

před Tvými zraky
hluboko smíš nahlédnout

do mých tajů jiným skrytým
Že oblékám své city do šatů slov?
Stačí naslouchat mým ironiím
Já nechci mračit se a zlobit
jsem však ovládán zákeřnou psýché
neumím temnit do vláken noci

V mnoha štěstích okamžiků

nalézám Tvůj smích
kolikrát ještě asi mi bude znít?
Přitáhni si mě ještě

na blízkost šeptání
nehleď na mé úkroky do stran
bílou zamaluj má černá místa
dotekem
Rozbijem studenou vitrínu mezi námi
kamenem upřímnosti

Hlavu vždy rád skloním jako první
ne oběť důstojnosti
leč náklonnosti