tam kam nepudem nikdy
nazí
a vrahy budeme už v sametovým šestinedělí
včerejšího tejdne v koutku
oka

vypíchlýho spešl tipem dne
a spešl tripem zbytku života
v mlhách a barvách plamenů

vybaví se mi cizí ledabylý ne
ne a smyslnosti
a uhlazený barvy duhy vylízaný až do nevím má krvelačná lásko
kam
bude to tak jako vždycky
nikdy ?někdy určitě
- nikdy?
budeme plavat a plavat a vyplavení vzhůru
ničemnostma
nepobírat nic a budeme se na sebe koukat skrz bolest
nesdělitelnou
nevím jak hluboko do toho vypíchlýho oka

promarníme roky ? a ještě líp než se to povedlo
feťákovi ve mně

a kdo kouše
zlobí ty který
nekouše

a kdo nerad mluví
nerad mlčí
skrznaskrz ucha
který nedokáže propíchnout

ten kdo se dokáže dokázat
jedině sám
v koutku vypíchlýho oka
v hromádce vypíchlejch očí

nevyhraje...