Durmitor

těžký černý mrak
se poznenáhlu páře
o bělostný zub
před námi pohoří
připomíná orgasmus na ostří nože
křičící vítr
slastí
zarývá nehty
do rozpraskané kůže
modrookého albína

nepřišli jsme sem utonout
v kamenném moři

jako červi
se vrtáme hlínou
vstříc chudokrevnému světlu
s tuberkulózou
světy plují v mrazivé prázdnotě
hluší
zkoušejí odezírat
z úst němých bohů
plazíme se po čtyřech
-ruce rozedřené do krve-
za poznáním