Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Neolidé

15. 09. 2005

2116

Autor

Alela

Ach... jak se netěším na zimu... :-(

Lidé jsou v zimě medvědi

otupěni chladem a šedí

již starého sněhu

a lásku a něhu

zahrabou do hlíny od květin.

Z toho mám právě obavy.

S jarem vyrůstá jim nová

jenže mě i v zimě klová

jarní ptáček do hlavy?

Mám jít snad k doktorům ohavným???

Ti by tomu tak dali?!

za celý rok se neusmáli

a budou nám říkat

že si máme zvykat

na ústupy a přívaly

Ale já jsem jenom chtěla

kouknout se na anděla,

co nade mnou létá

zná všechny anděly světa

tak mohl by to pro mě udělat

že našel by toho druhého

a když ne pro mě

tak alespoň pro něho

by se znovu naučili létat.

Ach, Rozmary, buď mojí... to ještě na předchozí dílo, do zimy dosud daleko... snad loučit se s létem, to ano, ale třásti se před závojem zimy již zkraje podzima, nevoní mi... chci nořiti se do vůní brambořišť popelení a listí víření a usedání... tlení... tklivého mrholení... a bramboračku míchat!

Alela

15. 09. 2005

Dát tip

Ale já neříkám, že se netšěším na podzim, to ne... Ta báseň vznikla minulou zimu... Jen jsem nevěděla, co napsat do prologu a spíš je to o lidech, než o ročním období... I tak díky ;) Nechceš si pokecar na chatu??? ;))