Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

LSD

19. 09. 2005
53
87
14947
Autor
Lakrov

Kam mě dovedly známky

 

 

 

Když jsem byla úplně malá, myslela jsem si, že známky se lepí na dopisy proto, aby pošťák věděl, kam má ten dopis donést. U nás v trafice prodávali takové pěkné barevné v obálkách s okénkem. Skrz to se na nich daly vyčíst jména vzdálených zemí. Yemen, Dubai... To už jsem byla samozřejmě větší a věděla, k čemu známky slouží. Moc jsem chtěla, aby mi jeden takový balíček koupili. Aspoň za tři nebo za pět nebo dokonce za deset korun.

„K čemu ti bude?“ ptali se mě. „Vždyť známky nesbíráš. Žádná holka přece známky nesbírá. A když už musíš, sbírej naše. Ty jsou stejně ze všech nejhezčí.“

Začali mi nosit z práce obálky od doručených úředních dopisů a asi nevěděli, že jim na ně kašlu. Ale já jsem věděla. Šetřili na mně. Vždycky hodně šetřili. Dostavovali dům. Jednou jsem se neudržela a jeden balíček si v trafice koupila. Ten za pět. Zlatá střední cesta. Na známce, co byla skoro celá vidět skrz celofánové okénko, byl obrázek silného hnědého chlapa v boxerských rukavicích a pod ním nápis Cuba. Musí to být krásná země, myslela jsem si. Když jsem pak doma balíček v tajnosti otevřela, bylo v něm ještě plno dalších známek. Magyar Posta, Romania, Shoiperia - to jsem ani nevěděla, kde je.

Na některých těch známkách byly obrázky cizokrajných rostlin, na některých psi nebo kočky a pár z nich byly takové zmenšené reprodukce starých obrazů. Ty byly schované až vespod a byly na nich i nahé slečny. Některá ležela jiná stála, ale všechny byly otočené bokem nebo zády. Jinak se to asi na obrazy malovat nesmělo, ale stejně jsem se za ně styděla. Neměla jsem známky kam jinam uložit, a tak jsem je nechávala v té obálce. Prdelky jsem schovávala až na dno a ještě pro jistotu obrázkem dolů. Dost na tom, že by u mě našli ty známky a ještě tohle...

 

 

Protože jsem nezapoměla, co jsem si o známkách myslela jako malá, napadlo mě, že bych se do všech těch zemí chtěla jednou podívat, když nemám komu bych tam napsala.

„Kam bys jezdila,“ řekli mi, když jsem se zmínila o tom nápadu. „Není ti doma nejlíp?“

A já si vzala školní atlas a listovala. Ty známky pro mě v tu chvíli představovaly něco jako průvodce; už v té zemi jednou byly. Asi jako poštovní holubi, co znají cestu domů. Byly okroužkované těžko čitelnými razítky a já si představovala cizí města a lidi v nich... Zarazilo mě, jak bych se s nimi domluvila.

„Napřed se nauč pořádně rodnou řeč,“ odbyli mě, když jsem se chtěla učit Japonsky nebo spíš každý týden jinak.

Taky mě napadlo, dovedou-li mě ty známky z dalekých krajů zpátky sem, kde jsem zas doma já. Jak to těm známkám říct? Jak je zdomácnět, ochočit... Podepsat? Jako školní přezůvky.

Ten balíček jsem dlouho nosila schovaný v tašce. Pak jsem někde našla staré kulaté razítko. Lidové spotřební družstvo nebo tak něco. Barvící polštářek jsem měla ještě od dětské tiskárničky, a tak jednou, když jsem bylal sama doma, jsem všechny známky přerazítkovala. Když jsem ho tiskla na ty prdelky, zmocňoval se mě takový zvláštní pocit. Později jsem něco podobného viděla v jednom filmu. A začalo mě čím dál tím víc bavit něco tajit a skrývat. Něco, co nikdo jiný neví, takže mi to nemůže zakázat ani rozmlouvat. A už to nebylo tak nevinné. Ani za pětikorunu. O těch známkách jsem nikdy nikomu neřekla.

 

 

To všechno bylo dávno. To byl ještě život plný nadějí a nápadů. Jenže pro každý nápad se najde vysvětlení a postupně taky omezení nebo zákaz. Ty známky jsou už asi někde... na cestách. Prdelky... Ty mi zůstaly ze všeho nejbližší. Za celý život jsem se dostala nejdál do Maďarska; zájezd z učňáku na nějakou exkurzi. Za pěkné známky. Tajně doufám, že se ke mně jednou vrátí. Jestlipak se s nimi vrátí i to razítko a s ním zase ten zvláštní pocit. Nepoznaná rozkoš. Škoda že mě tenkrát nenapadlo zkusit to taky. Tak, jako jsem pak viděla v tom filmu. Co není podepsané, to asi nesmí daleko od domova. Třeba bych teď byla na cestách s nimi. S razítkem Lidové spotřební družstvo. LSD. Jak daleko bych se s ním asi dostala. A jak daleko se ještě dostanu bez něj?


87 názorů

Lakrov
14. 11. 2016
Dát tip

Pro Amale: Děkuji za návštěvu, ocenění a nečekaně pochvalné srovnání.


Amale
14. 11. 2016
Dát tip

To je moc krásná, smutná a dokůžesevsakující povídka.

Vytanul mi na mysli Jan Švankmajer. Jeho lidi jako loutky a loutky jako lidi...

A skvělý nápad s názvem... "LSD na každou známku!" - dobrý heslo na prvomáj. Moc děkuji, Lakrove.


Amale
14. 11. 2016
Dát tip

To je moc krásná, smutná a dokůžesevsakující povídka.

Vytanul mi na mysli Jan Švankmajer. Jeho lidi jako loutky a loutky jako lidi...

A skvělý nápad s názvem... "LSD na každou známku!" - dobrý heslo na prvomáj. Moc děkuji, Lakrove.


Lakrov
25. 01. 2016
Dát tip

Pro Dedo: Děkuji za návštěvu a ocenění.


Dedo
23. 01. 2016
Dát tip

Pekná poviedka s nostalgickým nábojom. Aj keď som ju úplne nepochopil, ani po treťom prečítaní.


Markel
26. 05. 2014
Dát tip

to já brouzdám po povídkách, co dostaly dost bodíků, páčko :-))


Lakrov
26. 05. 2014
Dát tip

Pro Markel: Děkuji za návštěvu a ocenění jednoho z mých nejstaršich děl, zde na Písmáku. Ani mě nanapadlo, že by se k němu ještě někdo vrátil.


Markel
23. 05. 2014
Dát tip

pobavila jsem se , líbilo :-)) *


Lakrov
31. 01. 2013
Dát tip

Pro Sebastiana:

Diky za navstevu a oceneni.


Lakrov
08. 01. 2013
Dát tip

Děkuji za návštěvu, porozumění a ocenění. Taktéž přeji hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v novém roce.


Předně děkuji za avízo, protože jsem si početla náramně až skoro slzavě. Holky známky sbíraj, taky jsem je sbírala, a ty pocity nedotknutelné touhy a chuti zakázaného ovoce jsou neopakovatelné a žijí s námi napořád. Nádherná atmosféra, i když smutná, dávám tip, páč jinak to nejde. Všechno nej do nového roku a dík za zážitek. AB


Lakrov
05. 11. 2012
Dát tip

Pro baronka: Děkuji za návštěvu a ohlédnutí. Je to jedna z mých zdejších prvních, do textu nebylo od té doby zasahováno.


baronka
04. 11. 2012
Dát tip
Povídka je velmi pěkná mám ráda takové cournutí časem

...ještě párkrát odejdu

Lakrov
02. 10. 2012
Dát tip
Pro blboun nejapný: Děkuji za návrat a za "test chůzí" :-)

...už jsem se vrátil, jde to*

Lakrov
26. 09. 2012
Dát tip
Děkuji trpělivým čtenářům za návštěvu a porozumění. Pro F9: Existence literárních serverů pro mě před sedmi lety byla novinkou. Skládání slo v do vět a vět do jakýchsi celků, novinkou nebylo. Vyberu. Určitý plán už mám. D ěkuji za podporu. :-) Pro nostalgik: Malá tajemství vydrží nejdéle... Děkuji za návštěvu.

nostalgik
26. 09. 2012
Dát tip
Potěšení z malého tajemství. Kdo by ho neznal... **

Lakrov
24. 09. 2012
Dát tip
Děkuji čtenářům, které zaujal můj nápad "sedmiletého ohlížení", za návštěvu. Má někdo návrh na příští měsíc? Pro Diana: Díky za uznání. Pro pedvo: Ony nám to děti jednou vrátí... :-) Pro F9: Sbírat známky bývala v 60. nebo 70. létech mezi dětmi docela móda. Dnes je tolik možností, co hromadit nebo v čem se předhánět, že známky už nejspíš nejsou "v kursu". Taky už nejsou tolik potřeba... Pro blboun nejapný: Posílám ono pozdější avi :-) Pro Taubla: Myslím, že se mi to tehdy dobře psalo; bylo to takové "z jedné vody šup na plot" :-) Pro FAE BOMB: Máš pravdu, LSD by "životabudič" z Vitnamské války. Pro renegátka: Dík za poklonu. Pro Tangens_Omega36: Díky za uznání a soucítění s "mizejícím světem". Pro Juno: Díky za návštvu a zamyšlení nad obsahem. Pro VH64: May mi připadal až příliš "hrdinský a neuvěřitelný", Sienkiewitz zas trochu zdlouhavý. Nejhezčí vzpomínky mám z dětství na Verna. Ta mnemotechnicko-gramatická poznámka se sem docela hodí :-) Děkuji za návštěvu. Pro brackenridge: Děkuji za návštěvu a ocenění. Pro NaNov2,Michelle *_*, ruprecht, Trauma, Háber, Rášek, baaba: Děkuji za návštěvu a tiché ocenění :-)

T

VH64
23. 09. 2012
Dát tip
Přidám dospěláckou mnemotechnickou pomůcku na určování i/y ve slovech tip a typ. tip Když je pán nepřipravený, může dáma pouze odhadovat, jak je na tom. Odhad, tip, měkký pán, měkké i. typ Jakmile je pán hotov k dílu, může dáma pouhým mrknutím očka zjistit, co je to za model. Model, typ, tvrdý pán, tvrdé y.

VH64
23. 09. 2012
Dát tip
Čekal jsem, že na závěr tě pošlou do Pelhřimova, do krematoria, podívat se, do čeho půjdeš... Moje cestování zprostředkovali pánové Verne, May, Sienkiewitz a další. Ale jinak to bylo velmi podobné, jen "prdelky" chyběly.

Di do piče s avízama, kreténe, už jsem ti jednou vstupovat na mou stránku zakázal.

Di do piče s avízama, kreténe, už jsem ti jednou vstupovat na mou stránku zakázal.

Di do piče a avízama, kreténe, už jsem ti jednou vstupovat na mou stránku zakázal.

renegátka
19. 09. 2012
Dát tip
Krásně rozostřeno.

FAE BOMB
19. 09. 2012
Dát tip
LSD bylo bojově nasazeno Američany ve Vietnamu. To ty rákosníky mlátili po hlavě razítkama?

Taubla
19. 09. 2012
Dát tip
dobře se mi četlo..

...pošli mi později avi...ať nezapomenu...Ď

pedvo
19. 09. 2012
Dát tip
Četlo se to dobře, zaujal mě ten typický přístup dospělých: Proč bys chtěla tohle, když můžeš mít támhleto. Snad jsem takový nebyl, musím se svých dcer zeptat. A jestli bys ráda prožila tu slavnou razítkovací scénu na vlastní kůži, tak k tomu zkus partnera vyhecovat. Stačí poblíž příležitosti pohodit razítko - není možné, aby ho to nenapadlo.

Diana
19. 09. 2012
Dát tip
Dobrý nápad, vtipně napsáno ***

Lakrov
19. 09. 2012
Dát tip
Ohlédnutí do minulosti je jednou z aktivit, jimiž bytosti, schopné vnímat onen jemný rozdíl mezi bylo, je a bude, utloukají čas. Může se jednat o ohlédnutí za určitou událostí, ohlédnutí nekonkrétní (typu "zlaté staré časy") nebo v poslední době se objevující ohlédnutí časově zaostřená: ode dneška před nn roky.

Písmák a většina literárních webů nejsou na světě tak dlouho, aby si mohly dovolit popisovat letitost víceciferným číslem. (Písmák by unesl dvojcifenost, ovšem co pamětníci?) I jednociferná historie však může skýtat své kouzlo. Vezměme třeba takovou sedmičku...


Ode dneška před sedmi lety je motem tohoto - pro někoho snad příjemného - vyrušení, nabízejícího povídku zveřejněnou na Písmáku onoho dávného dne.


Máte-li typ na další (pro příště z října roku Pět) prozaický text zaslouživší pozornost, nestyďte se poslat od něj avízo (nejlépe s motem "Ode dneška před sedmi lety"). Můžeme se, podobně jako u téhle zpozdilé vlaštovky, pokusit o jeho renesanci.


Lakrov
04. 09. 2012
Dát tip
Pro Adam Beck: Díky za návštěvu a ocenění.

Lakrov
30. 03. 2012
Dát tip
> ...hned vybavil výpravčího Hubičku... Kdo by si ho nevybavil :-) (aspoň z naší nebo o jednu starší generace). Děkuji za návštěvu a soucítění.

Taková krátká povídečka, a jak mi udělala dobře! A víš, že jsem si při zmínce kulatého razítka hned vybavil výpravčího Hubičku?

Lakrov
23. 01. 2012
Dát tip
Vydrží dlouho, ty dětské sny... Děkuji za návštěvu.

Lakrov
05. 03. 2010
Dát tip
> Pro zlý_mýval: Děkuji za návštěvu :-)

zlý_mýval
05. 03. 2010
Dát tip
S LSD se člověk dostane do hodně vzdálených krajů xD Líbí*

ROMYNIKA
04. 05. 2009
Dát tip
pravdu díš.Budu tedy pokračovat ve čtení,co mi zrak slouží:-)

Lakrov
04. 05. 2009
Dát tip
Měla bys raději nesmysly číst (třeba musíš; do školy) Z nesmyslů se mnohé naučíš... Z povídek nikoli

ROMYNIKA
04. 05. 2009
Dát tip
dobře,nebudu.Musím číst spoustu nesmyslů,tak proč číst Tvoje povídky:-)))

Lakrov
04. 05. 2009
Dát tip
Povídky nečti; zvlášť ty moje... Bývají strašně dlouhé.

ROMYNIKA
04. 05. 2009
Dát tip
no proto jsem na to byla tak zvědavá:-)Ale jinak bych nepřišla,protože povídky nečtu,takže vlastně štěstí,žes mě přitáhla;-)

Lakrov
04. 05. 2009
Dát tip
Pro ROMYNIKA: LSD už je přece dávno dočtené, odečtené a odpočtené... :-) Děkuji za návštěvu

ROMYNIKA
04. 05. 2009
Dát tip
těšila jsem se na příběh s LSD a hele ten o známkách se četl mnohem líp;-)/*

Lakrov
14. 12. 2008
Dát tip
Pro christopher kenneth: Třeba vyjde. Nebo nalistuj jinou stránku (třeba nějakou, kde už jsi byl :-) ) Děkuji za návštěvu.

to já jsem si vždycky se školním atlasem plánoval cestu do keni a pak do konga:).. nikdy to nevyšlo.. a si ani nevyjde, ale co už:)

Lakrov
11. 12. 2008
Dát tip
Pro Ajalon: Děkuji za návštěvu

Lakrov
21. 11. 2008
Dát tip
Pro Edvin1: Ještě avízo

Lakrov
21. 11. 2008
Dát tip
Pro Edvin1: Děkuji za návštěvu a porozumění.

Edvin1
21. 11. 2008
Dát tip
Tak, tuhhle povídku jsem měl napsat já. :-) Dobře se čte, a lidem mé generace má mnoho co říct. Kdo v té kleci necestoval aspoň ve fantazii, podporované třeba známkami, "co tam už byly"? Ty obálky s celofánovým okénkem... Tvůj děd Ed :-)

Lakrov
09. 11. 2008
Dát tip
Pro w.i.l.e: Děkuji za návštěvu a těší mě, že povídka potěšila; proto je píšu, chce se mi řici, ale tu náladu vlastně dotváří hlavně čtenáři.

Marcela.K.
02. 10. 2008
Dát tip
Nemáš zač :-) šla jsem na jisotu :-)

Lakrov
02. 10. 2008
Dát tip
Pro mylenka: Děkuji za návštěvu (i za tu předchozí)

Marcela.K.
02. 10. 2008
Dát tip
...jsi mě zavedla zpátky. Sbírala jsem známky, ale vlastně mi je dal strejda. Takže ten základ byl darovanej. Taky jsme museli šetřit, ale maminka mi dala k vánocům i nový album...a ty i ty balíčky známek... proto se asi tak ráda vracím. Nemusela jsem nic schovávat. Myslím, že maminka uměla čarovat ;-)

Lakrov
22. 09. 2008
Dát tip
Pro aleš-novák: Děkuji za návštěvu a připomenutí časů starých :-)

tady se mi líbí ta smyčka na konci: sběratelka známek se dostala až do Maďarska. Za pěkné známky :o) vrátilo mě to do dětství, ty křiklavě barevné známky CCCP mám úplně před očima :o)

Lakrov
12. 08. 2008
Dát tip
Pro ponožky: Děkuji. Obrovsky jsi mě tou fotkou potěšila. A tím podivným 'sběratelstvím' taky. Ani nevím, jak Ti to oplatit.

Lakrov
31. 05. 2008
Dát tip
Dík za dočtení :-) Tady je možná znát náš generační rozdíl. Nebo každý jiný (rozdíl). Tahle povídka je taková 'jednomyšlenkovka'. Žádný děj, žádné změny -- nová doba prý si to žádá. Netrvám na ní (na povídce), ale kdysi se mi asi líbila, když se dostala až sem. Dík za názor. Snad oplatím.

Tragicus
31. 05. 2008
Dát tip
Myslim, ze pod prvni povidkou jsi psala, ze nechapes, proc nektere "opevovane" povidky nekdo napsal, zde bych se zeptal i ja. :] Je to opravdu tak "strasne ze zivota", ze tentokrat jsem se opravdu znudil, ale dobra forma mi to dopomohla precist. Chapu, ze pro tebe to asi ma nejaky vyznam.

Lakrov
17. 05. 2008
Dát tip
Pro Joana Baesil: Dík (za porozumění :-) )

Lakrov
12. 05. 2008
Dát tip
Pro Siegfried Johannes: Zdá se, že se Ti povedla docela výstižná definice vzrušení -- vlastně jeho opaku: 'Nemělo to cenu a nebylo to zakázané' Děkuji za návštěvu

Lakrov
06. 05. 2008
Dát tip
Pro Laura Eleonora: ...o naději... Ty dokážeš najít takové oduševnělé označení pro mé úchylné texty :-) Dík

Lakrov
19. 02. 2008
Dát tip
Ď. P? :-)) (pro Tristan Reveur)

Lakrov
23. 10. 2007
Dát tip
Pro Javorovy_listecek Děkuji. Čemu vděčim za návštěvu díla tak dávno již zveřejněného a (dle místních zvyklostí) již dávno zapomenutého?

soňa
22. 02. 2007
Dát tip
ja

Peeta
15. 11. 2006
Dát tip
libi, necim zvlastni a pritazlivy

Jolana19
06. 07. 2006
Dát tip
Shrnu to :-), nezlob se, ale pročítám i kritiky pod, takže incest jsem neobjevila, asi špatně hledám (nebo vůbec) :-), známky jsem sbírala, film jsem odhalila během čtení. Jinak, vypadá to, že jsme obě vyrůstaly velmi podobně. Každou fantazii či jen trochu odlišnou věc bylo potřeba srovnat a zaškatulkovat, aby nevykukovala. Čím víc srovnávali, tím větší odpor vzbudili, zákon akce a reakce

Lakrov
29. 05. 2006
Dát tip
Pro Milly: Oskarový? film Jiřího Menzela 'Ostře sledované vlaky' z roku 1969, natočený na motivy povídky Bohumila Hrabala.

Milly
27. 05. 2006
Dát tip
Ve kterém filmu?

Lakrov
22. 05. 2006
Dát tip
Pro Horavin: Nevím, lze-li současnost (v našich krajích) nazývat železným věkem. Mám k železu určitou 'úctu'. :-)/( Dékuji.

Horavin
19. 05. 2006
Dát tip
Škoda, že se lidi odcizili základním instinktům: We live in the irony age, Desperately seeking The Safety of shared perceptions. (L.Zell: The Anatomy of a Mirror) "Žijeme v železném věku ironie a prachů, zoufale hledáme bezpečí sdílených prožitků."

Lakrov
19. 05. 2006
Dát tip
Po tom, co znám Tvé 'POST SCRIPTUM DARIE', se nedivím, že se Ti líbí tenhle 'odpadek'.

Horavin
19. 05. 2006
Dát tip
Nádherná povídečka, které rozumím. Líbí se mi. :) *

Čumák
18. 04. 2006
Dát tip
...

přidána další úroveň sublimace. Jinak je to stále o perverzi, a to je dobře:-) "Co není podepsané, to asi nesmí daleko od domova" Nejrafinovanější povídka o incestu ve světové literatuře;-)

Je to dobře napsané. A strašně moc ze života... tip

Havranka5
20. 09. 2005
Dát tip
Hele, nebyly ty známky z ciziny už tenkrát napuštěný tím diamidem kys. lysergové? Mozek vůbec vyvádí věci. Zvlášť, když se přidusí či vykoupe v jistých substancích.. Za tu spoustu propletených jinotajů *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru