Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak měsíc chřadnu a dorůstám

Výběr: a2a2a, Armand
27. 09. 2005
12
2
2891
Autor
Markéta

trošičku přepracovaná minule publikovaná báseň

Dnové moji po boku

všichni ti setmělí a proradní

v ruce zlatnické váhy

 na prstech navlečené paměti

 

protější okna slitá v jeden světelný úhel ---

snad kůrka měsíce, okoralý zbytek dokonalého tvaru...

 

a že přízraky chodívají po ochozech domů bělmem

míhají se mi nad hlavou a mávají nazdařbůh

nazdařbůh, lásko,

 jak úder bubnu vykřičená

 

Něho nemoje, něho...

bez níž bych sotva v nádechu obstála

bez níž by má neochvějná vůle byla jen nataženým pérkem

 

Nedej se zmást tichem mých rtů

také toužím, také se ukvapuji, také pláči

a také tajím si žebráckou hůl a hliněnou misku

 

a půjdu a půjdu a půjdu

 hledat, nacházet, ztrácet...

žehnat pohledem tažným ptákům

co padnou v letu, usmrceni nutností

 

a půjdu, krokem umlkajícího srdce zvonu

doznít v bezčasí své snahy


2 názory

Smíšek:-)
23. 10. 2007
Dát tip
*

Armand
07. 11. 2005
Dát tip
jak cukr a citrón .. do čaje .-)

Markéta
05. 11. 2005
Dát tip
bolest... otěry našeho ega někdy ji cítívám až slastně jak se odrolují, olupují jak seschlá kůže za pat bolest... cosi palčivého zpřítomnělá představa rozdírající si břicho o dno reality pouze představa... zvuk jak škrábnutí lžičky o rezatý kbelík

Armand
04. 11. 2005
Dát tip
znovu na návštěvě.. dnové moji stále po mém boku .. a opět jen hluboce je mi po přečtení ... že všechen náš čas je snaha, a že není... ... že bolest není

Armand
10. 10. 2005
Dát tip
hluboce ..... *****V***

tanec
27. 09. 2005
Dát tip
Trochu mi tam nesedí hlíněná miska.Před očima mám okamžitě Bezruče. Jinak jsem se docela ráda začetla.

Zuzulinka
27. 09. 2005
Dát tip
byla lepší první, byla plná citu, pravého...překutaná není tolik vřelá..ale pořád je dobrá*

Markéta
27. 09. 2005
Dát tip
Není zas tak překutaná. Pouze poslední strofa...

oleandr
27. 09. 2005
Dát tip
líbí...T

Zuzulinka
27. 09. 2005
Dát tip
ano, já vím..ta o slepém hodináři

Elyanne
27. 09. 2005
Dát tip
Myslim, ze te snahy tu skutecne bylo az prilis. Sroubovane, prekombinovane. Misty velmi dobre asociace, ale... Pro me porad jeste plati, ze v jednoduchosti je krasa; je potreba trocha jednoduchosti, aby jednotlive myslenky mely prostor k vyniknuti. Tady jedna utlouka druhou.

Pablo_honey
27. 09. 2005
Dát tip
velmi. t

a2a2a
27. 09. 2005
Dát tip
U této básně se trochu rozepíšu. Podle mne je dokladem toho, jak autor, je-li na počátku zahlcen potřebou vyzpovídat se, je schopen krásných, nosných a v dobrém slova smyslu patetických veršů ( tedy těch, které uvnitř něho samotného rezonají jako chtěný bolavý doprovod prožitku ). Proto je i báseň bohatá na vjemy, které v nás vybuzuje. Např, již v první sloce - moudře o tom, jak je důležité i zkušenost považovt a třídit. Ve druhé znovu dobrý postřeh s protějšími okny jako by všechny byly vyburcovány směrem k nám, k tomu co prožívám apak báseň přechází ke spontánnímu - něho, nemoje něho a přiznává se následně či proč přiznává, protě volá po potřebě nebýt sama. V té sloce mne zaujal výraz - pérko - na první pohled se tak jako by nehodí vedle těch spontánních obrazů - a přece je milým dokladem právě té zajíkavé výpovědi, kdy letíme a nekalkulujeme. V závěrečné části mám snad pochybnost o volbě obrazů - žebrácká hůl a hliněná miska - jako o ne zcela původních, byť smysluplných a o slově - bezčasí - a to proto, že ten tvar v tom rozletu básně působí zvukově jako "zabržděný" tím, že jde o méně obvyklý tvar a z té básně trochu vystřeluje. Naopak mi sedí tažní ptáci v kontextu té sloky i poslední sloka, která ač má také zaužívané výrazy, dobře korespondují s duchem básně, tak jak jsem naznačil v úvodu, ale i dynamicky báseň zpomalují do závěrečné tečky. Za tu upřímnou bezprostřednost, která ji dává vzlet , a také za ženskost - tip, výběr

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru