Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moje iá

10. 10. 2005
1
3
948

Vnikol do mňa pocit

beznádeje. Autobusy miňajú

moju zastávku a nechávajú

ma čakať na električku, ktorá

ma neminie...

 

...aj by som už uvítal

jej príchod.

 

Vždy sa na mňa len škerili

pehavé tváre, peroxidové gebule

a iné módne bábki. Horšie

to však bolo s gorilami, ktoré

mali po bokoch:"Čo kukáš?"

"Mám oči, keby som mal trúbky tak trúbim"

 

A zem mi otvorila so smiechom

svoju tvrdú náruč = Realitu.

 

A ďalší autobus je preč. Ktovie,

možno za volantom sedí Adolf

alebo iný vydžubaný nemec, čo nemá

rád cudzincov.

Alebo boh, ktorý rovnako ako

matka-Matka! Tá tam sedí.

Preto nič nezastavuje.

Preto som sám. Ona vie(nevie),

čo som zač.

Vie, že žijem v knihách, na

papieri, ale nevie, že masturbujem,

po večeroch sa milujem s vankúšom a

perinou, že som mizantrop, ktorý nenávidí

ľudí a iné moje individuálne

vlastnosti. Ale vie, že som jej SYN.

To je dôvod meškania...


3 názory

diks

diks

pété
05. 02. 2007
Dát tip
líbí, moc, hlavně ta druhá část..tip

Nicollette
10. 10. 2005
Dát tip
A zem mi otvorila so smiechom svoju tvrdú náruč = Realitu. takle se cejtim po kouření m. :-) a že je sezona panečku myslim, že se tu s nikym neznáš osobně, proto píšeš co píšeš odvaha je znát se s těma lidma co tě čtou a psát takhle dál :-))

no, keď ja neviem kto je tu z môjho mesta...

Nicollette
10. 10. 2005
Dát tip
:) to se dá zjistit ne :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru