Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Reason for you

12. 10. 2005
1
0
2022
Autor
45rpm

V Singeru bylo plno. Šimon se Šárkou seděli na baru a pili Plzeň. Přitočil se k nim kluk s dredama: "Dáte fotbálek?" "Jasně," řekl Šimon a vstal. Šárka se zamračila: "Už ne. Ráda bych stihla poslední autobus." Šimon se podíval přes hospodu na hodiny na zdi a zase si sednul. Bylo skoro jedenáct. "Poslední pivo?" zeptla se. Šárka zavrtěla hlavou. "Dobrá tedy."
Vyšli na ulici, kde je minulo několik cyklistů. Jeden se rozbil, když se snažil vyskočit na obrubník, druhý spadnul, když se chtěl opřít o zeď. Z jednosměrky vyjel taxík. Dali se po kočičí dlažbě k náměstí.
"Vrátíš se tam?" Šárka upírala pohled na zem.
"Hm, jo. Co doma?"
"A co škola?"
"Zítra je sobota," Šimon byl rád, že nemusí lhát. V pátek byl obzvlášť klidný.
"Tak jsem to nemyslela."
"Že jsem dneska nebyl ve škole neznamená, že nemůžu jít ještě na pivo. A doma hnít nebudu." Šimon si chtěl zapálit, ale v kapse nahmatal prázdnou krabičku. Podíval se do ní proti světlu, zmačkal ji a zahodil. Musí se co nejdřív vrátit do Singeru.
"Nejde o dnešek," Šárka mluvila tiše.
"Šárko," Šimon ji zastavil pod stromem nedaleko zastávky. Schovali se ve stínu. Šárce bylo těžko a Šimon se cítil klidnější. Zkusmo vykročila na světlo, ale Šimon ji zatáhl zpátky do tmy. "Nemám, co bych ti vysvětloval. Škola ani domov pro mě nic neznamená."
"A hospoda jo?" odvážila se promluvit.
"Patrně nikoli," usmál se. "Nech mě mluvit. Je jasný, že mě nikdy nepochopíš a já o pochopení nestojim. Přesto ti řeknu, proč." Ze zatáčky vyjel autobus. Šárka se po něm smutně ohlédla. "Řeknu ti to jindy, musíš jít. Za jízdy se drž." Usmál se nakonec. "Sednu si," řekla a zmizela ve světle. Šimon se vrátil na bar. Holohlavej kluk mu natočil pivo a podal Startky. Pak se zeptal: "To byla tvoje holka?" Šimon vydechl a otočil se na hodiny, do rána daleko.
"Ne, to byla kamarádka."
45rpm
13. 10. 2005
Dát tip
Nicollette - takových je v životě bohužel málo. Asi je nám předurčeno nechápat se.

plovárna
12. 10. 2005
Dát tip
Na takový krátký věci jsou ty dialogy (hlavně Šimonovy repliky) hrozně strojený a stejně si nakonec nic neřeknou. Taky když seděj do posledního autobusu, tak si už o škole a vážnejch věcech mohli promluvit... Nevim, no, dá se to číst, ale víc nevidim nic..samozřejmě že jsem si myslela, že spolu choděj, to jo

ceder_john
12. 10. 2005
Dát tip
hm, jde to.. ale nic extra to není.

Nicollette
12. 10. 2005
Dát tip
fuj na ten pocit kterej mě teď zaplavil.... bože ty mezilidské vztahy :-))) to nepochopení, kdybys napsal o jedněch co se chápou, byla by to pro mě zářná výjimka... hm *

pozorovatel
12. 10. 2005
Dát tip
nevzalo

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru