Bez pointy

improvizovaný vznik světa

       v karanténě malé krabičky

    se světélkujícími rohy

zamřížovaná cesta vlakem do neznáma

     tdn...tdn........tdn...tdn......

   za počátkem dětství

                    do kolébek pocitů

je červenou šipkou na cestě

          určující směr vývoje

                              dalších dějů

  nedokončená a nekonečná štreka za sluncem

                        beze smyslu

                        bez uplatnění

                        bez náplně

       nás neurazí                    nenadchne

              vypaří se do ztracena bez vůle stébla trávy

jak špatný vitp

                tisíckrát propraný

    už po sté kolující po pavlačích v karlínských ghettech

                                 a co?

   Ztrácíme na kvalitě

poseti nekonečným množstvím světélek

   s prasklými žárovkami

                              s nevyřešenými vztahy

                panenky na klíček

                       s životním příběhem

           prodejným za pár šestáků

                              možná nebudem

                                     bez pointy