Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Michael Angelika

29. 01. 2001
0
0
1097
Autor
inža

Scéna 1. ( Michael a jeho přítel se spolu procházejí v parku ) Přítel Tak řekněte jí ta slova, tak řekněte že ji máte rád. ( Zadívá se na Michaela ) Nu, co na mne hledíte jako sova, vždyť jsem váš přítel, kamarád. Michael Vám se to lehce říká, vám ženy nedělají potíže, u pasu připnutá dýka, srdce i duch rytíře. Jen jedno pokynutí rukou a jejich srdce patří vám, pro vás všechna z nich tlukou, vy nejste nikdy sám. Já však toužím jen po jedné, po té jedné nádherné, mé srdce po ní vzlyká, její jméno jest Angelika. Přítel ( chvíli přemýšlí ) Tak takhle to tedy je, už dostávám se k problému. Začněte zpívat oslavné árie, dostanu vás do jejího harému. Michael ( chvatně, později pomaleji ) Ale jak mi chcete pomoci, řekněte co mohu ji dát, jen horkokrevnou povahu po otci, a to, že ji mám rád. Přítel ( se smíchem ) Vy Venušin amante, vy zamilovaný blázínku, vy nezkušený bažante, ( s údivem ) blouznit takto pro dívku? Avšak mnoho se vám nedivím, Angeliku znám, a kvůli jejím očím ohnivým vám za pravdu dám. Tak tedy poslyšte mou radu dokud chci vám ji dát. Vyjděte v noci k ní na zahradu, tam bude s přáteli tancovat. Michael Děkuji, děkuji mnohokrát, ihned se domů rozjedu, nesmím tu déle stát. ( volá na kočího ) Kočí, uháněj k domovu, dnes večer je můj šťastný den, zbavím se lásky okovů, tak pijme jen. Přítel ( za odjíždějícím Michaelem ) Láska udeří jako hrom, včera tu nebyla a dnes tu je, její tajemství je v tom, že nikdy nezemře.
Gillian
10. 03. 2005
Dát tip
No...je to zajímavý......Vyhrál sis, co???Hodně zajímavý...:-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru