teď už nemám problém<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" />

sebral jsem všechno divný

a vysypal skříně vápnem

aby nic nezůstalo nikomu

kdo přijde slibuju že už

nejsem problematickej

když četli Krchovskýho

myslel jsem jenom na tvůj

dobrotivej klín

a novou existenci

normální a naplněnou

v nejzákladnější interakci

lidskýho života muž a žena

ne kluk a ruka nebo kluk

a slzy hlavou ke zdi hrdost

je zkurvenej paskvil

pro lidi od filmu

tady hrajou zimu a prázdno

prosím vrať se ráno domů

a řekni že všechny básně byly

záskok na tu chvíli cos byla

v háji nebudu se na nic

vyptávat nech to v nás

znova vyrůst nauč nás to zase

cítit a já se vážně nebudu

ptát a budu normální tak

obyčejně skoro

šťastnej