Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Diskuse o tvorbě autorky: K_Anče

03. 11. 2005
2
1
3052
Autor
poletik

Omlouvám se Vám za vymazání a opětovné vložení této diskuse, ale diskutované autorce, mně, čtenářům a jistě i potenciálním diskutujícím bylo velice nepříjemné, že drtivá většina příspěvků byl konverzační spam. Vkládám tedy dílo znovu a kopíruju do něj jediný příspěvek \"k věci\", který byl bohužel můj. Prosím i Vás abyste mluvili k věci, nebo se zdrželi komentářů. Pokud máte někdo pocit, že ve smazané diskusi zanikl váš cenný názor, mám tuto diskusi zálohovanou a rád vám ji pošlu mailem. Vybízím k diskusi především ty z Vás, kteří NEmáte přílišnou zkušenost s kritikou. Záměrně jsem vybral autorku, která má ve svém díle docela lehce napadnutelné věci (zejména na začátku), stejně jako věci zdařilejší, těmto chybám se vzdalující a poezii se blížící. Na důkaz toho, že jsem autorku vybral namátkou a bez známosti jsem napsal první (neúplný) komentář. Pokud se diskuse podaří a vyjádří se širší neodborné publikum, jemuž budou sekundovat samozvaní \"kritičtí\" mudrcové samouci, tak se tato diskuse bude v budoucnu opakovat i s jinými autory.

ČTĚTE PROLOG!

Jako první namátkou vybírám zdejší v současné době aktivní začínající autorku K_Anče.
 
 
 


Zde jsou tři ukázky napříč vývojem autora, řazeno od nejstaršího vážně míněného básnického textu k poslednímu:
 
 
 
 

Oči tvý
(29.07.05 - nejstarší - Vázané verše)


Pod hladinou dva smaragdy
úskočně načínají další hru...
...ve změti burácivých vln
letmo se dotkly plachých rtů.

Pod hladinou dva smaragdy
lesknou se jako křišťálový střep...
...při každém z přílivů se ptám,
viděla jsem je naposled?

Pod hladinou dva smaragdy -
úlomky obelisků...
...já s každým dalším odlivem
marně je hledám v písku.
 
 
 



 
 
 
Plesová sezóna

(10.10.05 - zlatý výběr - Miniatura)


Ledový krajky ještě spí                                        V polštářích
léčim černej kašel, bolavej zub moudrosti a akutní zánět srdce...
...rozpálená kočka pod plechovou střechou činžáku.

Až letos prvně zakřupe sníh pod mými kroky,
všechno svým bývalým láskám vrátím...

...jen modrý z nebe nechám do tomboly.


 
 



 
 
Já vím, že neumíš číst poezii
(29.10.05 - 1 výběr - nestojí o hl.k. - Miniatura)


Střádám
ty pověstný střípky (beztak je to hezkej obrat... o 180...)
vzpomínek,
skleniček rozbitejch -v mozaikách zdi
čas od času stavím...
Ačkoli kuličky spolu
necvrnkali jsme..ne,
skrz důlky očí
prohořel´s
do hliněnky
zavěsil´s

do němého zvonu...srdcem

v ozvěnách


budíme přátelství...


 
 



Prosím diskutující, aby se podle svých možností seznámili s větší částí tvorby autorky a diskusi vedli pokud možno obecně nad větším úsekem tvorby. Čím je autorčina poetika jedinečná? Čím jedinečná není? Jaké jsou v ní cítit vlivy? V čem je patrný vývoj a v čem stagnace? Další otázky nechávám na vás...

 


1 názor

Fouckault
13. 12. 2006
Dát tip
monitoruji co se dělo.. házím do klubu!

poletik
30. 11. 2005
Dát tip
jednu, dvě, nanejvíš tři básně jsem nabídnul, vybral.. ;-) jsou tady normálně k dispozici

pozorovatel
29. 11. 2005
Dát tip
no jo.... tak co? pokračuj v tom hele:)

poletik
29. 11. 2005
Dát tip
když ono to asi nemá cenu čoveče... jen bych si honil triko že já tady vysoce apeluju a nikdo nic. předpokládal jsem určitou míru naivního nadšení pro věc. no asi to byla utopie. dovedu si představit, že by to šlo udělat, kdybych měl možnost administrovat diskusi a mazat spam. to ale nejde... Stejně teď na to nemám čas.. moc školy.

pozorovatel
29. 11. 2005
Dát tip
protože si to blbě podal:)) a taky nemáš vhodný postavení zatim... a přečíst si celýho autora je zdlouhavý a nakonec i nudný... co takhle rozebrat jednu, dvě, nanejvýš tři básně? musí to být hra... jinak to lidi nebaví

pozorovatel
14. 11. 2005
Dát tip
...formou zábavy...!

poletik
03. 11. 2005
Dát tip
Některé texty jsou psány vyloženě bez poetické ambice, jejich těžištěm je autentičnost a je pro ně typické, že jakoby v zájmu této autentičnosti odmítají (někdy pouze postrádají) originalitu výrazu, snad ve strachu z nařčení z pózy. Originalita a styl ale nejsou proti autentičnosti. Jsou tu proto, aby z popisu jakkoli hluboké a dojemné (třeba i autentické) události udělaly také ještě báseň. Vyhýbání se vlastní originální stylizaci při psaní básně je vyhýbání se poetičnosti básně, je to ústupek ke strohému popisu. Pokud tento popis obsahuje některé vnější prvky básnické formy, působí to bez oné originality, obraznosti a stylu spíš jako karikatura. Paradoxně tak dojde spíš k zesměšnění autentického obsahu. Zdařilá stylizace naopak dokáže třeba i z docela nevinné (autentické) události vytvořit mohutný ohromující kolos... Abych byl konkrétnější, tak takovými básněmi se mi zdají být tyto: 17.5.2005, Nebe, Den poté, Sestřičce... jedná se tedy především o básně starší a také se jedná o básně u autorky spíše menšinové. V některých textech je až příliš nápadně vidět snaha o nějakou pointu. Sugerují dojem, že báseň je psána pro věcné uvedení pointy, jakožto významu, vyústění... ale podání oné pointy často pokulhává a její vtip bývá spíše prozaický, než nějak poeticky působný. Příkladem budiž například: Mezi námi, Sestřičce, Den poté. Musím ale říct, že tato snaha o pointu nezůstává u K_Anče jen v rovině marné snahy, ale právě na tomto poli zaznamenává autorka i úspěchy. Takovým náznakem poetičnosti právě v pointě básně je pro mne báseň „Je konec!“. Ta báseň je sice psaná dost hrubým jazykem a vůbec se celá tak nějak podivně zadrhuje, ale nám jde o ten konec, o poslední čtyřverší, které je vyústěním pointy do docela zajímavé exprese: „Zub času na mé tváři / zanechal otevřenou ránu / ve tvaru úsměvu / při vzpomínce na tebe.“ První básní (chronologicky), která se mi opravdu zalíbila (opět přes svůj pořád ještě trochu hrubý jazyk) je báseň tetřev. Je vlastně výčtem různých gest, které promlouvají tím, že si je představíme jak jsou popsané... je to důraz na expresi. Před touto básní je také báseň Akéla, ve které je zcela jasně patrný vliv Topolovy Sestry – odtud snad příklon k expresi. Pointa básně je tady zas o krok dál, již není vůbec sdělná, je jen výmluvným obrazem a zvukem. Dál psát nebudu, pokud jste si všimli, tak jsem autorku nepřečetl celou, přečetl jsem jen počáteční básně. Nechtěl jsem z této diskuse udělat svůj monolog a doufám, že toto mé vykročení bude stačit k rozběhnutí debaty a že třeba někoho motivuje k tomu, aby šel dál, za Tetřeva a pokusil se najít další možné postřehy ohledně autorčiny tvorby. Ty nejnepříjemnější věci jsem již řekl, zbývá novější tvorba...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru