Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

DOBRODRUŽSTVÍ PO MEXICKU

Výběr: a2a2a
09. 11. 2005
27
0
10752
Autor
vesuvanka

DOBRODRUŽSTVÍ PO MEXICKU

Znám jednoho nadšence a milovníka přírody Tomáše, jehož velikou láskou jsou hadi, ale také sopky, které mě k němu přivedly. Na výpravách se svými kamarády natočil jedinečné videozáznamy o aktivitě italských vulkánů a životě na jejich svazích. Tomáš mě pozval ke shlédnutí tohoto filmu, který byl jedinečný. Ale toho dne mě čekalo ještě něco mnohem dramatičtějšího než výstup na Etnu shlédnutý na videu.

"A ještě vám ukážu svého miláčka", řekl mi Tomáš, když jsem se chystala k odchodu.Tušila jsem, že ten miláček určitě nebude čtyřnohý chlupatý mazlíček, ale had. Představovala jsem si nějakou cizokrajnou užovku nebo hroznýška.

Tomáš mě zavedl do pokoje, kde bylo zavěšeno obrovské terárium opatřené svítícími lampičkami, které zároveň ohřívaly vzduch. Na dně terária kromě písku, byly kusy lávy, - tu a tam rostlina, a samozřejmě mísa s vodou. A v tomto království si spokojeně hověl velký had. Nespal. Díval se takovým tím "kamenným" strnulým pohledem. Mé pozornosti nemohl uniknout ocas opatřený chřestidlem.
Tyyjooo!!!! , zvolala jsem údivem a radostí.
Dostal jsem ho od jednoho kamaráda přímo z Mexika, pochlubil se Tomáš.

Těmi slovy jsem byla unešena a moje myšlenky letěly rychlostí blesku do krajiny, kde rostou vysoké kaktusy a v dálce na obzoru se tyčí mocný Popo. - tak nazývají Mexičané svoji nejvyšší horu.

Tomáš si povšiml, že jedna lampa nesvítí. "Musím se na ni podívat". Otevřel shora terárium a hledal závadu, pak pro něco odešel, ani jsem to moc nevnímala, jak jsem byla zaujata chřestýšem. Chci si ho prohlédnout blíže, skláním hlavu do terária, kochám se podrobnějším pohledem na hada, který má výborné mimikry na prostředí, v němž žije ve volné přírodě.

Ježíš, to nedělejte, to by ho mohlo rozzlobit!" , zaslechnu téměř zděšený Tomášův hlas. u dveří... Hrklo ve mně, teď jsem si uvědomila, že jsem provedla něco, za co se v přírodě platí tou nejvyšší daní..... V tom svém vytržení jsem nějak zapomněla respektovat bezpečnou vzdálenost a byla na dosah jedovatému hadovi.

Těžko se dají popsat náhlé pocity zděšení a panické hrůzy doprovázené sevřením až ochromením, kdy jsem nebyla schopna se ani pohnout..
Vyhledáváš dobrodružství, tady ho máš.... teď poznáš jak chutná Mexiko i jinak.... jakoby se kdosi pitvořil a vysmíval v mé mysli, ale něco mi instinktivně říkalo "Zachovej klid, jenom klid, nesmíš dát najevo strach nejmenším pohybem, klid, klid" - to slovo zapůsobilo jako zaklínadlo a pomohlo uvolnit sevření, takže jsem udělala nepatrný krůček dozadu aniž bych pohnula horní polovinou těla. Hezky, pomalu... a další krůček vzad,... plně soustředěná na každý centimetr pohybu jsem postupně vycouvala do kouta.

Sotva se mi podařilo uniknout z dosahu nebezpečí, chřestýš vyrazil z terária a sjel rovnou na podlahu - pěkný macek, přes metr dlouhý se zlověstně zaklikatil uprostřed pokoje , pak se částečně stočil, mírně vztyčel hlavu, ale o to víc ocas, kterým rozezněl zlověstný i varující zvuk.... Další horká chvíle nejen pro mě, ale i pro Tomáše. Co teď? Zmocnily se mě ještě navíc výčitky svědomí.... tohle všechno jsem způsobila jen svojí blbostí a zbrklostí.

Zkušený chovatel hadů zareagoval pohotove: " Musíme ho uklidnit" - a had se ocitl pod víkem krabice od banánů. Snad ani ne po dvou minutách se utišil a nastalo poslední dějství dramatu - dostat chřestýše zpátky do terária.

"Můžu nějak pomoci?", zeptala jsem se trochu provinile a v té chvíli možná i hloupě. "Radši ne". Musím ho tam dostat sám. Jak a čím ho nabrat? Tomáš se rozhlédl po pokoji a hned si poradil - v protějším koutě jsou o stěnu opřené moje "francky", . Jejich opěrky výborně poslouží k opatrnému nabrání hada a vložení do terária - výrobce holí by se asi podivil, k čemu jsou také dobré.. Se zatajeným dechem pozoruji Tomáše jak obratně si počíná - díky jeho přesným a účelným pohybům se chřestýš vrací do terária. Jinak bych o tomto dobrodružství už asi nikdy nenapsala.....






no, ja som raz zmiju perskakovala...ani som si to poriadne neuvedomila...len som skočila tesne vedľa nej...a chalani v tíme mali také bledé tváre...;)))

vesuvanka
30. 03. 2006
Dát tip
Usmáty_autor - děkuji za milou návštěvu, tip i čas, který věnuješ mým dílkům :-))) Zážitek to byl opravdu silný - nejednou jsem lezla po sluncem prohřátých kamenných sutích, abych uviděla zmiji, ale svojí těžkopádnější chůzí jsem ji patrně vyplašila, takže jsem byla zklamána. Ale s hady v přírodě jsem se také setkala, většinou nečekaně, a byl to pro mě vždycky skvělý zážitek - prostě to se ve mně ozve přírodovědec :-)))

fúha, dosť silný zážitok, že?*

Lyrae
30. 11. 2005
Dát tip
jakmile píšeš o nějakém Tomášovi, hned mě to zajímá víc:) tedy popravdě, ještě že to dobře dopadlo, bála jsem se s tebou:)

vesuvanka
30. 11. 2005
Dát tip
Lyrae - děkuji za milé zastavení :-)))

synáček
27. 11. 2005
Dát tip
Pěkně napsané... rosteš... T****

vesuvanka
27. 11. 2005
Dát tip
synáček - Petře, děkuji za návštěvu, milá slovíčka i tip

andromeda
19. 11. 2005
Dát tip
tak to byl opravdu zajímavý a poučný zázitek......hlavní je nemít strach, jinak by to had i jiné zvíre vycítilo a zaútočilo.....ale treba ne, treba rozlisují neprítele i mezi lidma, kdo jaký je, jsou moudrejší, nez my...... a tip, bylo to zajímavé, nedávno jsem v televizi viděla, jak krmili hada, dali mu do terária potkana a on prý neměl z hada strach - ten ho nesezral, tak potkana zas vyndali....had prý ho sezere jen, kdyz ta mys má strach..........

vesuvanka
19. 11. 2005
Dát tip
andromeda děkuji za milé zastavení i tip i za informaci, to je hodně zajímavé. Něco na tom bude - kořist je ulovena, když se pohybuje - někdy pomůže malá lest - póza mrtvého brouka. A nebojácnost dělá asi také hodně, potkani jsou pověstní, že se nebojí...

kvetanov
16. 11. 2005
Dát tip
dadíková_ cením si tvoje připomínky ,budeš fajn ženská

dadíková
16. 11. 2005
Dát tip
ó děkuji, vyloučit to nemůžu...:))

vesuvanka
12. 11. 2005
Dát tip
Spring - děkuji za návštěvu, milou kritiku i tip

Aiscis
11. 11. 2005
Dát tip
Teda si řikám sakra štěstí, myslím, že zrovna chřestíž je jeden z mála hadů co je opravdu agresivní, tedy útočí místo aby utíkal, jinak, sám mám doma hady teda už jen jednoho, a těď ho má brácha spíž, je to užovka okolo 2m, čtyřpruhá tušim... Sen je albín korálovky, nebo korálovce( ale to radši tu užovku), jinak super foto, a příhoda pobavila, viz lovec krokodílů...Jinak nejdrsnějc vipadá had před svlékáním má takový šedý zamlžený oči fakt super doporučüju to někde vychytat, Jo jinak osobně v lese bych radši potkal užovku je mnohem hezčí než zmije, barevnější:-)

vesuvanka
11. 11. 2005
Dát tip
Aiscis děkuji za milé zastavení a zajímavé informace, hada před svlékáním jsem zatím neměla možnost pozorovat. Užovka má hezčí a výraznější barvy. Na Slovensku jsem viděla užovku stromovou a u Dunaje užovku podplamatou, která byla menší, ale hodně tmavá, téměř černá a o to více vynikly její půlměsíce :-)))

Sonor
11. 11. 2005
Dát tip
tam kde jsem si ulevoval je starej zatopenej lom. samej kamen břízky a tak. byl jsem na houbách, takže ráno. hadi jsou pomalí zrána a proto to syčení pod prdelí.

a2a2a
11. 11. 2005
Dát tip
Janičko, ty ještě začneš psát detektivky, tato příhoda k ní daleko nemá. Ale pochválím, jak jsi to napsala, věcně a přitom tam neschází i ta trocha tvého zaujetí přírodou. A protože ji rozumíš, nenapadlo tě nic zveličovat. Mimochodem, můj syn byl patrně v minulém životě hadem a zřejmě se poučil, už není nebezpečný. Tip a výběr - výběr za to, že ve zvolené kategorii jsi psala věrohodně a s napětím.

finarfin
11. 11. 2005
Dát tip
... tedy, nevím jak vy, ale já se hadů bojím... *

vesuvanka
11. 11. 2005
Dát tip
Sonor :-))) no jasně, když byli vyrušeni, dávali svou nelibost najevo syčením - je to varování a2a2a Jirko, děkuji za návštěvu, milou kritiku, ohodnocení tipem a dokonce i výběrem. Četla jsem a slyšela mnohé záměrně zveličované historky o útočnosti a nebezpečnosti hadů i jiných živočichů snad proto, aby byly napínavé. Bohužel takové zkreslování skutečnosti bylo hadům jen na škodu, protože lidi je pak často ze strachu ubíjeli. Had zaútočí na člověka jen tehdy, cítí-li se bezprostředně ohrožen a nemá možnost úniku. Jistým varováním při nebezpečí je i varovný postoj - vztyčená hlava a syčení, u chřestýše charakteristický chřestivý zvuk. Tato příhoda se mi stala před devíti lety a byla pro mě i poučením, abych při svém zápalu pro něco nebyla zbrklá a nezapomínala na opatrnost finarfin - děkuji za návštěvu i tip

je to moc fajn,moc...pomohlo mi to..děkuju..

vesuvanka
11. 11. 2005
Dát tip
Zlý_wětry_vod_řeky - díky za návštěvu, milou kritiku i výběr

Yarie
11. 11. 2005
Dát tip
milej a poučnej příběh .... :) * posílám obrázek, který sice moc nesouvisí, ale taky je takovej mexickej, tak snad udělá radost .... :) Za hvězdu první velikosti mezi kulovitými obry je považován zcela jistě Echinocactus grusonii – žlutotrnná koule, které se v Mexiku roztomile a poeticky přezdívá "la silla de la suegra" neboli židle pro tchýni. V pěstírnách na Kanárských ostrovech či v Holandsku, ve všech botanických zahradách i ve sbírkách amatérů je určitě nejrozšířenějším kaktusem vůbec, přitom však na původních nalezištích je dnes už velice vzácný.

Craerassy
11. 11. 2005
Dát tip
ježíš, až mi šel mráz po zádech... **

vesuvanka
11. 11. 2005
Dát tip
Yarie děkuji za návštěvu, tip a nádherný obrázek zajímavého kaktusu i s podrobnými informacemi. Zaujal mě a potěšil moc... zajímavý je i latinský název Echinocactus.... vybavil se mi název trochu jiné rostliny Echinacea z čeledi hvězdnicovitých.... podobnost názvů bude zřejmě ve tvaru trnů připomínajících hvězdice.... mexická přezdívka je trefná, tchýně to mají těžké na celém světě:-))) Craerassy - :-))) díky za milé zastavení i tip :

Eg_Ar_11
11. 11. 2005
Dát tip
Sonore to jest prima navštívenka !!

Eg_Ar_11
10. 11. 2005
Dát tip
tak se někdy v teplém létě stav, slepejši a ještěrky mi nahřívají se kolem studny a hnízda pod kameny nacházím ..........

vesuvanka
10. 11. 2005
Dát tip
Eg_Ar_11 - to musí být hezké.... díky za pozvání :-)))

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
já jen doufám, že si tu povídku nevezmou za vzor začínající autoři... je tu mnohem lepší próza a tady ta "povídka" se hned objeví mezi nejlepšíma... a jen proto, že je to mile a srozumitelně napsaný o nějaké situaci a že jsi hodná ženská hodná jsi a tohle je sračka (nenapadá mě jiný přívlastek)

Eg_Ar_11
10. 11. 2005
Dát tip
jojo, někdy hezké, ale někdy i lekavé, když jiní příslušníci obydlí neví .... "není to zmije?" ......... ale je to fajn pocit, že tu Příroda bydlí s námi a ještěrka když ocásek upustí ... smutek zastře tu krásu ...

vesuvanka
10. 11. 2005
Dát tip
pozorovatel - díky za návštěvu a kritiku, s kategorií jsem si sama nebyla jista, změním ji

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
ona to nebyla kritika... měj se:))

vesuvanka
10. 11. 2005
Dát tip
Eg_Ar_11 - i já mám moc hezký pocit, když je tu Příroda s námi... :-))) pozorovatel - vpohodě, měj se krásně :-)))

kvetanov
10. 11. 2005
Dát tip
Moc jsem se s hady nesetkala ,ale můj pes ano, a pak jsme vyhledali nemocnici,kerá byla jen pro lidi a dalo nám dost zabrat přemluvit pana doktora, aby mu dal spásnou záchrannou injekci.

Sonor
10. 11. 2005
Dát tip
tak schválně, kdo z Vás sral v lese a v tom nejlepším mu něco zasyčelo pod řití?

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
pozorovatel - ty to nějak bereš moc pionýrsky na můj vkus....ses zbláznil?...:)))

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
Maxima: viz. klub čítačů povídek... dadíková: on zbora psal, ať udělám ten vichr...:) ale co na to řikáš ty? (kdyžtak do zprávy) ..píšu, co si vážně myslim vždyť víš, že jsem idealista:)) a hlavně kritizuju mně známý autory nebo snad dokonce i kamarády, který kritizovat je mnohem těžší, než nováčky...

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
radši nekritizuj a pořádně piš...kritizují jen ti , kteří neumí, to je známá věc...:)) kritika je věda

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
ale no tak... to je nesmysl já si nechci psát pro sebe, já se chci naučit psát a teď otázka: proč asi rozpoutávám diskuse? protože mě to uspokojuje? ale víš, proč je Písmák, že jo? chválit mě může maminka

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
že se tu můžu vytahovat....:)))) ale tak může se debatit když se chce a když tom někdo stojí.. ale ne pionýrsky, obyčejně, lidsky s citem a s úctou, neboť těm lidem nevidíme do očí... a pak, myslím že psát se člověk nenaučí takto, jen sám a sám sám, má li dáno....))

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
že se tu můžu vytahovat....:)))) ale tak může se debatit když se chce a když tom někdo stojí.. ale ne pionýrsky, obyčejně, lidsky s citem a s úctou, neboť těm lidem nevidíme do očí... a pak, myslím že psát se člověk nenaučí takto, jen sám a sám sám, má li dáno....))

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
tak to pozor, nesnažim se nijak autory urážet pokud to vezmou osobně, je to jejich věc.. já to osobně neberu pionýrsky?? píšu negativní kritiky stejně jako pozitivní sám a sám? vyvíjíš se jen tehdy, když něco pochopíš, poznáš... ale sám?

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
sám a sám - psát číst...a žít a a a ty debaty to je jen tak jaksi navíc.... chat s básničkama to vidím jako nejtrefnější definic písmáka.....:)))

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
avi Lukáškovi

MeTB
10. 11. 2005
Dát tip
Dadíkovno: To je bohužel až překvapivě dobrá definice, máš bod.

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
není moje....:)) četla jsem ji myslím u Delahaye....

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
jo, bohužel... ale pak nechápu, proč ti moje debata vadí..

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
mně vadí když chceš moc tlačit na pilu a příliš řešit, když je to u kámošů tak je mi to fuk....

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
když si tu diskusi přečteš, tak narazíš na moment, kdy mě k tomu autor sám vybízí že se strhlo k osobnímu...to už je věc jiná

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
tak jo ještě to přečtu pod lupou

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
a pojď radši do zpráv

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
no to že ti vadí kategorie až takto.....:)))))) boše boše.....pionýre sračku sis odpustit mohl, chlapče..ale víš, ža kdybych tě neměla ráda, tak se s tebou vůbec nebavím....

pozorovatel
10. 11. 2005
Dát tip
co je na tom slově špatnýho? docela hezky a jednoduše vyjadřuje názor a myslel jsem si teda, že ti šlo o jinou diskusu, než je tady tahle

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
no tam na to nemám nervy,,,jen že jsem dostala avi odtam... je vulgární to slovo a k vesu se prostě nehodí..je neúměrný.. howgh ke mně možná jo...:)) že si to ty

dadíková
10. 11. 2005
Dát tip
a navíc se mi opravdu líbí jak to vesu napsala..měla o čem a udělala to dobře.

vesuvanka
10. 11. 2005
Dát tip
kvetanov - díky za milé zastavení a slova Sonor - :-))) hada vyplaší už jen samotné kroky

Eg_Ar_11
09. 11. 2005
Dát tip
je to takový romantický trajdání s pocitem poznání obrázků z útržků těch "hezkejch" snů o cestování ..* .... chřestýš se vrací do terária .... Happy end prima

vesuvanka
09. 11. 2005
Dát tip
Eg_Ar_11 pro mě to setkání s pravým "Mexičanem" byl úžasný zážitek, takové prožité dobrodružství patří ke koloritu přírodovědce a cestovatele. Díky za milé zastavení i tip

hai_mal
09. 11. 2005
Dát tip
tohle se stát mě tak nevím bojím se hadů !!! :-) tip * - za povídku (i za přežití) :-)

dadíková
09. 11. 2005
Dát tip
vesu teda ty jsi ďábel.....))) mě by tam nikdo nedostal dobře jsi to napsala, jo.. t

Hessulim
09. 11. 2005
Dát tip
totéž co hai_mal -TIP

Diana
09. 11. 2005
Dát tip
Přečetla jedním dechem. Nádherně napsáno! Ale skutečnost musela být dost hrozná. T**************

Ono to strašně klame. Když vidí člověk zvíře ať už v teráriu, akváriu nebo prostě v ZOO, nějak zapomíná, že ve své domovině jsou ta zvířata obávaná. Jejich instinkty jsou takové, aby ve volné přírodě mohla přežít. V zajetí sice instinkty můžou mírně ochabnout, ale jsou tu pořád :-) On konec konců i sousedovic mazlíček - vlčák Azor - může zaútočit... Jinak moc pěkně napsané, až mě obcházela hrůza při té představě. tip

vesuvanka
09. 11. 2005
Dát tip
Eg_Ar_11, hai_mal, dadíková, Maxima_Gali, Hessulim, Diana, Lucie_Plocová děkuji Vám za milé zastavení, slovíčka i tipy. Zajímá mě všechno v přírodě, tedy i hadi, kteří jsou tajemní a velmi plaší - kolikrát jsem si přála vidět vyhřívající se zmiji na kamení, lezla jsem za tímto zážitkem po kamenných sutích, ale marně - moje těžkopádné kroky zmije vyplašily. Ale nakonec jsem se s nimi setkala několikrát ve Středohoří a patřilo to většinou ke \"zlatému hřebu\" našeho výletu. Příhoda s chřestýšem byla skutečně mimořádně dramatická, naštěstí skončila dobře. Lucie_Plocová - máš pravdu, instinktivní jednání u zvířat v zajetí přetrvává, ale já jsem se k hadovi přiblížila doslova ze zbrklého a živelného nadšení, že konečně mohu pozorovat hada hodně zblízka

dadíková
09. 11. 2005
Dát tip
šmarja já se hadům vyhejbám seč můžu...:))) vesu obdiv, ale to se s tím člověk narodí že...

vesuvanka
09. 11. 2005
Dát tip
asi ano, měli jsme doma prastarý Kobrův atlas plazů a ryb a já už jako dítě jsem si hady ráda prohlížela a zajímalo mě, kde žijí. V ZOO jsem bývala obvykle zklamána tím, že hadi většinou spali... Vzpomínám si, jak kdysi jedna kolegyně v práci vyprávěla, že někde v Podkrkonoší narazila na stočenou zmiji, byl to pro ni děsivý zážitek, V duchu jsem jí toto setkání záviděla... bylo to v době, kdy já ne a ne ve volné přírodě narazit na hada

dadíková
09. 11. 2005
Dát tip
když narazím na hada tak peláším až se za mnou práší a půl hodiny se třesu a řvu....))))

Pacer
09. 11. 2005
Dát tip
Kárám Tomáše!! Nechat ženskou s hadem o samotě mívá nedozírné následky - už od počátku lidstva:))*

Janinko, úžasné....mám ráda hady, ale chovám k nim úctu..... t

Lotoska
09. 11. 2005
Dát tip
dóbdrý:-)mi to připomělo, jak jsem kdysi stejně držela 4-metrovou krajtu:-) *

Sarrah
09. 11. 2005
Dát tip
vesuvanko, můj kamarád pěstuje hady. Má jich doma cca přes 1000 ks. Dcerka tam chodí občas na výpomoc. Jedná se hlavně o korálovky, nicméně respekt z nich mám stejný. Dříve jsem na hadíka nemohla ani sáhnout, teď už máme doma Bohouše, který je miláčkem rodiny. Nedávno mi ho dcerka pro svou radost zamotala do telefonní šňůry a poté mi zprostředkovala hovor s maminkou. Jak příšerně jsem se vyděsila....asi nemusím popisovat :o))) A to se jedná pouze o tkaničku a žádnou jedulku. Jsem ráda, že u Tebe vše dobře dopadlo....tip

maartin
09. 11. 2005
Dát tip
Nedávný zážitek z plzeňské ZOO: hned za sklem tam ležela nějaká strrrašně dlouhá a tlustá potvora, hroznýš nebo krajta, už nevím, a já jsem se ji, s nosem na skle, rozhodl hypnotizovat... a tak jsme se tam tak pět minut navzájem, čumák na čumák, hypnotizovali, až najednou... had ve zlomku vteřiny vyrazil hlavou proti mě, ohromná rána, naštěstí sklo vydrželo, ale já byl na infarkt a když přiběhli zřízenci, co se to stalo, nebyl jsem ani schopný odejít...

Sarrah
09. 11. 2005
Dát tip
:o))))

dadíková
09. 11. 2005
Dát tip
no to jsou historky...běhá mi mráz po zádech...ale jak mě to sem táhne...:))

fungus2
09. 11. 2005
Dát tip
Dobré**

Markel
09. 11. 2005
Dát tip
Taky mám pocit, že na vině téhle situace, co jsi zažila, byl Tomáš. Jinak sama za sebe mohu říci, že jsem na různých výstavách chovala hady, nejedovaté, velikou krajtu tygrovanou nebo itou, teď už nevím a ještě nějaké malé neškodné užovky korálovky. Jsou moc příjemné na omak a ta krajta se mi omotala kolem krku, pan majitel říkal, ať se nebojím, tak jsem se nebála, i když byla kolem 2 metrů veliká. Pán říkal, že je to mazlík a byl. Ten límec mi pak sundával asi 10 minut. Nevím, čím jsem si tu přítulnost zasloužila, i hadí pán se divil. Taky jsem viděla obrovskou krásně klikatou zmiji v lese po krupobití, byla nějaká podchlazená a moc nereagovala, jen tak nešťastně komíhala hlavou, když jsem si ji okukovala docela zblízka. Bylo mi jí líto, okukovala jsem ji pozorně proto, že se usadila u stromu zároveň s asi pěti hřiby a já ty hřiby chtěla, tak jsem dlouhým klacíkem testovala tu zmiji, ale jemně, byla ráda, že je ráda, já sesbírala svoje houby, donesla je do chaty a přivedla zbytek rodiny, ať se jdou taky podívat. Dětem jsem oblékla pro jistotu holínky. Tatínkovi - manželovi jsem holínky oblékat nemusela, neboť má velký respekt před hady a ostatní podobnou havětí(nerada to říkám, ale štítí se jich a tedy do naší všechnazvířatamilujícího zbytku rodiny nezapadá :-))) ) a okukuje ze zásady tak asi z 10 metrů. Byl to jedinečný zážitek, další den už tam zmije nebyla, tak snad to krupobití přežila. Za Tvé zajímavé povídání dávám - T

Loutka
09. 11. 2005
Dát tip
sem skoro napětim nedejchal, vážně horrorózní*

Zuzulinka
09. 11. 2005
Dát tip
teda to bylo drama, to je dobře, že jsi přežila:o))*

Smetiprach
09. 11. 2005
Dát tip
Hezky pěkně... :-)**

Arienalia
09. 11. 2005
Dát tip
Nebezpečná, ale čtivá práce :)

vesuvanka
09. 11. 2005
Dát tip
dadíková díky, těší mě, že Tě další příběhy o hadech přitahují :-))) Pacer, kouzelná_květinka, Lotoska, Maxima_Gali. Lotoska, Sarrah, maartin, fungus2, Markel, Loutka, Zuzulínka děkuji Vám za milé zastavení, tipy a zajímavé příběhy o Vašich setkáních s hady, jsem mile překvapena kolik příznivců hadů tu máme :-))) Pacer - to není jen tak, - žena a had, z toho se vždycky něco vyvrbí :-))) Lotoska klobouk dolů - čtyřmetrovou krajtu - já jsem měla v rukou jenom menšího hroznýše a zajímavě zeleně zbarvenou čínskou užovku na jedné výstavě Sarrah korálovky jsou nádherné a Bohoušek, to je moc hezké a roztomilé jméno pro hada... žertovná příhoda mi připomněla jeden můj žertík, který jsem provedla. Koncem šedesátých let se začala prodávat v hračkářstvích různá gumová zvířátka a já jsem si koupila šedého hada, asi 30 cm dlouhého, kterému jsem ještě domalovala dost věrohodně k klikatou kresbu na hřbetu. Takto vylepšenou hračku jsem nosila omotanou kolem ruky jako náramek, a to i i v práci - při psaní na stroji se mi hádek na ruce docela pěkně pohyboval - čím rychleji jsem psala, tím byl i had čilejší ... byla jsem zabraná do práce, když najednou vešla vedoucí a zděšeně vykřikla "Fuj, fuj!!" a couvla.... nakonec jsme se tomu obě zasmály maartin vůbec se nedivím Tvému zděšení, to musel být šok, ještě, že to dobře dopadlo a sklo vydrželo nápor hada. Plzeňskou ZOO znám, chodívala jsem tam s dětmi před dvaceti lety, tehdy tam měli také obrovské krajty Markel hadi jsou příjemní na omak, ale nevím zda bych našla odvahu si nechat omotat krajtu kolem krku, asi bych měla strach, aby nezačala škrtit... Příběh se zmijí je zajímavý, je to možné, že byla podchlazená, zmije je normáln velmi plachá, plašší než užovka. První had, s nímž jsem se poprvé setkala ve volné přírodě byla užovka stromová na Slovensku.

MeTB
09. 11. 2005
Dát tip
Tohle snad není ani tak povídka, jako spíš popis jisté situace torchu kostrbatým slohem. Na druhou stranu je moc fajn, že tě neuštkl, jinak bys dost možná přišla o nějakou tu končetinu. Tom

vesuvanka
09. 11. 2005
Dát tip
Smetiprach , Arienalia - díky za návštěvu, milá slova i tip MeTB díky za návštěvu a kritiku. Také jsem váhala zda dílko zařadit mezi povídky anebo "ostatní" , povídky nepíši, ale tato příhoda, i když staršího data, si o napsání přímo říkala.... pokud by mě chřestýš uštknul, skončilo by to mnohem hůř než ztrátou končetiny.....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru