Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechceme nikomu ublížit
17. 11. 2005
7
0
2134
Autor
Andreika
22. července
Prší
to nebe pláče moje slzy
prolité za tvé sbohem
Je půl druhý ráno
čas zoufalců a opilých dětí
které ještě musejí jít domů
toulám se tmavými ulicemi
s kapkami ve vlasech
s kapkami v očích
čekám na noční opožděnou tramvaj
Při zvuku harmoniky
z veldejší putyky
myslím na to, co nás spojovalo
a napadá mě zoufale málo věcí
aspoň že tak
no....mozna by to chtelo trosinku vic orginality...neni spatna,hezka forma,ale obsah me neuchvatil,protoze se nelisiod jinych....
otřepaný to teda je, nicméně to není úplně nejhůř poslepovaný a za ty barvy*
Malá_Moucha
17. 11. 2005
já vím ;)
ale otřepanosti neí občas nikdo dost (až na ty chvíle kdy je jí moc)
takže díky...
děkuji
děkuji
;)
těma barvičkama jsem se snažila zakamuflovat přílišnout obyčejnost básničky
Malá_Moucha
17. 11. 2005
Tak nějak to cítím i já,jen s tím rozdílem že mě a ji spojuje hodně věcí ...
TIP
děkuji
to by možná byla ještě ořepanější otřepanost, kdyby to končilo tím, že nás toho spojuje moc..;)
nicméně soucítím s tebou a ... když jsme u té ořepanosti...neboj, všechno bude fajn ;)
teď jsem četla pár tvých dalších prací pro srovnání a jedno dílo mě dost zaujalo : Městská letní
tohle dílo už méně, možná je to tou grafikou, ale za tip to myslím stojí *