Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Strom lásky

23. 11. 2005
5
0
1523
Autor
Matylda

LÁSKA - to je zázračné ovoce, na které má srdce chuť. (Charles Baudelaire)

Strom lásky

Sedím pod stromem a dívám se do jeho koruny. Ještě před chvílí jsem měla jeho hebké listí mezi prsty, ochutnávala ty nejlahodnější plody a nejkrásnější barevní ptáci mi zpívali milostné trylky.
Foukám si odřeniny. Bez odřenin to nejde, vím, proto tolik nebolí. Jsem ve výhodě, protože jsem z pár stromů už spadla a vím, že každé odřené koleno se časem zahojí.
Spadla jsem, ale před tím jsem letěla. Já letěla! A jak krásně jsem letěla! Jak úžasně jsem se vznášela! Stálo to za to. Budu se sice chvíli léčit, ale kdybych teď necítila bolest, necítila bych před tím ani tu radost a euforii. Bolí to, a skrz tu bolest cítím, že žiju.
ŽIJU.
Je to slastný, až masochistický pocit.
Chvílemi, ale jen malinko , mě přepadávají výčitky, že jsem se měla lépe držet větví, nešplhat tak vysoko, nebýt drzá a nenasytná. Ne, věci se dějí tak, jak se dít mají.
O čem je život?
O lásce? O touze?
O touze vystoupat na nejvyšší vrchol stromu. Ten, kdo vystoupí nejvýš, nejvíc riskuje, ale také uvidí ten nejkrásnější pohled na svět. Jen pár lidem se podaří udržet se v korunách. Někteří nenajdou odvahu se do koruny vůbec pustit, někteří slezou zase zpět a drží se v nižších pevných větvích, jiní spadnou z výšky na zem a ublíží si. Některé to stojí život, někteří se z rány těžko vzpamatovávají. A někteří přesto, že byli varováni, lezou znovu a znovu.

I já stála před vysokým, krásným, nebezpečným stromem, ze kterého spadlo už mnoho pokušitelek. Vyšplhala jsem do koruny, chtěla jsem chvíli, jen malou chvíli posedět na větvi a vrátit se bezpečně na zem. Ale on mě vábil: "Polez ještě výš...! Neboj se, větve jsou silné, jsou tu jen pro Tebe! Ochutnej jablko! Napij se ambrosie!" A já chtěla. Věděla jsem, že ty větve tu jsou pro všechny, které chtějí šplhat korunou, věděla jsem, že spadnu, ale příliš jsem toužila. Chtěla jsem se podívat na svět z těch nejvyšších možných míst, odkud má člověk pocit, že dál už může jen vzlétnout. V té chvíli přestane být opatrný, pouští se posledních větví, má pocit, že letí, a on opravdu letí. Chvíli. Pak následuje pád.Tím bolestnější, čím výš jsme vzlétli.

Ty nejkrásnější okamžiky jsou ty nejkratší. Jako by platilo "dobrého poskrovnu". Byla jsem v koruně déle než jsem chtěla. Mockrát jsem ji chtěla opustit, ale strom mě sevřel ve své náruči a prosil: "Neodcházej, miluji tě!" Zdávalo se mi, že ptáci už nezpívají tak krásně, obloha dostává tmavý nádech a strom se mnou hraje šálivou hru.
Přihnala se bouře a já se náhle ocitla na zemi. Je ticho. Ticho a smutno.
Kolena pomalu zasychají. Za chvíli se vytvoří stroupky a i ty odpadnou. Jizvičku opálí sluneční paprsky.
Co pak?

Na stromy!


bez stromů se špatně žije ...hezké T

StvN
26. 11. 2005
Dát tip
Pro mě to přirovnání nesedí, protože já lezu jinak. Některý přirovnání se zkrátka dělat nedaj. A já jsem negativista? Možná malinko, ale spíš je pravda, že hledám čisté poznání. Tos kápla do toho správnýho hrnku.

StvN
25. 11. 2005
Dát tip
No hele, ty eroťárny ti jdou líp. Je vidět, že jsi častěji s muži než se stromy. Za jedno jsi to napsala dost obyčejně, ale ty máš obyčejný sloh, jiný ani neumíš, tak se ho drž. A za druhé se musim pousmát, když vidim, co tě dostává. Fakt jsou kluci asi jiní. Sorry. Ale nelez na stromy, to neni pro holky.

StvN
25. 11. 2005
Dát tip
Jinak teda, pokud je to skutečně pouze strom lásky a se skutečnými stromy nemá nic společného..chci říct, když něco k něčemu přirovnáváš, měla bys dobře znát oboje, takže i živej normální strom a jak se na něj leze. Přijde mi, žes nikdy na žádnej nelezla, když to čtu. To se pak píšou přirovnání těžce.

Matylda
25. 11. 2005
Dát tip
Milý StvN, patříš mezi kritiky, jejichž příspěvků si cením, i když patříš mezi vyznavače negativismu a urputné hledače čisté studánky poznání. Také se mi krapet zdá, že ti vadí, že píšu v různých rovinách, vrcholech i nížinách. "Strom lásky" nemá se skutěčným stromem opravdu nic společného, jedná se o metaforu. Překládám: Hlavní hrdinka se dobrovolně a lehkomyslně zamiluje do neperspektivního muže, prožije s ním extázi, a pak si dá na držku. P.S. Na stromy lezu docela dobře.

Andulka
23. 11. 2005
Dát tip
jak jsem spadla ze stromu,muj obdiv, kolik si o tom dokazala napsat, mile a poeticky..:-)

fungus2
23. 11. 2005
Dát tip
Moc hezké**

Matylda
23. 11. 2005
Dát tip
Díky za kri. Co se napíše hned za čerstva a ze srdce se dobře píše.

vesuvanka
23. 11. 2005
Dát tip
krásně napsaná, poetická ..... TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru