Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 432 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+14 neviditelných
V jedné ostravské kavárně
datum / id30.11.2005 / 186375Vytisknout |
autorAlojs
kategorieDramata, scénáře
sbírkaABSURDUM,
zobrazeno4496x
počet tipů12
v oblíbených0x
do výběru zařadilsidonia,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
V duchu mých předchozích dramat-nedramat. Dementní humor, vulgarismy...

Varuju předem.

P.S.: jinak se to tady objevilo už před půlrokem. Mírně poupravené to vrážím zpět.

byť mě sjedete jako zasněžený kopec :)
V jedné ostravské kavárně

Je něco málo po poledni a píše se jeden z těch nádherných červencových dní, kdy je venku takzvanej hic a ve vzduchu nezaměnitelná touha množit se a párovat. Venku čoudí auta, z ojediněle vysázených stromů trousí ptáci a sem tam se nejmenovanou ostravskou ulicí protáhne hovnový smrádek z místních „prosperujících“ závodů.

 

V roli znuděného a hyper-náročného diváka se přesouváme do jedné kavárny - přesněji ke stolu číslo šest. V hledáčku kamery se ocitají dva krásní lidé. Muž a žena. Jiří a Agáta.

 

Jiří: „Tohle nechápu. Jak může tak překrásné stvoření jako vy sedět v téhle kavárně osamocené?“

Agáta: „Ale nechte toho… jednak jsou vaše lichotky nemístné a jednak…“

Jiří: „Cožpak bych si vymýšlel? Prostě jen nemohu zůstat němým, když můj zrak vidí to, co vidí.“

Agáta: [postupně rudne] „Vy jste asi velký přeborník v lichocení ženám, že ano?“

Jiří: „Když na to přijde, tak i ano.“ [nenápadně si olízne jazykem rty – tak jak to běžně provádí Sámer "Bustéééd" Issa]

Agáta: [její tvář stále nabírá na červené barvě] „Jsem z vás trošku rozházená.“

Jiří: [zaskočeně a nepřekvapeně zároveň] „Rozházená?“

Agáta: „Abych se přiznala, tak ano…“ [opět se usměje - tentokráte i trochu zachrochtá]

 

Pro diváka citově neukojeného se i nadále vyvíjí příběh podobným způsobem. Zamilované pohledy střídají zamilované pohledy a ty pak pro změnu střídají zamilované pohledy.

 

Prostě hnus.

 

Ve fázi nejextrémnějšího flirtování se na scéně - resp. u stolu číslo šest – objevuje přibližně třicetiletá žena (podsaditá, „lehce“ při těle). Říkejme jí třeba….

 

…třeba…

 

…třeba Angelika.

 

Angelika: [vražedně vysoko, skoro tříštíc porcelánové šálky] „Jééééééééééééééééééé!!! No to mám dneska štěstí!!!“

Jiří: [poleká se a málem převrhne kávu] „Do pi…“

Angelika: „Omlouvám se, jestli jsem vás vyrušila, ale měla bych jen takovou malou prosbičku.“

Jiří: „Pokud jste si nevšimla, tak tady se slečnou…“

Angelika: „Ne, nebojte se – je mi to jasné. Máte tady přítelkyni a chcete mít soukromí…“

Jiří: „To není moje…“

Angelika: „Já jen, že celebrity nepotkává člověk každej den, že ano…“

Jiří: „Celebrity?“

Angelika: „Mohla bych vás požádat o podpis?“

Jiří: „Heh…“

Angelika: „Prosím, prosím! Já podpisy sbírám. Už jsem ulovila skoro všechny české hvězdy. Kamila Stříkačku, Pavla Cedníčka, Karla Skotta, Jaromíra Bagra, Vlastu Hulváta, Martina Taxu… No ještě vy mi chybíte!“

Agáta: „Takže já tu sedím…?“

Jiří: [rezolutně] „Ne – sedíte tu s normálním člověkem a s žádnou hvězdou. Tady paní si mě s někým určitě spletla.“

Angelika: „Já mám na tváře pamatováka! To jako prrr!“

Jiří: „Nechci být netaktní, ale…“

Angelika: [šmátrá ve své kabelce] „Kde jsem si dala ten notýsek…“

Jiří: „Nic nehledejte. Já nejsem ten, kdo si myslíte, že jsem.“

Angelika: [neodbytně] „Tohle na mě zkoušet nemusíte. Já ta vaše krytí znám… Vy se asi bojíte, že bych vás prozradila a potom vám způsobila potíže, ale to se bojíte zbytečně. Udržím to v tajnosti. Jen co se mi podepíšete, ihned se budu poroučet.“

Jiří: „Nevím, jestli jsem to řekl jasně, ale…“

Angelika: „Tak já ten notýsek nechala doma! To jsu ale kráva!“

Jiří: „No vidíte. I když mě to mrzí, mohla byste nyní opustit tento stůl?“

Angelika: [vyhrne si tričko a Jirkovi se naskytne pohled na nádherně vypěstovaný špek] „Podepište se mi aspoň na bříško!“

Jiří: [Marně se pokouší ukočírovat obličejovou mimiku] „Prosím vás…“

Agáta: „To je tak roztomilé…“

Angelika: „No tak, pane Chulián, nedělejte krkavce… jen jeden nevinný podpis…“

Jiří: „Chulián???“

Angelika: „Ale no tak! Nepřeháníte to už trošku? Já vám v SuperStar fandila!“

Jiří: „V jaké SuperStar?“

Angelika: „Óóóó_óóóó, nastartuj raketu!“

Jiří: „Prosím vás, jděte pryč!“

Angelika: „Pane Zákopcovský, vaše chování vstříc fanouškům mě nepatrně irituje.“

Jiří: [pídí po příčinách] „Tohle je nějaký žert, že ano?“

Angelika: „Takže vy se mi nepodepíšete?“

Jiří: „Kdybych byl Chulián, to možná že i jo, ale jelikož jsem Jiří Obrubník a v žádné SuperStar jsem nikdy nebyl, tak ne!“

Angelika: „Ani za pusu?“

Jiří: „No tak to už…“

Angelika: [chvilku váhá, ale pak se přeci jen odhodlává] „A kvalitní sexuální servis?“

Jiří: „A dost už! To snad nemyslíte vážně!? Jděte laskavě pryč a to hned!“

Angelika: [odfrkne] „Pffff. To jsou manýry! Ani jeden podpis byste nepustil…. Že se nestydíte!“

Jiří: „Nestydím.“

Angelika: [odchází a zastaví se až ve dveřích] „Už vám nikdy nepošlu esemesku!“

Jiří: „No to mě potrestáte…“

 

Angelika poté mizí z podniku. Je horko-těžko v sobě krotí rozhořčení v důsledku neulovení klikyháku „známé osobnosti“.

 

Agáta: (otočí se za odcházející paní a usměje se jako Lucie Bílá – čili od ucha ke kyčli) „Stává se vám tohle často?“

Jiří: „Ani ne. Sám nevím, co to mělo znamenat.“

Agáta: „Ale musí to být celkem zajímavý pocit, že ano?“

Jiří: „Jako když vás někdo takhle upocený žádá o podpis?“

Agáta: „No ano…“

Jiří: „Ani ne. … Popravdě řečeno - ještě že nejsem nikterak výbušný člověk… Kdokoliv jiný by na mém místě jednal jinak.“

Agáta: „Ale nic tragického se naštěstí nestalo, ne?“

Jiří: „Máte pravdu. … Nestalo se nic vážného… Přesto ale… Opusťme již toto nezajímavé téma a pojďme se bavit třeba…“

Agáta: „Třeba?“

Jiří: „…třeba o vás!“ [usměje se]

 

Obě hrdličky navážou tam, kde posledně skončili a opět se začnou navzájem baliti. Sotva ale uběhne čtvrthodinka, je jejich intimně laděný rozhovor přerušen zásluhou další příchozí osoby. Nazveme ji třebas Gustavem.

 

Gustav: [máchá rukama a chytá se za hlavu] „Ježííííši! No to snad není možné! Jste to vy?! No jste to vy?! … Ségra! Ségra, pojď se rychle podívat, kdo tady je!“

Jiří: [zaskočeně i roztrpčeně zároveň] „Co to zas…“

Gustav: „No já čučím jak péro z matrace! Ségra, rychle pojď sem!“

Jiří: „Jestli byste dovolil…“

 

Mezitím ke stolu doráží i Gustavova sestra Lucie.

 

Lucie: „No co jééé, brácha?!“

Gustav: „No čum, ty lemro!“

Jiří: „Pokud byste byli tak slušní…“

Lucie: „A na co mám čumět? Jako…“

Gustav: „Ty jseš fakt káča. Copak ti tenhle ksicht není povědomý?“

Jiří: „No dovolte…“

Gustav: „Omlouvám, ale moje ségra je úplně tupá.“

Lucka: „Kdo je u tebe tupej, ty debile?!“

Jiří: „Pokud byste byli tak laskaví a ušetřili nás vaší hádky…“

Gustav: [ukáže prstem na Jiřího] „Tak se na něj podívej! Vždyť je to Mirda Kondomovník!“

Lucka: „Mirda Kondomovník?“

Jiří: „Mirda Kondomovník??“

Agáta: „Mirda Kondomovník???“

Gustav: „No ten herec, co hraje v těch pornáčích, co má matka schované pod postelí!“

Lucka: [na chvíli se zamyslí, začne si Jiřího prohlížet] „No jo! To je von! To je Mirda Kondomovník s tím dlouhým bidlem!“

Agáta: [zasněně] „S dlouhým bidlem…“

Jiří: „To je nesmysl! Co si to dovolujte!? Já nejsem žádnej Mirda Kondomovník a už vůbec ne žádný pornoherec!“

Gustav: „Ale jste! Ty rysy, ten pohled… prostě hotová hérečka.“

Agáta: „Je to pravda?“

Jiří: „To snad není možné! Cožpak vám musím ukázat občanku, abyste mi uvěřili?“

Gustav: [začne hlasitě skandovat] „Mirda Kondomovník! Mirda Kondomovník! Mirda Kondomovník!“

Lucka: [přidává se] „Ten, co má dlouhý bidlo! Dlouhý bidlo! Dlouhý bidlo!“

Jiří: [vytahuje si z peněženky občanku] „Tak se podívejte tady do mého dokladu. Jsem Jiří Obrubník, podnikatel a žádnej Mirda Prezervativ, takže se laskavě uklidněte.“

Agáta: [zklamaně vydechne]

Gustav: [vezme si do rukou občanku, několikrát ji obrátí tam a zpátky] „Heh… no… sakra…“

Lucka: [duchapřítomně] „Třeba je Mirda Kondomovník jen jeho pracovní jméno!“

Jiří: „Nepokoušejte mě!“

Gustav: [nechce si připustit, že by se zmýlil, a tak se pokouší zvrátit nepříznivý stav zoufalými otázkami] „A váš pyj měří kolik?“

Jiří: „Tady už končí sranda! Co si to dovolujete???“

Gustav: „Jestli je to více jak půl metra, tak mi lžete…“

Jiří: [zatíná pěsti a vstává od stolu] „Tohle nestrpím!“

Gustav: [ve tváři se mu zračí zděšený výraz a raději bere nohy na ramena] „Pomóóóóóc, Mirda mě chce propíchnout!“

 

Gustav i Lucka mizí z kavárny.

 

Agáta: „To je už podruhé za sebou. To je ale náhoda.“

Jiří: [sedá si zpátky ke stolu a pozvolna se uklidňuje] „Sám tomu nemohu uvěřit. To se mi ještě nikdy nepřihodilo… A zrovna teď - když tu sedím s vámi - se to stane hned dvakrát.“

Agáta: „Třeba je to znamení…“

Jiří: „Znamení čeho?“

Agáta: [smyslně pomrká očkem] „To se třeba ještě dozvíme…“

 

Uběhne pět, možná šest minut, když tu se na scéně objevuje další osoba. Tentokráte svérázný Luboš.

 

Luboš: „Do hajzlu práce! No to mám pech jak cip! Pane Šourek!“

Jiří: [notně roztrpčeně] „Ale ne…“

Agáta: „Další fanoušek dlouhého bidla?“

Luboš: „Mohl bych se s váma vyfotit? Tady slečna by nás zajisté vyblejskla, že ano?“

Jiří: [již se přestává kontrolovat] „A můžete mi říci proč?!“

Luboš: [neodbytně] „Ale no tak. Myslíte, že jsem vás nepoznal?“

Jiří: „S někým jste si mě spletl!“

Luboš: „Jeden snímeček! Prosím!“

Jiří: „Slyšíte mě vůbec?! S někým jste si mě spletl!“

Agáta: „To je opravdu zvláštní…“

Luboš: „Jakpak zvláštní? Tady přede mnou sedí Karel Šourek, světoznámý bobista, a já se s ním chci jenom vyfotit!“

Jiří: „Já nejsem Karel Šourek! Nejsem Karel Šourek!“

Luboš: [zklamaně] „Takže vy se se mnou nechcete vyfotit?“

Jiří: [rázně] „Ne! Nechci!“

Luboš: [uraženě] „Tak to jste u mě skončil!!! Člověk je trochu slavný a jak mu rychle stoupne sláva do hlavy!!! Abyste na olympiádě skončil poslední a pak chcípl! Nic jiného vám za tento přístup nepřeju!!!“

Jiří: „Tak už jste si ulevil a můžete jít pryč!“

 

Luboš otráveně opouští stůl, Jiří si stírá ubrouskem pot z čela a Agáta nevěřícně kroutí hlavou.

 

Agáta: „Tohle jsem ještě nezažila.“

Jiří: [vyčerpaně] „A co mám říkat já…“

 

Sotva to však dořekne, u stolu se zjevuje další „nápadník“.

 

Mirek: [radostně] „Pane Kazajka!!!“

Jiří: „Cože?!!!“

Mirek: „Pane Kazajka, mohu vás požádat o krátký rozhovor? Jsem z Lidových novin.“

Jiří: [jako sopka před erupcí] „Kurva už!!! Jděte už všichni do prdele!!! Kliďte se mi z očí a už se tady neukazujte!!! Už mám toho dost! Slyšíte?!!! Pryč!!! Jděte pryč a nechte nás tady o samotě!!!“

 

Zaskočený Mirek kvapem opouští provoněné prostory kavárny a otráveně mizí na ulici.

 

Jiří: „Promiňte mi, ale trochu mě to vyvedlo z míry…“

Agáta: [je evidentně zaskočená] „No… eh… no… nevím…“

Jiří: „Běžně se takto nechovám… Jsem kliďas. Nikdy nezvyšuju hlas.“

 

To už se však u stolu objevuje paní Nataša.

 

Nataša: „Dobrý…“ (nedopoví)

Jiří: „A je to tu zas!!! Kurva-do prdele!!!!!!!!!!!!!!“

Nataša: „Áááááááá!“

Jiří: [je úplně rudý] „Já vás zabiju!!!!!!!!!!!!!! Všechny vás povraždím!!! Všechny!!!“

 

Jiří bere do rukou židli a rozbíhá se za prchající Natašou. Agáta zůstává sedět na místě a se svěšenou spodní čelistí tupě zírá. Jiří vybíhá z kavárny a mizí v pařátech smradlavého velkoměsta. Dlouho je slyšet řev a nadávky…

 

Krátce po tomto incidentu přichází ke stolu Martin N. Sympatický mladík sportovní postavy… takovej pohodář a super kluk.

 

Martin N.: [podívá se na Agátu a usměje se] „Dobrý den. Je tu volno?“

Agáta: [chvíli mlčí a přemítá] „Teď už asi ano…“

Martin N.: [přisedne si, chvilku jako by váhal a pak se přeci jen optá] „Mohu se vás na něco zeptat?“

Agáta: „Ale jistě. Nebude-li to příliš osobní…“

Martin N.: „Nemohla byste se mi podepsat na ruku?“

 

šlus




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.09.2010 11:01:41dát kritice tipMyškinice
Heh, to je hustý :-). Tip
18.09.2009 13:41:45dát kritice tipaleš-novák
jo , to se mi taky stává...ale úsměv od ucha ke kyčlím, to si musím pamatovat :o)
29.01.2006 00:00:00dát kritice tippikacu
he he, už ani nevim, že jsem něco takového napsal ..

hergot, není čas na psaní, kurňa ..

škoda že jsem ve svých studenstkých letech ještě ani pořádně nevěděl, co je to internet
28.01.2006 00:00:00dát kritice tipAlojs
ale tohle je kravina...
to bys napsal taky...

zvlášť když si vzpomenu na ten oživlý vibrátor :)
26.01.2006 00:00:00dát kritice tippikacu
Alojs, napiš taky konečně něco, co se líbit nebude ..

u Tebe už to skoro vypadá, že to ani neumíš .. ;-)
13.01.2006 00:00:00dát kritice tipAlojs
díky za pozastavení.

co se týče toho slangu - jsem Ostravák, tak to bude asi tím. Jinak k tomu deníku - zběžně jsem ho četl a musím uznat, že je to docela pohodová četba. Avšak po úsecích a ne najednou :)

ahoj sid :)

Už tu jsem!
12.01.2006 00:00:00dát kritice tipsidonia
avi
jak to, zes tady nebyl?!?:)))
12.01.2006 00:00:00dát kritice tipEidam
tak to je brutální nářez :))) *******************



avi
07.01.2006 00:00:00dát kritice tipMarian_von_Bahnhof
To je výborné, kdes přišel na ty hovorový výrazy a oslovení? Tos vymyslel nebo se tam u vás tak mluví?
Trošku mě to navádí na Denik ostravaka.
Hezky vystavěné a pointa a tak vůbec...
22.12.2005 00:00:00dát kritice tipRabb
Asi každej druhej řádek jsem si dovolil se lehce uchechtnout...

Pointa je príma.
Jen se mi to zdálo jaksi příliš zdlouhavé. Mě by naprosto stačili tak dva fanoušci a už bych vraždil.

Kdybys to vymyslel dřív, taks to mohl poslat jako námět do Ptákovin nebo do Na palmě.

Pro mne příliš zdlouhavé, ale neubránil jsem se smíchu...
...T!P
11.12.2005 00:00:00dát kritice tipAlojs
ostrava je místo prdeli zaslíbené :)
09.12.2005 00:00:00dát kritice tipžale
Jestli to takhle chodí v Ostravě běžně, tak to se tam snad vydám :) ...vtipné
03.12.2005 00:00:00dát kritice tipAlojs
Děkuji všem za zastavení. Jsem rád, že se líbilo. U tohoto textu si cením pozitivních reakcí 2x tolik (vzhledem k jeho ujetosti)
03.12.2005 00:00:00dát kritice tipsidonia
uuuuasny:)))
*tv
03.12.2005 00:00:00dát kritice tipAlojs
díky sid :)
taková ultrakravinka :)
02.12.2005 00:00:00dát kritice tipScamp
*
místy výbuchy smíchu
skvělé počteníčko
prostě: dobroš! :-)
30.11.2005 00:00:00dát kritice tipZuzulinka
bavila jsem se, hlavně ten závěr..100 bodov*
30.11.2005 00:00:00dát kritice tipjenyk
--jo, řiká se, že dialog "udržet " je nejtěžší, tady skoro jo.....
30.11.2005 00:00:00dát kritice tipPearlian
:-)
T..
bavila jsem se dobře, velice až moc :-))


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.