Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tři tečky

Výběr: hai_mal, Print, sidonia, Rabb, jenyk
23. 07. 2006
68
23
13525
Autor
Alojs

30 m Na vlnách profilovaných kolejnic Bez rytmu a znalostí pravidel poetických Sonduju ve zpětným zrcátku a jen tak... ...a jen tak přemejšlím S podrážkou přilepenou na hraně nosníku A se zrakem zakotveným mezi pražci příčnými Muchlám si mezi prsty jízdenku a jen tak... ...a jen tak závity šroubuju Bez křídel na zádech a s vírou prozření Vrhám se do náruče vzdušné nicoty

Bylo mi pět a tobě čtyři…

…a v mém životě byli jen netopýři.

 

Běhal jsem doma ve štramplích a v úplém tričku

a na hrudi mi tkvěl papírový černožlutý emblém.

 

„Říkejte mi Betmen,“ prskal jsem rodičům do kafe.

 

No a pak jsem tě potkal.

 

Seděla jsi na pískovišti a byla jsi tak…

tak nevinná…

tak nádherná…

tak krásně podsaditá a dokonale plochá.

 

Leckdo by řekl – láska na první pohled.

 

Nenápadně jsem se k tobě přikradl…

…a sledoval systém tvého plácání.

 

Bože…

…jak jsi plácala.

 

Pevné sevření lopatky,

střídmé a přesně umístěné údery

a pak ten pravidelný pohyb zápěstím…

 

No prostě dokonalá sinusoida.

 

Chvilku jsem vedle tebe stál a jen tak zíral.

Vůbec mi nebylo trapně.

Malým dětem přece trapně nebývá.

 

Jakmile se nachýlil čas oběda
tak jsem se konečně odhodlal…

a vytasil své vyleštěné nářadí.

 

Sadu nerezových formiček od Matela.

 

„Já se jmenuju Malek,“ spustil jsem sebejistě.

 

Podívala ses na mě.

Těmi svými velkými kukadly.

 

„A já Klyst… Klystýr… Klystýna.“

 

Nemeškal jsem a zareagoval na mylně vycítěný signál:

„Budeme plácat spolu?“

 

***

 

Myslel jsem, že tě mám, ale…

…ale zmýlil jsem se.

 

Jirka byl tehdy lepším.

Lepším pro tebe.

Kdo ví, co měl on, co já ne.

 

Kudrnaté vlasy?

Autíčko z Německa na ovládání?

Sadu stříbrných céček?

Pozlacenou kartičku s Waynem Gretzkym?

Nebo snad ty blbé boty s fajfkou?

 

Každopádně formičky to nebyly.

 

***

 

Když mi bylo deset, poprvé jsem sebral odvahu na to, abych nahlédnul do těch časopisů, které sis…

 

Tati…

 

Tak šikovně střežil před mámou.

 

Když jsem jeden z nich otevřel,

mezi nohami jsem pocítil něco doposud nepoznaného.

 

Ale nebyl jsem sám.

 

Podobný problém mělo i pár pánů na těch fotkách.

Na těch fotkách, kde jim bylo asi velké horko.

 

***

 

Až později jsem všechno pochopil.

 

Lukáš

- spolužák ze třídy -

mi toho o sexu prozradil dost.

 

Jak načapal své rodiče

a jak se mu potom snažili namluvit, že tatínek maminku ošetřoval.

 

A taky jak to zkoušel s Lenkou ve školní družině.

Tam za topením pod okenním parapetem…

 

Lukáš byl prostě ve všem popředu.

 

Nikdy nezapomenu na to, jak mi během vlastivědy řekl následující:

„Lidi spolu spí, protože se mají rádi.“

 

***

 

Nad tou větou jsem dlouhou dobu přemýšlel…

 

…a pak mi to do sebe zapadlo.

 

Přistoupil jsem k vašim dveřím,

několikrát si odkašlal

a posléze zazvonil.

 

„Dobrý den, je doma Kristýna?“

 

(Chvilku to trvalo, než ses objevila ve dveřích.)

 

Když jsem tě spatřil, zareagoval jsem jako napnutý prak:

„Kristýno, líbíš se mi, mám tě rád, chci s tebou chodit a tudíž…“

 

***

 

Mohlo by se zdát, že mi nebylo umožněno doříci,

ale bohužel…

opak byl pravdou.

 

Dořekl jsem,
dostal facku
a tvůj otec mě hnal přes celou náves.

 

Velmi záhy jsem si uvědomil, že lidi spolu nespí, protože se mají rádi,

ALE protože to mají rádi.

 

A tys to moc dobře věděla.

 

Neboť sis kupovala Bravo.

 

***

 

Ve svých patnácti jsem rodičům vytřel sluch.

 

„Ty se chceš hlásit na zdravotnickou???“

 

„Ano,“ stál jsem si za svým, „chci se živit jako zdravotní sestra!“

 

***

 

Bůh tenkrát věděl, že jsem se na tu odpornou školu nehlásil kvůli sobě…

 

…avšak kvůli Tobě.

 

A byla to oběť obrovská.

Trápili mě…

Mučili mě…

Dělali vše proto, abych odtamaď vypadnul…

 

Ale ani ta proklatá latina mě nezlomila!

 

Rval jsem se jako o život,

a když jsem ve třeťáku pozvracel naši vyučující,

nebylo to poprvé ani naposled.

 

(Při každé další návštěvě pitevny jsem pak vyfasoval kyblík.)

 

***

 

No a na maturitním večírku…

ani tam má osoba nezklamala.

 

Posilněn alkoholem

a oproštěn zábran

pomalu jsem k tobě přistoupil,

chytnul tě za ruku

a vyslovil tu největší možnou stupiditu:

 

„Vezmeš si mě?“

 

***

 

Jaké překvapení, když si ani neodpověděla.

 

***

 

Ať tak či onak…

byl jsem tenkrát slepý.

 

Petr se okolo tebe ochomýtal

A mě ani chvilku nedošlo, že byste spolu mohli chodit.

 

Až když jsem vás načapal při líbání…

právě tehdy mi byly strženy tlusté růžové brýle.

 

***

 

Nespal jsem,

oka nezamhouřil

a bulel jak malé děcko.

 

Žádný div, že jsem tenkrát skončil na psychiatrii.

 

„Pane Hranický, jste velmi hodný člověk s velkým srdcem…

…mám však obavy, že vaše citová orientace je až nemístně omezena na jednu jedinou osobu.“

 

***

 

A tak i když jsem si ty růžové brýle na okamžik sundal,

ihned na to směřovaly na původní místo.

 

Sama „náhoda“ nás poté svedla do téže studijní skupiny na vysoké škole.

 

***

 

„Marku?“

„Kristýno?“

„Co tu, člověče, děláš?“

„Já…?“

 

***

 

Věděli to všichni.

Všichni viděli, jak po tobě jedu…

 

…ale jen ty…

…jen ty ses stále ohlížela opačným směrem.

 

***

 

Našetřil jsem si na boty s fajfkou

a opatřil několik natáčků na vlasy

 

Každý pátek

- vždy při výplatě -

jsem ti kupoval květiny

a přikládal k nim papírek s textem:

„Od velkého ctitele“

 

***

 

Veškerá má snaha ale vyzněla nazmar.

 

***

 

Zašlo to až tak daleko, že jsem uposlechl rad svých namachrovaných kamarádů

a pořídil si měsíční permanentku do posilovny.

 

„Schwarzík to s činkami dotáhnul až na guvernéra, tak proč bych nemohl já…“

 

Tahle fráze mi rejdila hlavou neustále.

 

Až jsem se jednou vážně nasral

a dal si na bendž sto dvacet kilo.

 

Tak těžkou lásku jsem k tobě pociťoval

a přesně tahle láska mi zpřelámala dvě žebra

 

***

 

Když jsem se vrátil z nemocnice,

doklopýtal jsem k přezdívce Marylin Manson.

 

Kéž bych věděl proč…

 

***

 

Uběhlo dalších deset let, než se naše cesty znovu protnuly.

 

A bylo to právě v době, když mi přišla nabídka ze zahraničí.

 

Odmítl jsem ji a moje sestra

- moje zdravotní sestra -

ta se s tím jen těžko smiřovala.

 

„Ty vážně nechceš operovat ženy ve Švýcarsku?“

 

Pousmál jsem se. „Já chci operovat jen tu jednu. A to tady v Česku.“

 

***

 

Byl jsem malířem naivních pláten.

 

Když jsem Švýcarům řekl „Ne“,

hned druhý den mi přišlo svatební oznámení.

 

(Načasovala sis to perfektně.)

 

***

 

Tvá svatba byla krásná.

- krásně hnusná -

 

Ani nevím, proč jsem tam šel…

 

Snad ve víře, že si to rozmyslíš

a utečeš od oltáře.

 

Ale to se nakonec nestalo.

 

Řekla si „Ano“

a já zakřičel…

přes celý kostel…

skrze to ticho…

a mezi údery zvonů…

 

Ne!!!!

 

***

 

Vzbudil jsem pozornost…

pozdvižení…

nechápavost…

a dost možná i posměch.

 

***

 

Příliš dlouho mě to ale netížilo,

a když ses po pěti letech rozvedla,

tak jsem tvůj sňatek nadobro vstřebal.

 

***

 

Opět jsem přišel k vaším dveřím

- tak jako před dvaceti lety -

a s ustrašeným výrazem zaklepal

 

„Ahoj…“

„Heh…“

„Chápu, co teď prožíváš, a tak…“

„Marku…“

„Vím, jak ti nyní je…“

„Já jsem…“

„A jestli budeš cokoliv potřebovat…“

„Marku…“

 

Odmítla jsi mě.

 

Pokoušel jsem se ti pomoci…

psychicky tě podpořit…

 

Ale (opět) marně.

 

Vmetla jsi mi do tváře:

„Já teď nemám náladu.
Promiň.“

 

Slíbila jsi, že se ozveš…

že mi dáš vědět, až ti bude líp

že pak někam zajdem

a jen tak

- kamarádsky -

pokecáme.

 

***

 

Tři měsíce.

Tak dlouho jsem živil předem mrtvé naděje.

 

Neozývala ses

a na mé zprávy neodepisovala.

 

Žádné hloupé výmluvy

a ani náznak prozvonění.

 

(Asi jsi neměla kredit.)

 

***

 

Tahle zdánlivě hloupá událost mě dohnala až na okraj příkré propasti.

 

Koupil jsem si kufr,

sbalil do něj to nejdůležitější

a bez dopisu na rozloučenou

zmizel daleko od Tebe.

 

Daleko od abstinenčních křečí.

.

...

 

Byl jsem však vojákem v přední linii…

bojovníkem proti větrným mlýnům…

vzbouřencem vlastních tužeb a přání.

 

Tenhle boj byl od počátku zbytečný.

 

Kór, když jsem si „nechtěně“ přibalil tvé fotky.

 

***

 

Nešlo jej neslyšet...

Nešlo jej prostě a jednoduše ignorovat…

A zpočátku jej nešlo ani vyslyšet…

 

Ten hlas v mém podvědomí.

 

Zprvu mi říkal: „Vykašli se na ni… ona ti za to nestojí.“

Ale s každým dalším dnem se to stupňovalo.

 

Trvalo to strašně dlouho

A skončilo to až jednoho sobotního rána

 

Uvařil jsem si kafe,

Nechtěně se jím polil…

A v mírném afektu se rozhodl:

„Vyseru se na všechno.“

 

***

 

Byl to zvláštní večer.

Velkolepý, historický a definitivní.

 

Porazili jsme Kanadu 4:2

A stali se mistry světa v hokeji.

 

Všichni slavili.

Všichni si užívali.

Všichni se opojně opíjeli.

 

A na druhé straně já…

…já - slaboduchý ubožák.

 

Stál jsem na pomyslném nástupišti

přepočítával betonové pražce

a netrpělivě vyčkával na příjezd.

 

Jak se později ukázalo,

vlak měl nejenom zpoždění,

 

…ale i  malou rychlost.

 

***

 

Můj případ vzbudil patřičné pozdvižení.

Jeden novinář střídal druhého…

 

…z Šípu, Blesku, Hromu i Tajfunu.

 

„Muž, který přežil srážku s vlakem“

„Potulný Ostravák se podruhé narodil“

„Spěšný vlak narazil na lidskou hráz“

„Černý pasážer pod vagónem s uhlím“

 

5 minut hořké slávy.

 

***

 

Na lůžku jsem strávil celý půlrok

 

Na kapačkách…

Pod vlivem oblbujících injekcí…

Zprvu uveleben jako demokrat…

Později nesvévolně připoután.

 

Nebylo se čemu divit.

 

Všichni okolo mě umírali

A jenom já

- jaký to div -

jsem měl tu smůlu,

že mě vždycky někdo načapal.

 

***

 

„Musíte žít!“ vtloukali mi do hlavy.

„Musíte žít…“

 

***

 

Dlouho jsem se jejich ideji bránil…

Dlouho jsem se je pokoušel oblafnout…

 

Ovšem až do jisté CHVÍLE.

 

Dveře se otevřely

a do mého pokoje vstoupil anděl.

 

Anděl bez křídel.

Příčina všech příčin.

Ty.

 

(Kdy jindy by mě anděl přicházet, nežli o návštěvních hodinách?)

 

***

 

Gesto na příkaz svědomí zapůsobilo více než dobře.

 

Doufaje v zázrak, že jsi konečně prozřela,

obrátil jsem list

a začal psát novou knihu.

 

Bez černých kapitol

a se spoustou růžových nadpisů.

 

***

 

No a nyní…

…nyní stojím před tebou

a všechno ti to tady vyprávím.

 

Nebýt tebe,

Tak tu teď nejsem.

 

Nejsem tu a s ničím se ti nesvěřuji.

 

Zvláštní, že ano?

 

Je mi šestašedesát,

jsem starý,

vráskami posetý,

a přesto neztrácím vůli žít dál.

 

Stojím tu před tebou

a žádám tě o to jediné.

 

O jednu jedinou věc.

O věc, která by se ti mohla jevit jako hloupá.

 

(Ale věřím, že to pochopíš.)

 

Chci jeden jediný polibek.

Chci na okamžik pocítit to, za čím jsem se tolik hnal.

 

Jeden jediný polibek, který by alespoň zčásti zacelil ty hluboké šrámy…

 

Žádám snad tolik?

 

Po tom všem…

 

***

Přede mnou stojí stará žena.

Stará mlčící žena, která váhá

a jež marně loudí ve své zvrásněné paměti

 

Uběhne pár vteřin, když můj sluch zaznamená ČTYŘI SLOVA.   

Čtyři nejhorší slova mého života:

„A vy jste kdo?“


23 názorů

Alojs
09. 09. 2009
Dát tip
a avi

Alojs
09. 09. 2009
Dát tip
to jsem rád, že se občas trefím do toho malého černého puntíku :) díkes

Beed
09. 09. 2009
Dát tip
Paráda! Víc takových, víc... a budu spokojená...* Si tě budu chlapče muset trochu líp prozkoumat...

Lakrov
26. 02. 2009
Dát tip
Zprvu se mi to zdálo dlouhé. Pak vůbec ne, a pak zase ano. Na to, že text začíná jako vyprávění pětiletého je v něm věnováno až moc místa té 'dospělé' fázi a to zahájení dětstvím zde působí spíš jako záminka, návnada... Ale nutno říci, že je to 'pěknej vůl'; vím o čem mluvím, mám takového kamaráda. Tip za úvodní rozehrání; a že se to pak vymklo? ...Vzpomínky jsou holt silnější, než leckterá předsevzetí. Milly, děkuji za avízo.

Alojs
23. 02. 2009
Dát tip
milly: ale ten příběh není vyprávěn pětiletým :) jinak díkes za návštěvu všem

satannáš
21. 02. 2009
Dát tip
výborné T

Milly
21. 02. 2009
Dát tip
Hmmm... Taktéž přečteno jedním dechem... .-) A Mansona jsemc napřed taky nepochopila. Souhlasim se StvNem- v 5. letech snad člověk nezná pojmy jako je sinusoida.. Celek oceňuju. -t- a avi

Markel
11. 09. 2008
Dát tip
pěkně jsem si početla - T

Patcheesa
10. 09. 2008
Dát tip
sakriš, ten prolog tam byl vždycky?

Alojs
10. 09. 2008
Dát tip
to jsem rád, Ze :) a jelikož si cením toho, když někdo investuje svůj čas do mých (na zdejší poměry) dlouhých dílek, tak se kouknu rovněž na tebe...

Alojs
11. 08. 2008
Dát tip
sice je to už dlouho, ale máš pravdu... možná jsem to tak chtěl. kloubit "žánry" - nepochopitelně, a přesto pochopitelně... děkuju za návštěvu a za investovaný čas :)

agelast
11. 08. 2008
Dát tip
Tak tohle mě překvapilo - stíhá to být opravdové i parodické, neohrabané i poetické, neposedí, nepostojí, nesklouzne k nejapnostem a co hůř, nutí mě to k takovýmhle slovním vývržkům :) T

Alojs
09. 08. 2008
Dát tip
vážní lidé píšou veselé věci a naopak. já jsem (možná) výjimka. ale vážné věci tady mám. není jich mnoho, ale jsou tu. "Nebýt", "Osudová sekera", "Kdy, když ne teď?"... a tohle taky není nejveselejší ve své podstatě.

Alojs
04. 05. 2007
Dát tip
to je ten dopad náhodných konců. původně jsem zamýšlel něco jiného, ale těsně před posledním tahem štětce (to je blbá metafora, ale co :)) jsem risknul tuhle variantu. A jak se zdá, risknul jsem dobře :) děkuji za návštěvu. Snad ti je oplatím, až se vysmeknu z měsíc trvající časové tísně.

je.. ten konec mě dostal, úplně ďaha. řekla bych realistický, věřila jsem, že to ten člověk opravdu takhle prožívá. takže taky tipuju

Alojs
14. 03. 2007
Dát tip
tak to jsem rád :) jsi už odlepená?

Celebrian
14. 03. 2007
Dát tip
S poslední větou mnou projel mráz. Je to hodně silná věc, tak trochu jsem se přilepila při čtení k monitoru...no prostě tak*

Alojs
06. 03. 2007
Dát tip
podobné otázky si kladu i já sám. ale na druhou stranu se říká: "Co je jednou hotovo, do toho již nedlubej." Nebo to aspoň říkala moje bábi. V každém případě mnou také cloumají pochyby (co se jistých partií týče). děkuji za návštěvu a hezkou kritiku

Pan Bukkake
06. 03. 2007
Dát tip
Co moc dlouhé, moc krátké... nebo možná akorát? Každopádně s tím, jak nevěřím v silné sdělení na pár řádcích, se mi právě tento styl zalíbil. Dílo samo, ne, že by říkalo něco extra (a co si budeme povídat, kolik jich tady říká), ale je to bohaté, svižné, mohlo by to být ještě trochu víc "smooth", avšak vzhledem k obsahu to zase ani tak nevadí... hmm, i když si říkám, že i ten obsah nakonec měl něco do sebe :-).

Jamardi
08. 08. 2006
Dát tip
Je to zajímavé, konec sice drsný, ale docela možný.

Alojs
04. 08. 2006
Dát tip
ahoj, ahoj, ahoj :) díky za hezké názory. Pokusím se někdy v budoucnu napsat něco podobně "úderného"...

LaMouette
03. 08. 2006
Dát tip
hm hm.. nefim esliva mam napsat achich bo chechecht.. le tak asik netso mezi tim.. uzasny zivotni pribeh... jen co je pravda.. a este se hecki cetl..:-))*

panebože, to je prostě úžasný! já nemám slov. nebo jich možná mám příliš.smekám. ****t****

volga
01. 08. 2006
Dát tip
ahoj, je to skvělý.

Alojs
30. 07. 2006
Dát tip
s myšlenkou zfilmování jsem si nějaký ten pátek pohrával, ale nakonec jsem usoudil, že by to byl příliš velký oříšek. čtení nahlas u tohoto textu takřka vyžaduju a vždycky, když jsem jej prezentoval před bližními, tak jsem ho "odrecitoval". Tady na Písmákovi je to věc jiná a zprvu jsem nevěděl, jak to v této formě zapůsobí na čtenáře. děkuju za hezký názor

Dočetla jsem do samotného konce. Po pár řádcích jsem začala číst nahlas, abych vše dobře vnímala. Zaslouženě v Zlatém výběru. Není k tomu co dodat, s kámoškou máme pro tento stav označení ORG. Jaký stav? Prostě Ti to vezme slova. Líbilo. Jen jako film by to vážně nebylo ono. ;) Zaslouženě jako už tolikrát

Alojs
27. 07. 2006
Dát tip
matt86: myslím, že lidstvu posloužíš nejlíp tím, když spácháš onu sebevraždu...

matt86
27. 07. 2006
Dát tip
2Alois & others: Hele, chodíte někdy ven? Ven z domu? Schválně: vsadil jsem se s kamarádem, kolik máte všichni, kdo tu reagujete, dioptrií... Já si myslím, že součet hodí 78; kamarád, že to bude aspoň jednou tolik. Prosím - pomozte mi vyhrát těch padesát korun!!!

skvělý, někdo by to měl zfilmovat :) t

Alojs
26. 07. 2006
Dát tip
matt86: cool borče, který jsi děsně nad věcí - nestojíš mi za dlouhé zareagování. A to nikoliv kvůli obecnému názoru na text, ale zásluhou útočného stylu. Na druhou stranu jsem se při čtení neubránil úsměvu na tváři. P.S.: docela se těším, co jsi mi napsal u Beďaru. všem ostatním díkes.

angel_death
26. 07. 2006
Dát tip
hh i ¨jsem se zasmal, pekny :) mej se t*

krempi
26. 07. 2006
Dát tip
uaaaau...uzasne...sqele...na zaver me telo bolo pozimomriavkovane... T

matt86
25. 07. 2006
Dát tip
Ty jo - ty jsi fakt hlubokej, chlape! Neukradl jsi náhodou nějaký ty věty z televizních seriálů? Jo - ta životní moudrost a zkušenost z tebe přímo čiší! Kolikpak ti je, chlapče? 9? 12? Gramatické chyby, Ti, borče, ani nepočítám, na to mi nestačí kalkulačka. Otřesné fráze, příšerný styl a konec, u kterého jsem se chtěl samým smutkem zastřelit do hlavy - smutkem z toho, že tohle opravdu někdo napsal a ještě mu za to všichni duševně pokřivení klauni na tomto webu tleskali. Myslím, že po přečtení Tvých dalších dílek (a komentářů k nim) bych tu musel spáchat genocidu nebo sebevraždu. Ještě nevím, co si vyberu. Dobře, dobře - zrušte mi účet! Ale tip ti dám - abys nebyl mrtvej - pak bych si to musel vyčítat a to je otrava - však to znáš.

Alojs
24. 07. 2006
Dát tip
díky. snad mě to povzbudí do další tvorby :)

geminida
24. 07. 2006
Dát tip
spadl mi net, ale ja se proste musela vratit, abych udelila odmenu. moji pozornost udrzelo, ac dlouhe. asi jsem tvor zvedavy... :c) libilo, odmenu mas mit, zaslouzene.

Alojs
24. 07. 2006
Dát tip
Děkuju za návštěvu. Ano... je to o zoufalci... o zoufalci, kterého rovněž velmi dobře znám :)

Albireo
24. 07. 2006
Dát tip
Navzdory délce jsem dočetl - a to je ode mne maximální pochvala.

Stínošlap
24. 07. 2006
Dát tip
Jak sem to pomalu četl, tak mi to po každé promlce vyráželo dech takovým milým způsobem, vyrážel mi dech ten pocit zoufalce, který tak dobře znám!!!! Tip

Norsko
24. 07. 2006
Dát tip
vynikající čtení ... připomnělo mi to idiota, ani sám nevím proč ... měj se, spisovateli *

Alojs
30. 01. 2006
Dát tip
děkuji za kritiky. reka: máš pravdu - měl bych to opravit. Už předtím jsem tam nasekal jeden takový brept. díky za upozornění

reka
29. 01. 2006
Dát tip
to bylo dobry. ten pribeh je takovej, no, klasickej, uz Marquez ma v Lasce za casu cholery muze, kterej ceka celej zivot na svoji divku celej zivot (ale narozdil od tvyho chlapika ho ona pozna)... ale je to napsany vyborne, libi se mi, jak se nerozepisujes, nechavas tam bezet jen ten pribeh, a jeste se mi libi, jak to prokladas tema veseljma historkama, takze to cely neni uslzeny a sentimentalni. podle me je cela povidka vyborne vyvazena. "Lukáš byl prostě ve všem popředu." ja bych teda napsal "Lukas byl proste ve vsem napred", ale treba se to na Ostravsku takhle nerika.

to je fakt šílený :-) ten konec je dobrej *

Micro
28. 01. 2006
Dát tip
Moc pěkný. * Když jsem se vrátil z nemocnice, doklopýtal jsem k přezdívce Marylin Manson. Kéž bych věděl proč… - tohle mě fakt rozesmálo :)

Alojs
28. 01. 2006
Dát tip
Juldo a Mikráči: díky za návštěvu. Pokusím se oplatit v co nejbližší době. Hlavně až se naučím na tu hnusnou zkoušku z geologie :) Ale já nezapomínám, takže to neberte jako žvást.

Micro
28. 01. 2006
Dát tip
No to snad ani nebude potřeba, bych si pak připadal až moc malej :) radši se uč :)

Alojs
28. 01. 2006
Dát tip
já nejsem zlý :) uvidíme... návštěva bude...

Julian
28. 01. 2006
Dát tip
Xixi ja mam doktorat z aplikovanej geofyziky ale sutre som vrcholne neznasal a teraz robim aj tak nieco ine

Julian
25. 01. 2006
Dát tip
Ma to spad zaciatok sa mi pacil najviac

Alojs
13. 01. 2006
Dát tip
zdravím tak trošku z povzdálí, protože jsem nějaký ten čas mimo Písmáka. Všem děkuji za pozastavení a milé kritiky. Nešlo mi o nic hlubokomyslného, ale opět o takovou nenásilnou hru. Jsem rád, že jste na ni přistoupili.

Shellinka
12. 01. 2006
Dát tip
Od začátku do konce jedním dechem a s obrovským tipem. Výborně zvolené prostředky!! ***

silné......veliký TIP***

ulita
11. 01. 2006
Dát tip
no pane jo

Placidus
10. 01. 2006
Dát tip
pobavilo.t

Rabb
09. 01. 2006
Dát tip
Ano, Manson si kvůli povedenému kousku na prchnech, která znamenají svět opravdu pár žeber nechal vyoperovat. Chudák Marek.. svůj život obětoval pro jediného člověka a nakonec nad osudem danou láskou zvítězila senilita.. ..smutné s náhodnými vtípky - doufal jsem v pozitivní konec, o to více mne konec překvapil. TV

Rabb
01. 01. 2006
Dát tip
Moc dlouhé.. přečtu si, až budu po Silvestru schopen alespoň trochu přemýšlet..

pikacu
29. 12. 2005
Dát tip
U mě není problém číst dlouhou povídku, naopak .. pokud stojí za to, mám mnohem raději delší .. je z nich větší požitek (což asi většině lidí tady nedochází). Jinak - vše už bylo řečeno v kritice výše, takže jen dodám - líbilo t*

Alojs
11. 12. 2005
Dát tip
děkuji za pozastevní nad tímto dlouhým dílkem :)

wazzup
08. 12. 2005
Dát tip
já to přečetla poctivě od začátku do konce a ani jsem nevypla rádio, když hráli jednu písničku co nesnáším, tak mě to pohltilo;-) ne fakt, moc se mi líbí tvůj styl a baví mě.tip

Ivet
07. 12. 2005
Dát tip
se zatajeným dechem sem četla až do posledního řádku... i když mám radši špatný konce, tak u tohohle sem byla vyloženě zklamaná... no jo, asi na mě leze vánoční nálada... :o)

solomon
06. 12. 2005
Dát tip
a to se mi líbí*

no ja z teba nemôžem. toľko mne blízkej tragiky atď. až čakám na vlak. ale koniec je dosť komický-taký úsmev cez slzy.*

Alojs
05. 12. 2005
Dát tip
celé jsem se to pokusil prokládat takovými humornými vsuvkami, aby to vcelku vyznělo absurdně, ale zároveň přirozeně. každopádně pořád to zůstává takovým pokusem. děkuji za návštěvu

Barman
04. 12. 2005
Dát tip
parádní výkon, s tímhle dílkem můžeš na olympiádu*

Alojs
04. 12. 2005
Dát tip
A já to původně ani nechtěl publikovat :) moc mě těší vaše reakce. díky moc za věnovaný čas

StvN
04. 12. 2005
Dát tip
Dlouho jsem přemýšlel, čím je tohle dílo zvláštní. Mám na mysli konstrukci. Ani básěň, ani povídka. Ani poesie v próze, nic takového. Spíš povídka, stručná, výseky, obrazy, scény, psaná do výšky. Dobrej efekt. Zpomaluje, zostřuje. Jinak obsah je normálka. Zpracování ho daleko předčí, což samo o sobě pochvalu zaslouží. Na začátku mi jenom vadilo, že za malého kluka přemýšlíš dospěle, viz třeba sinusovka, která ho zaujala na pískovišti. Ten dětskej pohled smísenej z dospěláckým popisem mi neni přirozenej. Jinak nemám námitek. (chtěl jsem vytknout i to zvracení na pani učitelku, ale třeba je to v pitevně normální, já tam nebyl:))

Alojs
04. 12. 2005
Dát tip
díky za návštěvu a obsáhlý názor. Souhlasím s tím, co jsi tady napsal... "že to není to, ani to, ale to..." Co se týká toho uvažování - ono je to vlastně celé vyprávění, které hrdina adresuje té staré ženě stojící před ním. čili je to návrat do minulosti.

plovárna
04. 12. 2005
Dát tip
No, pamatuješ se, jak jsme se bavili o jednom tvym díle na tom chatu ? Tak tohle máš vlastně to samý. Snad si to pamatuješ :o)

dávám t*, opravdu mě to zaujalo a nemohla jsem přestat číst:-)

guy
03. 12. 2005
Dát tip
mi to hned na začátku nějak signalizovalo, že by to mohlo dobrý, a fakt jsem se nemýlil ... nakonec si ještě začnu vážit i svý intuice ... :-) seš dobrej *

Mezon
03. 12. 2005
Dát tip
Dost dobrý. ... těma účelově strohejma větama si až na malý vyjímky dokázal udžet moji pozornost ... a četlo se to opravdu moc fajn ... ... máš ho mít ... ***

Alojs
03. 12. 2005
Dát tip
Děkuji všem za přečtení. Už jenom z toho důvodu, jak je to dlouhé (dlouhé do délky, nežli do šířky). Byl to takový pokud o povídku ve formě volného verše (ale bez jaklýcholi pravidel). Možná i proto se pak některé věty čtou hůř, než by bylo záhodno. A upřímně... stále ještě přemýšlím, jak které pasáže vyhladit. nesmírně si cením vaší návštěvy, stejně tak reakcí.

Alojs
03. 12. 2005
Dát tip
Strohé věty byly záměrem. Myslím si totiž, že je mnohem lepší, když to někdo předčítá. že to případně lépe vyzní. Alespoň tak jsem to testoval na okolí :) díky za návštěvu

Print
03. 12. 2005
Dát tip
Takového tě neznám, ale sluší ti to!-)

Alojs
03. 12. 2005
Dát tip
já rád překvapuju. díky :)

eleja
03. 12. 2005
Dát tip
nemam rada dlouhe texty - nastesti jsem se na zacatku na delku nepodivala a cetla a cetla a zacetla az docetla do konce.. a libi, moc, od systemu placani az po tri slova.... *

pozorovatel
03. 12. 2005
Dát tip
hehe, jakoby ti to řádkování pomohlo vyjadřovat se přesně, vhodně, melodicky, ... dobrá povídka! bavila mě

Supr, a ten konec... dostal mě prostě :) *

Alojs
03. 12. 2005
Dát tip
opět děkuji všem návštěvníkům. opravdu - to řádkování mi hodně pomáhalo. Naskýtá hodně prostoru, nenásilné přechody v čase apod. bohužel, tenhle styl jsem si vyplýtval na dlouhé měsíce dopředu, takže příště už budu muset vymyslet něco nového :)

sidonia
03. 12. 2005
Dát tip
tleskam jak uz tady nekdo rek.. udrzet pozornost na tak dlouho je umeni taktez.. nejen psat, coz ti de moc *tv

votaress
03. 12. 2005
Dát tip
Páni, todle je vážně skvělý, MOC povedený!! Krásnej příběh, vobčas teda něco k pousmání, ale dojemný, mno dostalo mě to!!! Tip

sklenář
02. 12. 2005
Dát tip
... chvílema to sice slohově kulhá - ale má to spád a vtip - takže - jednoznačně*

hai_mal
02. 12. 2005
Dát tip
tak tohle mě dostalo......... skvělá práce....udržet pozornost na tak dlouhou dobu a do překvapivého konce... - povedlo se ti to, líbí se mi moc T+V

Zuzulinka
02. 12. 2005
Dát tip
no tak to je síla hochu milá, ze začátku, zdálo se být to vzplanutí posedlostí, ale ten konec tomu dal...korunku...jo, stáří zapomíná, naneštěstí i to dobré*

Zuzulinka
02. 12. 2005
Dát tip
ještě ten tip, jsem ho nezaškrtla..taky už skleróza asi:o)

Áda116
02. 12. 2005
Dát tip
tak tohle je po dlouhédobě dílo, které se mi opravdu líbí! Klub...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru