Santa Claus, Ježíšek a trh

Není si co nalhávat: Ježíšek vs. Santa Claus – to je boj. Boj o rozdělení trhu, o finanční obrat.  Zápolení nového data, jak by se snad někdo domníval, to však není. Tento nelítostný zápas se táhne již dobrých sedmnáct století. Datum zrození Ježíška, ač ne zcela přesně, je obecně známé. Santa Clausovo působení se počítá zhruba od počátku 4. století našeho letopočtu, není to tedy také už žádný mladík a narozdíl od Ježíška je to na něm vidět.

   Santovým historickým předobrazem je sv. Mikuláš z Myry. O tomto světci se toho příliš neví, avšak to, co víme, ukazuje na jeho jasný talent pro tržní ekonomiku. Mikuláš z Myry na Nikajském koncilu roku 325 dal veřejný políček jistému Ariovi, knězi, troufnuvšímu si projevit poněkud odlišné teologické názory. Odtud vidno, že Santa se rozhodně nerozpakuje poprat za své zájmy. Ježíšek se svou filosofií „nastavit druhou tvář“ tu zřetelně zaostává. (Musíme mu ovšem přiznat, že vzhledem k jeho novorozenecké konstituci mu nic moc jiného nezbývá. Snad jen nechat nastavenou tu první.)

   Mikuláš z Myry rozhodně nezanedbával ani reklamu. Pověst praví, že do pokoje jistých tří chudých panen vhazoval tři noci po sobě vždy kus zlata. Prý, aby je ochránil před prodáním do nevěstince – jenže víme, jak účinnou reklamou je právě charita. Koneckonců, který výrobce by dnes odmítl prosazení svého jména na celosvětovém trhu, notabene na 1700 let, za cenu několika zlatých hrudek?

   Nicméně, přestože se Mikuláš alias Santa v reklamě činil, se zdánlivě slabším konkurentem to projel na celé čáře. Ježíškova sebepropagace je dodnes zářným příkladem dokonalé reklamní kampaně. Nenechal nic náhodě; angažoval dvanáct mediálních expertů, z nichž čtyři (Matouš, Marek, Lukáš, Jan) dodali v požadovaném čase objednaný reklamní produkt. Všichni se pak s elánem chopili jeho šíření. S výjimkou Mao Ce-Tungovy Rudé knížky neexistuje propagační materiál, který by dosáhl větší popularity. A i ten, kdo ho snad nezná, je nepochybně seznámen s nejpůsobivějšími Ježíškovými slogany, patřícími do zlatého fondu reklamy: „Kdo chce košili, tomu dám aji kabát!“

   Dnes je urputný boj přibližně vyrovnaný. Větší tah na bránu vykazuje poslední dobou Santa Claus, ale to není nic konečného. Když mi Ježíšek slíbí pořádnou odměnu pod smrčkem, můžu mu poradit fígl: Aspoň na českém trhu má nespornou výhodu českého jména, a tudíž jeho lepší uplatnitelnosti ve veršovaných sloganech. Onehdy jsem v obchodním domě zaslechl koledu, která už na to přišla: „... Jéééžííšééék... kóóóžííšééék...“

  Popřípadě Ježíškovi prodám skvělý reklamní slogan zejména pro německý trh:

„Santa Claus, raus!!!“