Košík z proutí

Košík z proutí

Mám svůj svět,
který se mi hroutí,
jako košík z proutí,
osud se mi splet

s životem tvým,
kam ten proutek
v životě plném loutek
zaplécti smím?

Do děravého košíku
a doufat, že bude líp,
snad přiletí okřídlený šíp
a proutku ukáže cestičku.

Sluneční paprsky
prosvítí košíku stěny
a prozradí jak lásku ženy
uchovat ne věky.

Mám svůj svět
v košíku z proutí
a jediné co mne rmoutí,
je krkolomný let,

z býlích mračen,
poté co můj košík proutěný
opustil balón plátěný
a gravitací dolů je tlačen.

Proutek za proutkem
můj košík opouští,
každý chyb se dopouští,
pokud srdce má naplněné zmatkem.

Nic už nezastaví ten pád,
už nebude líp,
jedině, že přiletí okřídlený šíp,
a poví ti, že tě mám rád,

že přestanu létat v oblacích,
že tvůj proutek
má v mém košíku koutek
i ve snech pletacích.

---