Blues pro tu noc

Svět už nepáchne po naději

a tak drobím rohlíky všedních dnů

všudypřítomným holubům        Oni mé kousky odnášejí

ve svých nenechavých zobácích někam pryč

---

Stojíme na náměstí a já až příliš snadno stárnu    Přitom ještě včera

jsi mi voněla přes rameno to když si rok s rokem

ruce podával       Světlice řezaly nebe a my pili komety s lihovými

ocasy

Psal se rok  „n e v í m k o l i k“  a na všech spotřebičích visely

hliníkové štítky „Vyrobeno v Československu“  nebo

„Cdelano b CCCP“      

I na mně byla jedna taková tabulka       Zezadu (ale tos nesměla vědět

 neboť by sis myslela že jsem až příliš starý…)

A tak jsem stál na tom náměstíčku a sledoval všechny ty ohňostroje    Vlastně

bylas tam i ty a nevelké hejno hladových

holubů

Ale pak jsi odešla    Nečekalas ani na projev – nač taky

jsou tolik stejné    Asi jako já   Vyroben

v Československu…

---

Svět už nepáchne ani po naději i když Sinatra se mě neustále

snaží přesvědčit o opaku

V noci se půjdu podívat na náměstí jestli se ještě náhodou

neobjevíš     Ale těžko můžeš počítat s tím že se někdy

změním     Přitom ty jsi pokaždé

jiná…