Tobě

Jste jako naostřený meč

můj pane jenž se nebojíte stínů,

jste jako naostřený meč

co na mé smrti nese vinu.

Podlomená kolena a uslzené oči

nebojte se pane já už nemám strach,

já před ostřím vaším neuskočím

moji krev teď vpije popelavý prach.

Jste jako vítr nad modravým mořem

unáší mě v dáli do krajiny snů,

budete mou vášní, budete mým hořem,

já chci s vámi zemřít na konci svých dnů.

Podlomená kolena a krev na bílé dlani

zabte mne můj pane já už nemám strach

nebojím se teď a nebudu se ani

až se přiblížíte vy, můj milovaný vrah.

Jste slunce na obloze siné

rozum vás nenávidí a srdce miluje

jste slunce na obloze siné

jste horoucí peklo, co mě spaluje.

Podlomená kolena a puklé srdce moje

milujte mne pane, já se nebojím.

Probudím se ráno, slunce do pokoje

svítí zlatě oknem a já jenom sním