Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSonet o jedné noci
07. 01. 2006
13
1
3619
Autor
Lyrae
roztoužen po mém byť jen slovu
zsinalé tváře úzkost bělí
zvonivý chlad můj tvrdší kovu
Říkáte pane že si jen tak hraji
že neznám neznám slitování
nabízím cit jenž není k mání
mé srdce v dlani málokdo smí najít
Že Vaše čisté oči raním
a bezcitnou se budu zdát
zas zítra za svítání
Já pouze příslibům se bráním
a neumím Vám ani lhát
ať zůstanete na snídani
1 názor
Honza_Princ
16. 01. 2006
dream: :))) tak to tedy ne, příslibům až ráno...totiž...večer přece příliš mnoho neslibuješ, spíš...jak to říct...činíš:)
guy: děkuju pěkně:)
podez-dívka: to se ti líbilo??? checht, to mě těší, že někdo ocení můj vypocený, vycucaný z palce, na rým psaný verš:) kuju Ivetko:) pro pš je ta před ní, ale pššššššššššt:)))
líbí se mi v jakém duchu je napsaná a i ty verše mi nepřijdou nucené a tak, povedla se :o)
heeeee..to je dobre..jak uz bylo receno klasicka..ale jelikoz tady neni zvykem psat klasicky tak je uplne neklasicka:)
me se libi..a to je dobre(egoisticky cha cha)
zvonivý chlad můj tvrdší kovu - tohle proste nechapu, jsem nad tim uvazovala a nerozumim tomu moc :-)
me se to libi az na to vykani - pokud s nekym stravis noc (ac by slo jen o jednu), nebudes mu uz nikdy vykat, aspon teda ne ve vnitrnim monologu .... si teda myslim ja ;-)
a já zas jo, vyk, vyk:)...nejde ani tak o trávení noci (prostě řeším někdy...často...stavy, že toho druhého už ráno nechci ani vidět...)
jak o zkreslený pohled pozdního večera ve srovnání s ránem...
děkuju za kritiku:)
a vysvětlivka: prostě jsem chladná a někdy píšu na rým:)
jo tve dilema chapu.ale jak s takovym pocitem pak nalozit? napsat basen!alespon ses tou chladnosti neodcizila kovu!