Smetiště obnažených kostí

Krása je křehká a čas ji požírá, vášeň si pohrává s pohasínajícím úsilím, smetiště časem obnažených kostí, lesknoucí se kůže času umírá, zavři pomalu oči, aby jsi utekla předtím, šeptající ukazují ti cestu milosrdnou lží. Sladký byl tvůj dech a slova účinnější než-li jed, pro všechny vzlety na tvým těle, mé strachu plné ruce vztahují se po tvé cestě. Vezmi mne sebou, kamkoli se ti zlíbí, drž mě hloubkou své lásky, křehké obětí, vezmi mne sebou, kdekoli rozkvete noc, bez tebe bude mé srdce volat o pomoc. Se světly pohasínajícími ležíš obnažená, poklekám k tobě, jemně líbám, hladící pomalu tě objímám, mohl bych teď zemřít, zemřít šťastný.

---