Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Trojice

07. 02. 2006
4
0
3749
Autor
Danny

On
Další prázdný den.
Čekal na nějaký energetický impuls a kolem se odvíjely dokola omleté
programy opakování téhož.
Pár plochých rozhovorů, pár cyklících kousků nezpracované karmy.
K čemu to všechno?
Ten večer se na jihu Země ozvalo silné zemětřesení.

Ona
Tímto dnem se proživořila jako těmi předtím.
Z manifestace rozbujelého ega lidí v okolí jí bylo na zvracení.
Žádný hlubší smysl, žádný řád, hlušina.
Toho dne připravily záplavy o život pár desítek lidí.

On
Četl ten mail znovu a znovu. "Nezasloužím si Tě, jsi na mě příliš
hodný, bych se nedokázala..." svou přirozenost změnit neuměl.
Další vztah skončil v popelu času. Stejně byly ty dotyky prázdné,
bez energie. Šel rozčarovaný spát a jeho vztek korunovalo další
chvění zemských desek.

Ona
Bloudila ulicemi a cítila, že nepatří nikam. Pohledy jiných ji vyháněly
ze všech míst, na kterých se její oči snažily usadit. Cítila se jako
vyděděnec, jako ryba vyvržená na mořský břeh. Povzdechla si a šla domů.
Tu noc řádila další vlna tsunami na východě planety.

On
Ráno měl pocit že něco přijde. Existence ho volala "do zbraně". Na zastávce
autobusu tušení zesílilo. Zahlédl smutný pohled slečny čekající vedle něj.
Napadlo ho se usmát.

Ona
Úsměv... tak silnou a přitom tak jemnou podporu neočekávala. Jakoby toho
muže znala... z minulých životů? Ze snů? Rovněž se usmála, pohledem
obsáhla celé okolí a řekla: "To je divná planeta, že?"
"To tedy je," odvětil, "pamatujete, jak jsme ji tvořili?"

On
Ta intuice mu přišla, hned jak ji uviděl. Začínal si vzpomínat na dávno zasuté
tvůrčí Slovo, kterým kdysi disponoval - každý svět potřebuje ke stvoření
mužský i ženský element, takže nyní našel svůj tvůrčí protějšek, bytost
se kterou dali zrod této rovině světa.

Ona
Na chvíli jí to vyrazilo dech. Psycholog jí jednou řekl, že má "falešný
pocit omnipotence", vždy tušila, že svede daleko více, než co jí současné
lidské tělo nabízí - a teď potvrzení skrytých snů od neznámého, ale vlastně
tak známého člověka. Vzali se za ruce a bylo to, jako kdyby se vybilo
ohromné množství nahromaděné energie. Toho večera nebyly na Zemi žádné záplavy,
ani žádná zemětřesení.

On
Bylo to naprosto, řádově jiné než všechny vztahy které měl předtím.
Mohli se bavit mimo normálních každodenních věcí i o svých stvořitelských
plánech, kvalitách energií... Zjistil, že mohou - zatím pouze útržkovitě
a jednoduše - telepaticky komunikovat. Zkoušeli si vzpomenout na tvůrčí
Slovo, aby mohli pročistit Zemi od neduhů.

Ona
Ještě nikdy nebyla tak plná energie. Vše bylo super, ale stále tu byla
nějaká bílá místa, energie u kterých nevěděli, zda je stvořil on či ona
či jaký mají účel. Také je trápily epidemie, které se v celosvětovém
měřítku občas objevovaly a ani jeden z nich nevěděl, jak je zažehnat.

On
Vše bylo skvělé, ale cítil, že by se mohl mít ještě líp.
Jednou jak šel po ulici, plný energie a telepaticky ponořený do mlhy
myšlenek lidí kolem, se usmál na jednu z kolemjdoucích žen.
Ale běda - v jejích očích zahlédl daleko víc než jen vědomí pouhé
lidské bytosti - byla tam nesmrtelná, divoká vášeň, rozkoš plná
fantazie. Usmála se a nenuceně prohodila: "Co ty tady?"

Ta druhá
Celý život cítila, že je spolutvůrkyní, ale nevěděla co s tím.
Všechno už vyzkoušela a pořád to bylo málo - ale teď tenhle chlap,
tahle bytost, někdo stejné úrovně a schopností - celá lačná
využila svoje umění svádět na maximum. Cítila i jinou ženu - no bóže,
tak někoho má, to není tělesná vada - ale tušila, že svého dosáhne.
Ten den epidemie na světě ustaly, ale kvečeru se znovu ozvaly záplavy.

Trojice
Nyní na sebe hleděli všichni tři. Dal obě ženy svolat, protože nevěděl
jak dál. Cítili, že nyní je tvůrčí Slovo kompletní... teprve nyní jim
docházelo spoustu z nespravedlností a nerovnováhy světa, mýty o boží
Trojici, o jablku Poznání... Nyní si již pamatovali na věčný souboj
dvou žen o Něho, při kterém si vymazali paměť a klesli do svého stvoření,
zajatí v něm jako mouchy v jantaru. Neschopni slov se dívali jeden
po druhém.

Svět
Jak se Trojice dohodla, není nám smrtelníkům známo. Je však faktem,
že zemětřesení, záplavy i epidemie sužují svět nadále.

Print
08. 02. 2006
Dát tip
*!

pekylau
08. 02. 2006
Dát tip
Paráda. Zajímavé zpracování, ta představa mě fascinovala...až na poslední dva řádky. Ty mi přišly takové laciné. Tip.

Geez
07. 02. 2006
Dát tip
Originální, zajímavý, ačkoli poslední dva odstavce mě možná trošku zklamaly nelituju, že jsem dočetl:o)

StvN
07. 02. 2006
Dát tip
Dokáže zaujmout a hned ze začátku vtáhnout. Bohužel hladina nadšení klesá a čtu dál jen kvůli pointě, která mě nakonec ani moc nenadchla.

Martyk
07. 02. 2006
Dát tip
Svata trojice? V takovem pripade za ty zaplavy muzou oni tri.

Fouckault
07. 02. 2006
Dát tip
škoda že je tam ta kulisa světa přidána tak mechanicky a bez nápadu../nicméně to propojení mne zaujalo/ .... rádoby mystická pointa neee

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru