Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Drobné potíže

14. 02. 2006
0
0
1948
Autor
Whelp

Ze světa Mutant Chronicles by Target Games.

01.

Hustý venušanský podrost protínala stezka, po níž se posouval konvoj s výsostnými znaky Bauhausu. Čtyři dodávky přepravovali zbraně do základny Hellspoon, z níž měli být letecky dopraveny na Zem. Tam již Luteránská Triáda čekala na výkupné za zajaté Bauhausské Ulfwernery.

O dvě míle dál již vozy očekávalo na dvacet mužů. Byly na vlas stejní, oblečeni v plátěné kalhoty a kazajku a plstěný klobouk, který jim šikovně zakrýval obličej. V rukou drželi motyčky, vypadali jak farmáři.

V prvním voze zatím seržant Krovel, který konvoji velel, nadával nad svěřeným úkolem: "Taková potupa! Deset let jsem bojoval proti Černé legii na Gravetonu a teď tohle! To se mi snad zdá! Jen co se dostanu do Hellspoonu, podám formální stížnost. Já jsem voják a ne nějakej... Co je to sakra?"

Na cestě stáli tři muži s motičkama. Když konvoj zastavil z přítmí stromů se vyhrnulo dalších sedmnáct. Obklopili vozy a sňali klobouky. Na vteřinu byl vydět jejich kovově chladný obličej. Ohlušující exploze konvoj rozmetala. Mishimské sebevražedné hlavice slavili další úspěch.

02.

V Hellspoonu se o ztrátě konvoje dověděli až ráno. Hned se velitel spojil telefonicky s hlavním velením na Temném Edenu, jak se v posledních letech přezdívalo Zemi, přímo se základnou San Dore.

"Tady Chrystopher Lang z Hellspoonu, dejte mi k telefonu Teda Smooa, okamžitě!"

"Rozkaz!" odpovědělo sluchátko a po pár minutách mlčení se z něj ozvalo: "Tady Ted, co se děje Chrisi?"

"Výkupné nedorazí!"

"Jakto?"

"Mishima ho napadla a zničila. Musíme vymyslet něco jinýho."

"Zkusíme to silou?"

"Asi budeme muset. Pošlu Ti pár lidí, Blitzery, Gétéčka. Budou tam za šestnáct hodin."

"Dík, budem je čekat. Konec." Telefon se odmlčel.

Lang se otočil a koukal na důstojníka, který přišel v půlce rozhovoru. Byl oblečen do bílé zbroje a dlouhého medvědího kožichu.

"Co tu chcete?"

"Posílá mně kapitán Krinski. Prý potřebujete rychle padesát mužů a já tu takový počet mám."

"Aha, a kdo jste?"

"Seržant Bruno Nico. Velím třetí rotě Venušanských hraničářů."

"Byl by jste ochoten vést útok proti Mishimské základně?"

"Ale proč ne, na své lidi se mohu spolehnout. Kdy?"

"Zítra kolem poledne. Okolnosti vám zdělí velitelka Vilsonová. Asi za dvě hodiny by se měla vrátit z průzkumu oblasti."

"Dobrá, pokud to nevadí, počkám zde."

03.

Na malém palouku, skrytém okolními stromy stála farma. Kolem ní se pohybovalo kolem dvacítky farmářů, kteří svými motyčkami okopávali četná pole. Kromně hlavní a také největší budovy se farma skládala ještě z vysoké sýpky a dvou prostorných skladišť. Všude byl klid.

V lesíku poblíž se krčili dvě ženy. Obě ve svých rukou svírali ostřelovací pušky a hledím zkoumali farmu.

"Co myslíš Kio?"

"Rozhodně to jsou sebevražedný hlavice. Mishima se tu zařídila docela dobře."

"To jo. Ale proč napadly zrovna náš konvoj? Ty zbraně a munice, to je docela zbytečná škoda, ne?"

"Mishima ale určitě neporušila Kiliánskou mírovou smlouvu. V tom bude něco jinýho."

"A co?"

"No to bych ráda zjistila."

"Možná později, už je čas, musíme se vrátit. Hellen nás už určitě čeká."

"Fajn, padáme odsud."

Obě ženy se jako hadi vyplížili mimo dohled a doslech a na přilehlé cestě sedli do jeepu. Pak vyleli k Hellspoonu. Tam okamžitě vběhli do kanceláře velitelky Etoilles Mortants Hellen Vilsonové. Ta je už čekala a hned se ptala: "Že vám to trvalo! Co máte?"

"Našli jsme to. Mnoho sebevražedných hlavic, asi i bojové. Možná překvápko v ostatních budovách, ale žádní lidé. Všude jen stroje."

"To je divný."

"Nemohla by v tom mít prsty legie?"

"Možná. Dáme vědět kartelu. Já jdu teď za Langem, vy máte volno."

Obě ženy odešli a Vilsonová se vydala do kanceláře vrchního velitele. Tam seděl nějaký jí neznámý muž v hraničářské zbroji, který ji pozdravil: "Dobrý večer, nesete mi zprávu o té farmě?"

"Co to? Vy o tom víte? A kdo jste?"

"Jsem seržant Bruno Nico a moji Hraničáři pudou na tu farmu," představil se.

"Fajn, Hellen Vilsonová, moje hvězdy půjdou s vámi," představila se na oplátku Hellen.

"Tak to ne!" rozhořčil se Bruno, "se ženskejma do ničeho nejdu ať jsou sebelepší!"

"Snad nemáš strach, Bruno?" ozvalo se ode dveří, "Takového Tě neznám."

Dvojice se otočila. Ve dveřích stál vysoký muž v temně modré zbroji a pod paží měl přilbu ve tvaru medvědí hlavy.

"Pavlosi, co tu děláš?" zeptal se překvapeně Bruno.

"Velím tomu útoku. Tady Hellen je to nejlepší, co jsem si mohl přát. Tebe jsem tu ale nečekal."

"Nějaký konvoj sem dopravoval papíry mé roty. Měli nás přetransformovat ve Vlčí smečku. Ale ještě nedorazili, tak jsem vzal tuhle bokovku."

Hellen a Pavlos se na sebe podívali. Hellen pak prohodila: "Vaše papíry asi hned tak nedorazí."

"Jak to?" zeptal se nechápavě Bruno.

"Papíry byly v tom konvoji." vysvětlil Pavlos.

"Není možná! Až to řeknu svým chlapům, tak tu farmu nezachrání ani sám Algeroth!"

04.

"Tady Endever jedna, San Dore jak mně slyšíte?" ozvalo se z rádia, "povolte přistání!"

"Tady San Dore. Přistání povoleno, čas přistání T třicet vteřin," zněla odpověď.

Na rampu ve stanovené době dosedl přepravník. Otevřeli se vrata a ven se vyhrnula záplava bitevních GT offroadů. Jeden z vozů dojel až před hlavní stan a tam zastavil. seskočil z něho muž s paragánskou výstrojí a hodností kapitána. Postavil se před velitele a ohlásil: "Kapitán Mc Reelly. Mám tu dvacet Blitzerů, dvacet Vlků, deset Medvědů a třicítku Gétéček. Potřebuju už jen helikoptéry a souřadnice místa, kde vězní Ulfwernery."

"Zdravím. Výtejte v San Doru. Mé jméno je Ted Smoo a velím tu tomu. Vyrazíte za svítání. Tam přijedete už za tmy. Pevnost leží opřena o skálu a vévodí ji nízký chrám. V tom chrámu tam by měli být vězni."

"Měli? To jako že tam být nemusí?"

"Jsou tam, ale možná už žít nebudou. Doufáme však, že je ještě neukřižovali."

"Uvidíme. Utáboříme se." Mc Reelly mávl rukou a jeho padesátka vojáků rozbila tábor.

05.

Do místnosti vešel Lang. "Tak už jsme tu všichni? Výborně. Chtěl bych vám zdělit, že Kartel schválil útok. Mishima se od té základny distancovala, že jí na těchto souřadnicích demontovala už před šesti lety. Požádal jsem o pomoc pár přátel a náš infiltrátor právě zjišťuje na farmě přítomnost legie."

"Už jsme na útok připraveni, máme ještě počkat na zprávy od toho zvěda?" zeptal se Pavlos.

"Raději ano, jeho zpráva by mohla být velmi důležitá. Kolik do toho jde vojáků?"

"Padesát Brunových hraničářů, dvacítka mých Dragounů a deset Helleniných hvězd. A kapitán Krinski přislíbil pomoc z venčí. Mám mu dát včas vědět, kdy na to půjdem."

"Fajn. Na Edenu jde zatím vše podle plánu. Snad přijdeme včas. Vy se připravte, nebude to žádná procházka."

Tři velitelé se zvedli a odešli za svými muži.

06.

Po poušti se přesouvala McReellyho jednotka. Zaregistrovali pohoří, u něhož by měla stát pevnost. Dali si dost na čas a tak když se zastavili v dostatečné vzdálenosti, aby provedli svůj plán, začalo svítat. Deset Offroadů prorazilo protipěchotní opevnění a vrazilo do dvora pevnosti. Recitoři, kterými Smoo doplnil posádky vozů, začali vyhazovat granáty. Obrana Triády se vzpamatovala ze šoku a z budov vyběhly bojovníci. McReelly dal povel k ústupu. Gétéčka opustila dvůr stejně rychle jako přijela, ovšem tentokrát za nimi běželo spoustu Kavalírů. Velká, koni podobná zvířata na nichž seděli Luteránští vojáci a svýrali své meče a pistole. Někteří na svých zvířatech nesli těžké kulomety.

Desítka vozů kavalerii odlákala dostatečně daleko od pevnosti nad kterou přelétlo několik helikoptér z nichž vyskákali Blitzeři. Okamžitě se zformovali a začali opětovat nepřátelskou palbu.

Deset vozů zastavilo. McReelly se spojil s druhou desítkou vozů: "Tady Alison, Simone, Jime, zahajte útok!"

K desítce vozů se hrozivě blížili Kavalíři. Bylo to na osmdesát zvířat. Sotva se dostaly na dostřel těžkých kanonů Offroadů, zazněla první salva. Pár zvířat padlo, ale ostatní se přes ně hnali dál. Když zazněla druhá salva, vyhrnulo se zleva pod vedením Simona Travise a jeho Vlků a zprava pod velením Jima Walla a jeho Medvědů na Kavalíry po desítce vozů. McReelly dal povel své desítce a vyrazil vpřed. Kavalíři se najednou ocitli v kleštích a nevadilo již, že mají dvojnásobnou přesilu.

"Ustoupit! Je to past!" zaznělo z řad Luteránských jezdců a zvířata začala ustupovat. Začala honitba.

"Simone, nadjeď jim nebo nám utečou!" rozčiloval se Mc Reelly.

"Dělám co můžu!" Pak jen zaklel. Simonův vůz se srazil z těžce vyzbrojeným Kavalírem. Náraz jezce vyhodil ze sedla zvířete, které srážku nepřežilo. Terénní vůz se stal imobilním. Kavalír už stál na nohou a spěchal k místu srážky.

"Padáme!" drbl Travis do svého řidiče. Když neslyšel odpověď hodil po něm rychlým pohledem. Muž měl v obličeji několik otvorů po kulkách.

"Kurva!" zaklel. Popadl svou karabinu a vyskočil z vozu. Musel se okamžitě krýt před střelbou Luterána. Travis vytáhl svůj meč Violator a začal se plížit ke skrytému nepříteli. Už ho viděl. Robusní chlap s Agitátorem, Luteránskou puškou v ruce. Tvář, jako všichni Luteráni, měl silně pozměněnou. Ústa mu chyběla, stejně tak nos, místo nich měl na krku svou Jehovovu schránku. Prohlížel prostor před sebou. Travis se za ním vztyčil. Mlaskl a máchl mečem. Kavalír se otočil a jediné, co ještě uviděl, bylo ostří meče, které mu roseklo krk.

"Tady Wall, mám problémy!" ozvalo se z interkomu. Ze třicítky Offroadů jich jezdilo už jen osm. Jimiho vůz zrovna naháněli dva Kavalíři. Z vozu se kouřilo a co chvíli se do něho zakousla nějaká kulka. McReelly o svůj vůz už přišel a spolu s dalšími podobnými pěšáky se ukrýval mezi vraky. Okamžitě Jimimu odpověděl: "Pojeď k nám, my je tu rozstřílíme!"

Wall okamžitě otočil vůz a jeho spolujezdec vyhodil svůj poslední granát. To trochu zpomalilo zvířata a získalo jim čas. Když zastavili mezi vraky, okamžitě z hořícího vozu vyskočili. Vůz explodoval zrovna ve chvíli, kdy se kolem něho přehnaly Kavalíři. Ve výbuchu se ztratila salva z pušek ukrytých mužů. Kavalíři padli. Mc Reelly vylezl na jeden z vraků a obhlédl bojiště.

Po bojišti pobýhalo několik zvířat, ale všechny bez jezdce. V jedné prohlubině se bránilo několik Kavalírů nájezdům tří vozů. Jeden dobře hozený granát a střelba utichla i tam. Kavalíři byli poraženi. Žádný nepřežil, jen pár zvířat tu zmateně pobýhalo. Z třiceti Gétéček zůstalo pojízdných jen sedm. Šestice přeživších Vlků právě pohřbívali svého velitele. Jeho vůz vybuchl a on v něm zůstal. Dva medvědi stáli bokem u Walla. McReelly seděl u jednoho vraku a jeden ze čtyř přeživších Recitorů mu dával nohu do dlahy. Když skončil, nasedli po dvou do vozů a vydali se k pevnosti.

07.

Farma již byla v obklíčení a vojáci čekali na slíbenou pomoc Kartelu. Nejis se již dávno vrátil a ohlásil přítomnost několika kacířů. Bratrstvo schválilo útok, Mishima slíbila podporu a na pomoc Kartelu se čekalo, čekalo a čekalo.

Přišla.

"Tady sedmá letka Purpurových žraloků, kapitán Complain! Cíl lokalizován, schodit náklad!"

Na malou farmu se snesli pumy a ozvala se ohlušující exploze.

"Cíl zasažen! Úspěšnost sedmdesát pět procent! Návrat na základnu!"

Bauhausští vojáci na výbuch koukali jak na zjevení. Takovouhle pomoc nečekali. Na nějaké myšlenky jim ale nezbyl čas, z polorozpadlých budov vybýhala hlavice za hlavicí, ať už bojová nebo sebevražedná. Objevilo se i pár vznášedel a každou chvilku se vojákům před očima mihl nějaký kacíř. Bauhausští zahájili střelbu. Hlavice vybuchovali a nechávali po sobě krátery. Bojiště se zdálo celkem obyčejné, až na tu pohybující se sýpku.

"Co to sakra je?" ptal se Nico interkomu. Odpověď přišla záhy od Inglusia.

"Bruno, hvězdy ti to zjistí, žejo Hellen!"

Hellen zaklela: "No jistě, teď jsou vám hvězdy dobrý, co? Kio, zjistíš to?"

"Jasně!" Roztomilá zrzka s gehennou se usmála a přískoky se začala zezadu přibližovat ke svému cíli. Proud ohně zachvátil sýpku a odhalil hroznou pravdu.

"Meka!" proletělo interkomem jako blesk, "Kio, zmiz odtamtud!"Strach v hlase velitelky byl znát.

Kia sice varování slyšela, ale bylo zbytečné. Mece oheň neškodil a dál se věnovana střelbě na lesík, v němž se ukrývali Brunovi hraničáři. Ovšem hlavice si etoiles všimli hned. Kia ustoupila do jednoho z mnoha kráterů až když jí kolem uší zahvízdaly kulky z drakostřelců.

Na hlavice z lesíku vyrazil Inglusia se svými dragouny. Když se však s nimi střetli tváří v tvář, začala na ně nalétávat vznášedla.

"Helen, zbav nás těch much!" dožadoval se Pavlos.

Jako v odpověď jedno ze vznášedel explodovalo. Trosky dopadli mezi hlavice a tři z nich vzali za své. Další přesný zásah vyřadil pilota. Vůz bez řidiče jen tak bloumal bojištěm až narazil do budovy a skončil v krásné explozi.

Proti Mece z lesa vyrazili hraničáři. Palba z jejích raketometů je však donutila k ůstupu. Meka šla přímo k nim.

08.

Kia zlostně odkopla rozbitý plamenomet. Vykoukla z díry, ale hned zase zalezla před dávkou hlavic. "Hellen, mám problém, velkej problém," ohlásila do interkomu.

Inglusiovi vojáci zatlačovalihlavice a uhýbali před dotěrnými vznášedly. Etoilles plnili své úkoly dobře. Každou chvíli nějaké vznášedlo explodovalo nebo padla bojová hlavice. Proto se dragouni drželi tak dobře. Ne tak Nicovi muži.

Meka pro ně byla dost tvrdým oříškem a hlavice kolem ní ji dostatečně kryli.

"Sakra, takhle tu skořápku nedostanem, Tomasi, olegu, minomety!"

Oba jmenovaní vyhověli svému veliteli. Odběhli dostatečně daleko a usadili své zbraně. Začali zaměřovat pochodující horu kovu. Pak už jen ládovali ústí minometu raketami.

Za Kiu dopadla dvě těla. Okamžitě se otočila a zírala na hraničáře, vytahujícího meč ze zneškodněné hlavice.

"Dík," ujelo jí.

"To je v pohodě, jen jsem přišel pomoct. Na" a podal Kie jeden ze svých Kampfkanónů. Lačně jej popadla a přezkoušela.

"Skvělý! Já jsem Kia."

"Vím, Hellen se zmínila. Mě říkaj Willy. Zatím." Hraničář vylezl z díry a zmizel. Kia za ním fascinovaně hleděla. Pak vyrazila za Mekou. Ukryla se v kráteru mnohem blíž a začala ji kropit střelbou. Obří stroj se zastavil. Okolní hlavice tomu nevěnovali pozornost a dál utíkali k lesu. Meka se otočila a hledala opovážlivce. Kia skrytá v zákopu najednou zaslechla: "Kio, uteč!" Vystrčila hlavu a sledovala Williho, který kolem Meky poskakoval a házel jí pod nohy granáty.

"Willy! Co blbněš, chceš aby ti ustřelila zadek?" Svá slova podložila střelbou z Kampfkanónu.

Meka začala střílet střídavě po hraničáři a po hvězdě.

09.

Blittzeři odrazili útok luteránských učedníků a zhrotili se u vysoké zdi pevnosti.

"To bude ono, otevřít!"

Na dveře byla připevněna nálož. Vrata se rozlétli a blittzeři vběhli dovnitř. Tam se zakopali a čekali na protiútok. Přišel dost brzy. S učedníky přibýhala horda střelců pluku a korzáry a graymourny.

"Potřebujem dostat ven Ulfwernery. Fraii, je to na tobě!"

Jmenovaný se zvedl a vyrazil do nitra budovy. Dorazil k nějakému oltáři z pod něhož vylézal patriarcha. Okamžitě ho pokropil střelbou a přibližoval se. Za jedním lezl druhý a třetí. Fraii popadl svou výbušninu a hodil ji na oltář. Exploze patriarchy rozmetala stejně jako samotný oltář. Blittzer vlezl do podzemí. Spousta krys mu vyběhla vstříc.

Chodba se táhla nějakých sto metrů a byla lemována vězeňskými celami. Fraii ustřeloval zámky u obsazených cel. Měl s sebou už dost osvobozenců, když dorazil k poslední místnosti. To však nebyla cela. Ve středu místnosti stáli tři kacíři a tlačili se k portálu.

"Na ně!" Svobodu nabivší muži se na ně vrhly. Než se kacíři otočily napadla je taková přesila, že ani po zbraních nestačili sahnout. Dav je doslova roztrhal.

Fraii to z povzdálí pozoroval. Vedle něj stáli tři muži.

"Zbitečné," prohodil jeden.

"Si myslím, přijdou další," potvrdil druhý.

"Vypadnem odsud. Vemem si svý věci a probojujem se ven," ozval se třetí, praktičtější muž.

Fraii se k nim otočil: "Kdo vůbec jste?"

"My? Máte tu čest zachránit ulfvernery, za které má být vyplaceno výkupné."

"To si nemyslím," ušklýbl se Fraii.

"Cože? Jak se to chováte k vyšší hodnosti vojáku? Budu si na vás asi muset postěžovat."

"To můžete, ale bude vám to stejně k ničemu."

"Co?" Ulfwerner se zdál pěkně vytočen.

"Výkupné nedorazí, problémy s Mishimou, vliv legie jako tady. A co se nadřízených tejče, mé jméno je Fraii Droon a momentálně mě čeká povíšení do stavu řádu Hole a ruky."

"Tak to je jiná. Líbíte se mi, máte kuráž! Mé jméno je Karlos Andetti, toto je můj přítel a kolega Tomas Diaz. Zde je Rosomák Martin Visuv. A toto..."

"...toto jsou soldáti, kterým velým já, Omar Petun, jméno mé," skočil ulfwernerovi do řeči soldát. "Když se najdou naše zbraně, rádi pomůžem."

"Fajn, jdem je najít." Blittzer vyrazil ven z klidného podzemí.

10.

Nicovi hraničáři vyběhli na hlavice. Střetli se dvacet metrů před lesíkem a začala krvavá řež. Hraničáři se drželi a hlavic ubívalo.

Meka Přestala pronásledovat střelbou Willyho a Kiu a otočila své zbraně na Brunovi muže. Ten okamžitě zavelel taktický ústup. Minomety je dostatečně dobře kryli, což si však mechanický mozek Meky dostatečně uvědomoval. Zaměřil lesík a začal jej totálně likvidovat. Mezi stromy létali rakety a vybuchovali s ohromnou razancí. Oleg se otočil na svého parťáka: "Mizíme! Fofrem!" Než stačil Tomas odpovědět zasáhla je jedna z mnoha raket.

Bruno, vida že les už není dostatečně bezpečným úkrytem zahájil protiofenzívu.

Inglusiovi dragouni zatím dorazili poslední hlavice a ostřelovali zbylá dvě vznášedla.

"Sestřelte je už konečně někdo!" řval do interkomu.

Jeden ze strojů se stočil a začal po něm střílet. Pavlos uskočil za mrtvé hlavice a z boku vystřelil několik kulek. Vznášedlo explodovalo a trosky dopadli mezi dragouny. Druhý stroj zatím někam zmizel.

"Kio, kde jsi?"

"Tady, zleva toho vraku."

Willy ji okamžitě zahlédl jak mu mává. Pak ale uviděl i něco jiného. Kacíře.

"Kio, pryč!" stačil ještě křiknout, ale už bylo pozdě. Do rameního pancíře Etoillesky se zasekl meč. Willy se okamžitě rozběhl Kie na pomoc. Ta pod úderem hekla a upadla. Okamžitě se však odkutálela stranou a popadla svůj mstitelův meč. Pravé rameno ji krvácelo a tak jen vykrývala údery vedené kacířem. Zatímco se bránila a síly jí ubývali, Willy se s taseným violatorem přibližoval. Silný kacířův úder vyrazil Kie meč z ruky. Další úder již zastavil Willyho meč. Kacíř překvapeně ustoupil, ale pak vyrazil s vervou do boje. Hraničář však měl dobrý výcvik a skvěle údery odrážel. Kia se zatím zmocnila opět svého meče a čekala na svou šanci. Přišla velice brzy, když se k ní kacíř v boji s hraničářem otočil zády. Kia neváhala a zasekla mu do zad meč. Kacíř strnul a Willy jej dorazil. Schoval meč a sklonil se k Etoilles.

"Kio, jak je?" ptal se, zatímco jí sundaval zkrvavený nárameník. Rána byla hluboká, ale nikoli smrtelná. Willy ji zkušeně ošetřil a ovázal. Kia zatínala zuby do rtu v bolestech.

"Hotovo. Teď se ode mne ani nehneš. A na meč zapomeň."

"Ale..." ctěla Kia odporovat, jenže Willy ji zaspal ústa polibkem.

"Ani na krok, rozumíš?" Usmál se pak na ni.

Kia zrudla a přikývla.

11.

Soldáti již se svými zbraněmi vykročili za Fraiem. Ten je vedl k ústí chrámu, kde se bránili zbitky blittzerů. Okamžitě se k nim připojili a začali střílet na střelce a učedníky.

Z druhé strany, z pouště se do základny vplížilo třiadvacet bojovníků. Mc Reelly zvedl ruku a vyčkával. Všichni jeho vojáci zaujali pozice a našli si cíl. Pak ruku spustil.

Mezi Luterány dopadla smršť kulek. Žádný graymourn ani korzár nepřežil první salvu a během tří dalších padli i všichni střelci. Učedníci vyrazili proti Alisonovým mužům. Těm se za zády objevil tucet kavalírů.

"Střílejte zvířata!" křikl Trevis a vrhl se na dva učedníky. Jednoho zabil okamžitě a s druhým se chvilku škádlil než mu došla trpělivost. Jeden ze soldátů, Tao Osaka, byl zaměstnán podobně.

Wall právě škrtil jednoho z kavalírů na jeho zvířeti. To bez jakéhokoli řízení pobýhalo po bojišti a vráželo do všeho, co se ji dostalo pod nohy. Jimi vytáhl nůž a odřízl kavalírovi Jehovovu schránku. Pak okamžitě seskočil na jednoho učedníka, díka znovu pomohla dobré věci.

Z chrámu vyběhli vojíci a ulfwerneři začali drtit učedníky svými židovskými pěstmi.

Nad pevností zazněl poslední výkřik umírajícího. Zvuky boje pomalu odeznívali.

12.

Meka stála čelem k polorozpadlé budově, za níž se ukrývalo několik hraničářů s Nicem. Střílela do zdi svým kanonem a čekala, až někdo vystrčí hlavu. Nikdo se k tomu však neměl.

Willy s Kiou stáli za jejími zády, v rukou granáty a vykukovali zpoza vraku vznášedla.

"Vyjde to?"

"Musí! Jinak jsme v rejži."

"Ale já bych chtěla ještě jednou a jinde..." špitla Kia.

"Já taky. Znám jednu restauračku. Až tu skončíme, tak si Tě tam vemu. Budeš-li ovšem chtít."

"Ráda, ale nejdřív on."

Párek hrdinů se vyplížil z úkrytu a směřoval k obřímu stroji. Nico zatím scháněl pomoc.

"Hellen, zaměstnejte ji trochu! A kde je vůbec Inglusia?"

"Pavlos je těžce raněn. Možná ho z toho doktoři dostanou. Já vám p..." Hellen překvapeně zírala do hledí své ostřelovačky.

"Hellen, co se děje?" ptal se Bruno starostlivě.

"Nic, jen že za mekou máme svoje lidi. Pokryju vás střelbou, ale vy jen změňte pozici!"

Vilsonová začala střílet do obra. Ten začal zaměřovat její úkryt. Brunovi muži se najednou rozprchli na všechny strany. Meka je okamžitě začala pronásledovat palbou. Dvakrát našla svůj cíl.

"Teď Willi!" rozhodla Kia a vložila svůj granát do kloubu stroje. Hraničář ji napodobil a oba se úprkem vrhli do jedné z děr.

Dva výbuchy splynuli v jeden a stroj se zhroutil. Exploze jí odtrhli končetiny a tak teď ležele bezmocně čekajíc na svůj konec. Bauhauští vojáci se kolem ní shlukli a pár dobře mířených výstřelů ji dorazilo. Bitva skončila.

"Hej, vy dva, to bylo dobré! Moc dobré! Zmíním se o vás," prohlásil Inglusia, když se sešel s Willim a Kiou. "Musím podat zprávu. Vysílačku!"

Nemusel na ni čekat moc dlouho. Vyžádal si dva vozy na odvoz do Hellspoonu a tam ihned zavítal do kanceláře Chrise Langa.

13.

Mc Reelly právě domluvil s velitelem San Doru a vyžádal si odvoz. Za třicet minut jeho muže spolu s ním vyzvedl Endever 1 a nabral kurz Venuše - Hellspoon. Ulfwerneři zůstali s rosomákem a rasputinci v pevnosti a čekali až se recitorům podaří zprovoznit dostatečný počet offroadů.

Na Hellspoonu byli na přistání připraveni a okamžitě odvezli Mc Reellyho k Langovi. Tam už čekal Inglusia.

"Zdravím, jaks dopad?" zeptal se.

"De to. Ulfwernery jsme zachránili, Kapitol posílá odměnu za záchranu jejich rosomáka a Rasputinci zase za záchranu soldátů a zneškodnění Luteránské pevnosti. Co ty?"

"Farmu jsme zničili. Přítomnost legie se potvrdila, což očistilo Mishimu."

Do místnosti vešel Lang a oba muži povstali.

"Rád vás zase vidím. Posaďte se. Kartel je spokojen s naší akcí proti farmě. Mishima poděkovala a je ochotna vyplatit námi požadované odškodnění. Kapitol už odměnu zaslal a Rasputinci rozhodně své slovo splní. Ale teď k účastníkům akce. Velení rozeslalo spoustu dopisů. Mám tu však dva, které předáte vy" a podal je Inglusiovi. "Jeden je pro vašeho muže Williho Maye, druhý pro Kiu Hi. Ta se však u Vilsonové omluvila a nikdo neví kde je. Hellen si myslí že budou spolu. Musíte Williho najít a dopisy předat."

"Kdo je poslal?" optal se Pavlos zvědavě.

"Velení vnitřní zprávy Kartelu."

Pavlos a Alison se po sobě podívali a Mc Reelly prohodil: "Asi přijdeš o jednoho muže."

"Taky si myslím, ale přeju mu to."

14.

"Neviděl někdo Willyho?" zeptal se Inglusia v ubykacích hraničářů. Nikdo ho však neviděl, ani o něm neslyšel, jako by se po něm zem slehla. Pavlos tedy začal hledat jinde. Prošel všechny noční bary a podobné podniky až narazil na zapadlou restauraci, kde byla místa jen na objednávku, restauraci Černá růže. Přede dveřmi ho zastavil obrovský hromotluk.

"Co chceš?"

"Hledám hraničáře Willyho Maye. Je u vás?"

"Co se staráš! Vypadni!"

Pavlos však na takové jednání nebyl zvyklý. Trochu se nahrbylv očekávaném útoku a prohodil: "Ty mi to povíš, ať chceš nebo ne!"

Obr zrudl a vrhl se na hraničáře. Ten obratně uhnul a zasadil úder do obrova rozložitého žaludku. Obr však silný úder ignoroval a popadl Pavlose pod krkem. Najednou byl hraničář dobrých dvacet čísel nad zemí a lapal po dechu. Rukama nohama obra mlátil tak dlouho, dokud neztratil vědomí. Obr pak zabušil na dveře, dvakrát silně, slabě a silně. Dveře se otevřeli a Willy zíral na Inglusiu v obrově obětí.

"Pusť ho Drobku, to je můj šéf."

"Sorry, pane, ale byl moc dotěrnej, tak jsem ho kapku zklidnil."

Drobek Inglusia položil do křesla a zeptal se: "Mám raději odejít?"

"Kdepak, až se Pavlos probere, bude si s tebou chtít pokecat."

Za zády obou mužů se odhrnul závěs a vykoukla Kia. Byla jen v županu, zraněnou ruku v obvazech.

"Děje se něco Willy?"

"Kdepak, jen můj šéf nás poctil svou návštěvou, klidně si..."

Víc neřekl, protože Pavlos se pohnul. Zamrkal a okamžitě zmerčil Drobka.

"Sakra ty máš stisk člověče! Nechceš do armády?" Pak zahlédl i Willyho. "Willy! Tebe celej den hledám, mám pro tebe psaní. Mám jedno i pro Kiu Hi, ale také ji nemohu najít, nevíš kde je?"

"Hned za vámi, Pavlosi." ozvala se Kia.

Inglusia se pootočil a když uviděl členku Etoilles Mortants v županu poťouchle se usmál: "Tak sem jste zmizela. Proto jsme vás nikde nenašli." Pak vstal, podal oběma dopisy a popadl ze stolu načatou lahev vína.

15.

Vážený Willy Mayi,

vzhledem k Vašim úspěchům a posudkům jsme se rozhodli vyčlenit Vás z armádních složek Bauhausu a zapojit Vás do programu na výcvik doomtrooperů. Pakliže souhlasíte, dostavte se do základny Krómwell, kde budete podroben spolu s ostatními vyvolenými rychlému výcviku, a to nejpozději do deseti dnů. Zpoždění je neakceptovatelné.

S pozdravem zvláštní agent J. Kročenko

Tak zněl dopis, který Inglusia přinesl Willymu. Kia dostala úplně stejný se svým jménem. Willy, když dopis dočetl, ho upustil na zem a žuchl do křesla. Zíral nevěřícně někam do dálky a pohyboval rty, slova z nich v však nevycházela. Kia se svezla na zem a rozplakala se. Inglusia sledoval reakce budoucíchdoomtrooperů s nevěřícným šokem ve tváři. Pak zvedl Willyho dopis a přečetl si jej. Oči se mu rozjasnili a žďuchl do Drobka, který už naléval povzbuzující drinky: "On bude doomtrooper! To je super! To až se doví chlapi z jednotky puknou závistí!"

Willy se na něj podíval. Vytrhl mu dopis z rukou a rezolutně prohlásil: "V žádném případě se to nikdo nesmí dozvědět Pavlosi, rozumíš? Musíš mi to slíbit nebo tě Drobek zpracuje!"

Obr okamžitě položil lahev a postavil se před Pavlose, aby tak potvrdil slova svého šéfa. Pavlos se nejprve zarazil, ale pak se rozesmál: "Dobrá, jak chceš, ale co Kia?"

Teprve teď si Willy všiml své plačící hvězdy. Přiklekl k ní a pohladil ji po vlasech. Kia se na něho podívala. Ve tváři se jí zračilo štěstí. Podala mu svůj dopis. Willy si jej několikrát přečetl než pochopil co to značí.

"Budeme asi nejspíš tým, vadilo by ti to Willyame?" zeptala se Kia. Schválně použila celé jeho křestní jméno.

"Vůbec ne." Willy se usmál. "Ale nejdřív mám malou otázečku. Jak by se ti líbilo, kdyby nás všichni titulovali doomtroopeři Willy a Kia Mayovi?"

"Kia May, to myslíš vážně?" Hvězda se rozzářila. "Jistě že budu ráda. A moc!"

Willy ji objal a splynuli v dlouhém polibku. Ani si nevšimli, když Patrik popadl Drobka za ruku a táhl ho do vedlejší místnosti. Tam si sedli k láhvi a Patrik prohodil: "Nejlépe jim bude osamotě. Já sem přišel o nejlepšího vojáka a ty nejspíš o šéfa. Nechceš tedy do armády?"

Drobek se zasmál: "Ani nápad, nejsem blbec. Budu Willymu udržovat bejvák."

"Jak se vůbec menuješ doopravdy? Drobek určitě ne."

"To ne, jsem Willyho bratranec, přišel jsem o všechno útokem Legie a on mne nechal u sebe bydlet. Tak se mu za to starám o bejvák. Mám ho rád."

"Hm, zdá se, že v tom nejsi jedinej."

"To jo, Kia po tý bitvě potřebovala klid a to rameno jí dost bolí."

"Takže jí Willy poskytuje útěchu. No, jde mu to moc dobře."

Oba muži se rozesmáli. Drobek dolil sklenice a oba si přiťukli.

Pavlos Inglusia dodržel slovo. Vilsonová ohlásila odchod Kii Hi z důvodu zranění a Pavlos svým mužům řekl, že Willy odjel na neurčito k příbuzným. Ovšem mnozí si o tom mysleli své.


Amigos
14. 02. 2006
Dát tip
Parádní. Tohle můžu, navíc znám tuhle hru a taky jsem napsal jednu povídku z tohohle prostředí. Zítra jí sem hodím, ještě mi chybí dopsat konec. Jen tak dál.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru