Ve stínu mléčné dráhy...

Ve stínu mléčné dráhy, děti pokryté blátem přehazují kousky tajemna zabaleného v hadrech vzhůru přes přes klášterní zídku, Drobní vystavují svá tělíčka síle žlutého akvária, vzývají živé tvarohové sny, s hřejivými úsměvy zpívají písně o kyticích a malý černoušek spolu s dívenkou se zelenýma očima si vybírají z vlasů vši Opodál chlapec v krátké tunice z mořských řas vzpomíná na Kleopatru, na projíždky v rákosovém člunu, na minulost a do připravených kornoutů dává každému po kytce i po vši, Zakryté v řežném plátnu prosyceném vůní víl se balíčky ocitají na nekonečné pouti vzhůru přes přes klášterní zídku.

---