Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Někdo

16. 03. 2006
2
0
1901
Autor
Jolana19

 

Někdo sáhl mi na srdce

 

Studenou, špinavou rukou

 

Dlouhé nehty zatnul hluboce

 

Pár kapek krve dopadlo na zem

 

 

Proboha, jak strašně to bolí !

 

 

Někdo sáhl na mé sny

 

Roztrhal je a zahodil

 

Zadupal do země

 

Smutně je sbírám a lepím

 

 

Co se stalo !?

 

 

Lepím si své sny průhlednou páskou

 

A jen nevěřícně vzhlížím k nebi

 

Bože řekni mi, prosím

 

Ale já v Boha nevěřím, neuslyším odpověď

 

 

Prý měli bychom milovat své děti

 

Jen někdy, mám ten pocit, to nejde

 

Měli bychom odpouštět jejich prohřešky

 

Ale s bolavým srdcem a roztrhanými sny to nelze

 

 

Možná

 

Až zahojí se rány a zbudou jen neznatelné jizvy

 

Až zapomenou se vykřiknutá zlá slova

 

Až přejde čas a zbudou jen vybledlé vzpomínky

 

 

Možná

 

Tehdy začnu znovu naslouchat

 

Jejich  přáním a tužbám

 

Nyní však neslyším, jsem slepá, hluchá

 

Zraněná

 

 

Někdo sáhl mi na srdce a na sny

 

Já viděla jeho tvář

 

Já znám jeho jméno

 


Čumák
13. 04. 2006
Dát tip
no, je to dost smutny. uplne z toho mrazi.

deti sú tu aj na to, aby nás neposlúchali;)

Jolana19
06. 04. 2006
Dát tip
no prostě dětičky zlobily, si přečti Já vím a budeš vědět, tohle je fakt o dětech, ikdyž znáš to, teď se to hodí na všechno a všechny :)) jak ty krásně říkáš výhovorky

a ako si to mám brať?

Jolana19
06. 04. 2006
Dát tip
si to tak neber

fakt au...*

Bossman
20. 03. 2006
Dát tip
au.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru