V hloubi mé duše

Hlas posledního zvonu již dávno utichl.
kráčím potemnělou prázdnou chodbou
kdy jen zvuk světel připomíná svou přítomnost
prázdnota v srdci i duchu mě svírá
nikdo však nepřichází neotvírá.
Schody co zejí prázdnotou
a cesta do hluboké tmy předemnou.
Cítím život co utekl
a já zbaběle po něm volám
prázdnota jenž mě jako číši naplnila
ve skrze smutku slza když se uronila
uspěchaný život kamsi v dáli kráčí
a mé oči v solných kalužích se smáčí.