Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 466 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

PÍSEŇ, KTEROU JOCHANAANOVI SALOMÉ ZPÍVALA
datum / id23.04.2006 / 205082Vytisknout |
autorHoravin
kategoriePřekladyDalší dílo autora
upřesnění kategorieOscar Wilde
zobrazeno2322x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog
Překlad písně Salomé ze hry Salomé od Oscara Wildea, tragédie o jednom aktu.
PÍSEŇ, KTEROU JOCHANAANOVI SALOMÉ ZPÍVALA

PÍSEŇ, KTEROU JOCHANAANOVI SALOMÉ ZPÍVALA


(Věnováno paní Ester Kočičkové dne 23.7.2003) *


Tvé tělo bílé je jak sníh,
jenž leží v horách Judey,
a splývá dolů po úbočích
do všech jejích údolí.


Růže v zahradě královny Arábie
tak bílé nejsou jako tvoje tělo bílé je.


Růže v zahradě královny Arábie,
či zahrada koření královny Arábie,
ani stopy úsvitu, jež skrze listy doutnají
ani prsy Měsíce jež na prsy moře léhají,  
na celém světě nic tak bílého už není,
jako tvoje tělo bílé je.


Tvého těla dotknouti se dovol mi.


To tělo jest ohavné.
Je jak tělo malomocných.
Je jak omítaná zeď, kde zmije plazila se;
Jako omítaná zeď, kde štíři dělali si hnízdo.
Je jak vybělená hrobka plná ohyzdností.
Je strašné, tělo tvé je strašné.


Jsou to tvoje oči, Jochanaane,
jež nade vším vládnou, co hrozné jest.
Jsou jak po pochodni černé díry
propálené čalounem týrských hvězd,
Jsou jako egyptské jeskyně z večera,
ve kterých doupata mají draci lítí.
Jsou černé jako jezera, rozbouřená za šera
fantaskními měsíci, jež mají vše zhubiti,


Žádné oči v celém světě tak černé nejsou,
jako černé tvoje oči jsou.


Jsou to tvoje vlasy, jež moji lásku roznítily, Jochanaane.
Tvoje vlasy jsou jak trsy hroznového vína,
jak černých hroznů prsy rozhárané,
jež visí z vinných stromů země Edomu.
Tvoje vlasy jsou jak statné cedry Libanonu,
jež nabízejí stín lvům i zlodějům,
kteří by se během dne v nich skryli.


Dlouhé černé noci v kterých Měsíc tvář svou skrývá
a v nichž hvězdy bojí se, tak černé nejsou,
jako tvoje vlasy černé jsou.
Tiché tůně v lesích tak černé nejsou,
jako tvoje vlasy černé jsou.


V celém světě nic tak černého už není,
jako tvoje vlasy černé jsou...


Tvých vlasů dotknouti se dovol mi.


Tvoje vlasy hrozné jsou.
Pokryty jsou blátem, prachem provívané.
Jsou jako klubko hadů kolem krku stočených.
Nemiluji vlasů tvých...


Však jsou to tvá ústa, po nichž toužím, Jochanaane.
Jsou jak na slonové věži stuha nachová.
Jako granátový plod tříbený na dvě poloviny
nožem ze slonoviny.


Květy granátovníku, jež v zahradách Týru kvetou
a nachové více než nach růže jsou,
nejsou nachové tak, jak nachová tvá ústa jsou.


Nach tónů trumpet, jež ohlašují blízký příchod králů
a budí v nepříteli strach, není tak nachový,
jak nachová tvá ústa jsou.
                       
Rety úst tvých jsou nachové
ještě mnohem víc
než nohy holubic
jež obývají střechy chrámové
a krmeny jsou knězi.


Jsou nachové víc, než nohy honce, jenž přišel z lesa,
ve kterém lva zabíjel a zlaté tygry spatřil.


Tvá ústa jsou jak korálový stvol,
jenž rybáři v přítmí moře našli
a schovávali pro krále hor.


Jsou jako rumělka, kterou Moábští našli
v hloubi klínu Moábských štol,
rumělka, již králové si odtud brali.


Rety jak luk perských králů
malovaných rumělkou
a zakončeny hrotem korálu.


V celém světě tak nachového nic už není,
jak nachová tvá ústa jsou.


Tvá ústa políbiti dovol mi.



DEKAPITAČNÍ MEZIHRA S PŘÍPADNÝM DOPLŇUJÍCÍM KOMENTÁŘEM



Tvé tělo bylo zahradou
plnou bílých holubic,
liliemi stříbřenou.
Bylo věží stříbrnou,
slonovinou tříbenou.


V celém světě tak bílého nic nebylo,
jako bílé tvoje tělo jest bylo.
               
V celém světě žádné vlasy tak černé už nebudou,
jako černé tvoje vlasy byly jsou...


Tvůj hlas byl kadidelnicí
vůní podivně rozptylujících
a když na tebe jsem se dívala
zvláštní hudbu jsem slýchala.


Ach, proč nepohleděl jsi na mne také, Jochanaane?
Pod rouchem rukou svých a pod rouchem rouhání svých
dobře tvář svou jsi schovával.


Své oči přikryl's rouchem slova
kohos, kdož patřil na svého Boha.
Dobře, svého Boha viděl's, Jochanaane,
ale mne's neviděl nikdy, ba ne.


Kdybys byl pod roucha svá se neschoval,
pak bys byl býval jest mě pilně miloval.


 



Já na tebe se podívala a také jsem tě milovala.


Ó, jak já tě milovala! Já miluji tě ještě, Jochanaane!


Miluji jen tebe... jsem zajatkyní krásy tvé;


 


Trpím hladem po tvém těle planém;


a žádné víno, nejvzácnější plody ani


neuspokojí má přání.


Co počnu si teď Jochanaane?


 


Ani žádné záplavy, ani žádná velká voda


neuhasí moji žízeň, a to je škoda.


Jsem princezna a tys mnou pohrdal.


Pannou byla jsem a tys panenství mi vzal.


 


Cudná byla jsem a tys požár v mých žilách rozpoutal.


Ach, ach! Proč tehdy's do mne více se nezakoukal?


Kdybys byl z pod roucha svého na mne se jen podíval,


tak bys byl býval jest pilně za mnou chodíval.


 


Dobře vím, že s velikou bys mě miloval chutí


a tajemství lásky větší jsou, než mystéria smrti.


 


________________________________________________________


* Ze hry O. Wilde: Salomé, Překlad ? Horavin, Praha 2003


 





Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor