Jednou

JEDNOU… Stále nemohu uvěřit, jak moc jsem se Ti otevřela a nespoutaně hovořila o svých nejniternějších pocitech jako bych na okamžik zapomněla, kdo vlastně jsi. Jsem moc vděčná za tenhle nenadálý výpadek paměti, kdy jsem Ti dala nahlédnout do samé podstaty svého nitra a Ty´s mohl pochopit, že i já se občas bojím, že i já jsem schopna něco cítit. I když je mi jasné, že už to jistě dlouho tušíš přesto musíš občas pochybovat, protože většinu času vypadám tak nepřístupně nezranitelně nedotknutelně a často taky necitelně. Vážím si tě za to, že jsi to ještě nevzdal, že stále ještě čekáš a sbíráš ty vzácné okamžiky, když se rozpovídám. Mám Tě ráda za trpělivost, kterou se mnou máš, když věříš, že se Ti jednou otevřu úplně. Jednou to dokážu a vím, že Ty také… texttext

---