Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednoduchá otázka, složitá odpověď
17. 05. 2006
5
1
1849
Autor
Jolana19
„Kdo jsi?“ skoro s výkřikem zaznělo pokojem
„Jsem žena“ odpověděla plaše, bázlivě, dětsky
naivně i se smíchem a rozhlédla se kolem po
prázdném domě
„A kdo jsi Ty?“
„Muž!“
„Jen muž ? A jsi přítel, kamarád?
A můžu si s Tebou jen tak povídat?
Můžu přijít i bez pozvánky,
víš někdy maj mý dny i temný stránky
a to dosti stinný
někdy táhnu celou tašku smutku
někdy zlobím bez příčiny
a někdy,
někdy směju se až mi tečou slzy
no a někdy zase tiše mlčím
a jen poslouchám praskání ohně
někdy vážně je mi hrozně.“
„Jaká žena? A k čemu vlastně je mi
cizí žena a jaká jsi doopravdy?“
„No co je tohle za dotazy?
Jsem prostě žena, doopravdy!“
usmála se když prošla kolem
a zůstala po ní pouze vůně
větru, který jí čechral vlasy
a pocit, že ty oči byly kočičí.
Tak si to dobře rozmysli
co odpovíš jí a co sobě
1 názor
Je to hezký, že mám pravdu, ale rýpnout si musíš, viď? Přesné je to, že tvé práce to nepotřebují. To si někdo představuje, že tím podtrhuje obsah, ale opak je pravdou...rozmělňuje.
vidíš a já myslela, že jde o hodnotný obsah :-))
Máš pravdu ty barvy byly příšerný, prostě já to s nima neumím a ani vlastně nemusím :-)), poučení do budoucna
Obsah - 100%, ale ty barvy... jsou sice funkční, ale šlo by to odlišit i jinak. Navíc mám pocit, že je to napsané tak dobře, že není třeba odlišovat.
Hezké, ale ty barvy mi vadí. Jakobys pochybovala o tom, cos napsala a snažila se to tou barvou zdůraznit, podpořit, zachránit, nebo co...