Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...vlastně ani nevím proč to píšu...
20. 05. 2006
5
2
1368
Jeden z těch malých kousků života vzpomínka, která zapadne mezi ostatní a čas je nakonec všechny roztaví a slije dohromady...
Je to takový malý rituál.
Pokaždé svítí slunce
a já skleněnými dveřmi
opouštím provoněný den
Po schodech dolů
cinknutí zvonku
vstoupím do království
tvarů a vůní
- Dobrý den, řeknu
On zvedne oči
- Struny? zeptá se
jen tak pro pořádek
Kývnutí, úsměv
Podá mi úhledný balíček
- Díky, proletí tiše vzduchem
Pak už jen pozdravit a jít
Byl to takový malý rituál...
Ještě doma jedny mám
Přemýšlím - jestli je dám
nebo si radši počkám
až nové slunce pozlatí kraj...