Nepochopitelné

Když něco vytočí, když něco sere, vezmu papír tušku do ruky píši vše co se ve mě pere. Od školy, až po kluky. Sama sobě občas nesmím na oči (za svoje hříchy a chyby) protože nevím přesně co se děje. Celý svět se zbláznil dušička se chvěje! Někdy je lepší dát si klapky na uši ať nic neslyší! Schodit růžový brýle ač to bolí, přejít dlouhé míle (Jen doufám, že na konci najdu odpovědi, a sama sebe) Protože čas vše zhojí. Možná někdy možná dnes, budem slavit velký ples, život je jako houpačka, někdy chybí energie, však někdo zjistil, že před ním na životním žebříku objeví se nová stoupačka. Do nebes či do pekla, že vše sklidil dobré i zlé. Spletl ses? Bojíš se, abys předem neutekla? Tak spadni, protože pak ti opět někdo podá ruku řekne opět se zvedni a konečně lépe žij!

---