Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrutá
13. 08. 2006
1
0
1091
Autor
_nemo_
Jsi krutá, víš...
prsty stíráš čiré kapky
z lící mých a na nich necháš
ulpívat jen rubínový prach
- drápy svoje nevidíš.
V pohledech tvých občas spatřím
nabízenou naději,
lži své skuté touhou slepou
nechávám si v mysli vznikat,
rozdmýchávat, uhasínat
- z rubínů ber, dost se sypou.
Hrajem spolu schovávanou,
mezi řádky, větami a city,
skrývám se ve stínech lásky
a ty máš skrýši příliš zjevnou,
v soucitu jen, v lítosti.
Jsi krutá, víš...
Schovej se má krásko dále,
ať konečně už uvidím,
jestli mořské panny o tobě mi pějí,
zda se tvoje oči v mém Snu skvějí,
má modročerná labuti.
Modrá za barvu, co v očích nemáš,
a černá
za můj popel bez nadějí.
„Vím, že neuděláš.“