Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdpusť -
Výběr: sidonia
16. 08. 2006
47
28
5042
Autor
alternic
Mezi dvěma okamžiky
mezi dvěma různými světy
mezi Tebou a mnou
vím
že stále čekáš
vím
jak lehké je vykročit
a vím
že to není v mých silách
Nohy mám svázané provázkem
v ruce mám nůž
a nedokážu se sklonit
28 názorů
kdybychom se necítili tak zranitelní.... kdybychom nebyli tak zranitelní...
to by se to kráčelo....
( Ale možná ... by pak nebylo kam? )
kdybychom se necítili tak zranitelní.... kdybychom nebyli tak zranitelní...
to by se to kráčelo....
( Ale možná ... by pak nebylo kam? )
GIRLwhoKISStheDAWN
14. 05. 2009
myslela jsem ,že opět to tvoje téma..ale jedna kritika a tvoje odpověď mi to nabouraly ..tak nevím..ale koneckonců - a´t si každý v tom najde to své
NIghtRunner
18. 03. 2008NIghtRunner
18. 03. 2008NIghtRunner
18. 03. 2008Marcela.K.
31. 01. 2008
asi vím, o čem to je, líbí moc - T, moje interpretace:
Mezi dvěma okamžiky
mezi dvěma různými světy
mezi Tebou a mnou
vím
že stále čekáš
vím, že víš
jak nelehké je vykročit
a vím, že víš
že to není jen v mých silách
Hej vole - přiznej se ty nejsi alternic ty si anděl - kurva, to tu máš několikrát, oni tě snad znajou...;-)))))))))))))))))))))))))))))))))))
Pýcha? nebo jen mužská ješitnost? :-) a nedostatek důvěry, jak tě odhalila elfka_Sea... ale moc hezky vyjádřeno */
nůž je zbytečně silnej pojem, trochu mi nabourává celkový dojem, ale jinak zajímavé...t*
B.Ezejmenij
08. 11. 2006
Ale notak... (to jsem spíš lhář, který tuší, jak by možná měla znít pravda)
Stojí a čeká, protože jsme bohužel svobodní a je to na nás, pro co se rozhodneme. Kdybysme nebyli svobodní, bylo by to jednodušší - udělal by to všechno za nás. To by pak ale na tom světě o nic nešlo. Ale to je na dlouho, takové úvahy...
:-)
(dík)
chápu to z osobního hlediska, taky znám někoho, kdo se bál sklonit... ale už se odhodlal a přeřízl provázek... děkuju...
TIP
...a stojím v tom pokoji, pokolena vzpomínek
jednu chvíly silným proudem,jindy zas jak pramínek...se události vracejí...nenávidím válku ten oheň ale hoří dál,ne,neposlechne plamen,to moc by jsi si přál...uhýbá svou abstrakcí,skrytý za slovy,to co bys chťel slyšet,sám víš,nikdo nepoví...dál nasloucháš
Problém je, že občas ani člověk v takové situaci neví co má s tím nožem dělat. Už vůbec nemluvím o sklánění...
tip
To, je nabsáno v těch řádkách je mi blízké, zatraceně, tělesně. Jako kdyby to někdo vyrval ze mě a tak říkám díky.
Ženský za to stojí... Tohle sice vlastně není o ženských, ale ono záleží víc na tom, jak to pochopí čtenář, než jak to přesně myslel autor. Děkuju, že jste se jakkoliv snažili pochopit - děkuju moc.
:-)
To chce strečink. Nebo odvahu. Nepsat básně a žít. Přeju hodně zdaru. Ženský za to stojí.