Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMá Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou?
12. 09. 2006
1
1
727
Autor
Karels
Při četbě biblických textů jsme možná měli za to, že se Bible až „křečovitě“ bránila nejrůznějším kulturním vlivům. Nebylo tomu tak. Nahlédl jsem do jedné odborné práce. Je to studie – „Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic“ [1] Musím čtenářům vysvětlit, že biblická hapax legomena jsou slova, která se vyskytují v biblických textech pouze v jednom výskytu, pouze v jednom „exempláři“. Mnozí odborníci mají za to, že tato slova nemají svůj původ v hebrejštině, ale v jiných jazycích, v jazycích jako je arabština, řečtina, akkadština, ugaritština atd. Výše uváděná práce se zaměřuje na příbuzné semitské jazyky hebrejštiny – na akkadštinu a ugaritštinu.
Podle autora této studie by mělo slovo דכים – vlnobití být vzděláno od hebrejského kořene – דכה případně דכא . Hebrejský kořen דכה má význam – deptat, potřít pi; דכא má význam – mučit, potírat, stírat, potřít, umořit, umučit pi atd. [4] Jak mám přeložit verš třetí ze Žalmu 93? Snad by se tento biblický text dal přeložit takto: „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedají řeky své ničivé vlnobití.“
Člověk nemusí být zvláštně lingvisticky vybavený, aby viděl, že verše 3-4 z Žalmu 93 mají poněkud zvláštní ráz, zvláštní charakter. Zcela jistě nepozvedají řeky svůj hlas k oslavě Hospodina, k chvále Boha. Je tomu přesně naopak, řeky pozvedají svůj hlas proti Hospodinu, proti svému Bohu! [5] Když se zamyslíme nad vysvětlením verše třetího a čtvrtého, potom vidíme, že je to Hospodin Bůh sám, který je vznešenějším nad hlasy řek, který je vznešenějším nad hukot mohutných vodstev, nad vznosnými příboji mořskými. [6]
Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána v opozici, v protikladu vůči Hospodinu Bohu. Řeky a mohutná vodstva, moře jsou zde chápána ve svém vzdoru vůči svému Bohu. Alespoň já jsem tomuto biblickému textu mohl porozumět takto. Není to jenom teoretické bádání v biblistice. Zrovna nedávno jsem mohl upozornit na nesmyslnost textu jedné křesťanské chvály. Chvála se jmenuje „Hospodin kraluje“ a v refrénu se zpívá – „Zvedají řeky, Hospodine, zvedají řeky svůj hlas, zvedám i já, Hospodine, zvedám i já svůj hlas.“
Pokud bych pozvedal hlas, stejně tak jako řeky, potom to vidím, chápu v negativní souvislosti díky probíranému Žalmu 93, díky kontextu Žalmu 93. Já nemůžu pozvednout svůj hlas v křesťanské chvále „Hospodin kraluje“ proti svému Bohu! Alespoň díky kontextu, souvislosti verše třetího ze Žalmu 93, který je součástí této křesťanské chvály! [7]
Snad se může tato práce alespoň částečně dotknout tématu daleko hlubšího, daleko zásadnějšího. Už bych byl obezřetnějším při všemožných konstatováních, že Bůh různými přírodními katastrofami soudí naší zemi. [8] Ty hlasy, které možná uslyšíme říkat, že naši republiku, Českou republiku Bůh soudí povodněmi. Podle vysvětlení Žalmu 93 by například rozvodněné řeky nemusely nést „stigma“, pečeť Božího soudu. Bůh nejrůznější přírodní katastrofy dopouští, ale nemusejí být znakem jeho soudu, což nám vysvětluje, dokládá i Žalm 93.
Díky této studii se mohu rovněž vyjádřit ke sporu dvou velkých fyziků historie, ke sporu Alberta Einsteina a Nielse Bohra.
Oč v jejich sporu šlo? Podle Einsteinova názoru by měly prvky fyzikální teorie vystihovat skutečné, nezávisle na teorii existující vlastnosti systému. Teorie by navíc měla být deterministická (s možností přesné predikce vývoje systému a výsledků měření) a lokální (bez okamžitého působení na dálku). Z této pozice se kvantová mechanika jeví jako neúplná teorie: Její statistický charakter je důsledkem neznalosti nějakých „skrytých“ parametrů, které nekontrolovaně nabývají nejrůznějších hodnot, ale jejichž dynamika by měla být popsatelná nějakou „hlubší“ teorií, vyhovující uvedeným představám.
Podle Bohrova názoru je třeba fyzikální teorii chápat spíše jen jako soubor vztahů mezi měřitelnými veličinami a připustit navíc, že náhoda může být neodstranitelnou součástí fyzikálního světa. [9]
Docela srozumitelně, teorie Alberta Einsteina je deterministická (s možností přesné predikce vývoje systému a výsledků měření) [10], naproti tomu teorie Nielse Bohra připouští, že náhoda může být neodstranitelnou součástí fyzikálního světa.
Byla rozpracována řada návrhů experimentů, jež se pak postupně uskutečnily v letech 1971-82. Spočívaly v měření pravděpodobnosti koincidenčního průchodu dvou fotonů, které jsou stejně polarizovány a letí v opačných směrech, dvěma polarizátory při různém natočení jejich polarizačních os. Z výsledků těchto experimentů byly pak odvozeny dva následující závěry:
– Bellovy nerovnosti jsou těmito experimenty narušeny, což se interpretovalo jako odmítnutí teorie se skrytými parametry;
– experimentální data jsou v dobrém souhlasu s předpověďmi standardní kvantové mechaniky.
Tento článek dává spíše za pravdu Bohrově teorii, Bohrovu názoru, že náhoda je neodstranitelnou součástí našeho světa. A jak se také později ukázalo, následné experimenty potvrdily teorii Nielse Henricka Davida Bohra.
Zbývá zodpovědět otázku, kterou jsem uvedl v nadpisu článku: Má Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou? Jako vyznávající křesťan věřím, že bezpochyby ano i přesto, že se ve výsledné „rovnici života“ objeví hodnota, se kterou musíme počítat, hodnota, kterou je náhoda.
Karels
Poznámky:
1. Cohen, Harold, Biblical hapax legomena in the light of Akkadian and Ugaritic, Dissertation seires – Society of Biblical literatury, no. 37, Scholar Press, 1978.
2. Hebrejsky –נשׂאו נהרות יהוה נשׂאו נהרות קולם ישׂאו נהרות דכים׃
3. Slovo דכים , které se překládá jako „vlnobití“ je v tomto případě hapax legomenon, totiž slovo, které se vyskytuje pouze v jednom exempláři – v Žalmu 93:3. Srovnej ugaritské dk s hebrejským דכה [daka]; ugaritské dk – drtič, hebrejské דכה [daka] rozdrcený (Dt 23:2)
4. Pípal, Blahoslav. HEBREJSKO-ČESKÝ SLOVNÍK KE STARÉMU ZÁKONU. Praha: Kalich, 1974.
5. V citované práci je v poznámkách zmíněn poněkud extrémní názor jistého biblisty konstatujícího, že hebrejská slova – קולם רבים a ים v Žalmu 93 jsou jména ugaritských bohů, která byla převzata z kananejské poezie!
6. I všeobecně uznávaný biblický komentář Matthew Henry vysvětluje verše 3-4 z Žalmu 93 podobně: We have here, 1. A threatening storm supposed: The floods have lifted up, O Lord! (to God himself the remonstrance is made) the floods have lifted up their voice, which speaks terror; nay, they have lifted up their waves, which speaks real danger. It alludes to a tempestuous sea, such as the wicked are compared to, Isa. 57:20. The heathen rage (Ps. 2:1) and think to ruin the church, to overwhelm it like a deluge, to sink it like a ship at sea.
7. Jenom pro srovnání – „Běda! Hluk četných čeledí lidských hlučí jak hlučící moře, hukot národů hučí podoben hukotu dravých vod. Národy hučí jak hukot mnohých vod, leč okřikne je a utekou daleko, hnány jako plevy větrem po horách a jako chmýří ve vichřici.“ (Izaiáš 17:12-13) a „Svévolní budou jak vzedmuté moře, které se nemůže uklidnit, jehož vody vyvrhují špínu a kal.“ (Izaiáš 57:20)
8. Srovnej například – „… Před Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani v tom ohni nebyl…“ (1. Královská 19:11-12)
9. http://psaci.misto.cz/_MAIL_/fyzika/kvant/5bell.html ; http://www.mineralfit.cz/mineralfit.php?uvazovani-cloveka-kvantova-mechanika-filosofie:53#10
10. Determinismus, předurčení – každý jev má svůj jednoznačný následek a dá se odhadnout, určit.
1 názor
4lánku nerozumím v tom smyslu,že nevím o co vlastně autorovy článku jde.Ale líbí se mi otázka"Má Hospodin Bůh své stvoření pod kontrolou?"
A to předpokládá
1)existenci boha
2)že bůh je křesťanský bůh
3)příbuzný se židovským
4)všemohocnost a jedinečnost boha
5)stvořitelnost světa
a všechny tyto předpoklady stojí na vodě,čili jsou vycucané z prstu.