Sto let za dvě minuty

Sto let za dvě minuty

   Ve chvíli, kdy seděl za mohutným dřevěným stolem a koukal skrz obláčky modravého cigaretového kouře na ručičky archaického budíku, uvědomil si, že měl být již tři minuty mrtvý.

   opravdu byli tři minuty po půlnoci dne, kdy slavil své sté narozeniny. V hlavě se mu jakoby samo od sebe promítlo to jedno století které už měl za sebou. Zjistil, že toho zažil jako jen málo lidí a rozhodně jako nikdo, koho znal. Uvědomil si několik minut na to, že ještě chvíle mu byla dopřána. Otevřel notebook a spustil textový editor. Jeho prsty naťukaly „Sto let za dvě minuty“ a zemřel.