skvosty noci

občas člověk má divný sny a nemusí to bejt po pití blbým zážitku nebo hrachovce a pak něco napíše :)

Nit po který jdeš a nekdo přetrhne

štít  nezvládající nápor  klebetnic.
Cit co odolává víc než Cařihradská hradba,
klapky na očích snad  sepiové kosti.
Tvá hlava vydlabána blbostí,
tvá duše rybka je co rybář právě kostí.
Vykrajuje z ní nejlepší pláty,
podusí i to na pánvičce s listem máty.

Konopné lano podavají, ne není na oprátku
tohle hřeje nestudí.
Tak tedy šplhej holobrádku,
at dostaneš se z toho svýho zmatku.
Srovnáš to v hlavě a všem vyjasníš
proč tvá duše postavila si sama v sobě
nejhlubší jeskyni pavoučí skrýš
i skála se dá narušit i srdce se dá rozbušit!
To i namočená skýva chleba ví!  víš?!

Sedíš tu ted na kávě, lžička v šlehačce zaťatá.
Brilantýna ve vlasech a zase suchý kaťata.
Bez nadsazených gest a tajemných zákoutí,
máš tucet šedých vest a kýbl plnej pomejí.

 

---