Tanín modrého portugalu

nalévám tanín  modrého portugalu
moře slz do moře žalu
a náklonnost k proudům řek se bouří
hlubiny duše však voda nepokoří

obdařen výsadami králů
ty umíš pít slunce z vinic portugalů
pro plátno rdíš se v obnažení
paletou soumraku, třpytem kuropění
veršem zníš v torzu básně
pravdou žalostné i krásné

dolévám tanín modrých portugalů
ať vzplane v pokání rudý kohout galů
do světel ztichlých dnů
už nedívám se zpět
jen s tebou umírám,  jen teď
na plátně tvého těla
bolestí, jež jsem chtěla

pro útěchu, pro zapomnění
voda ve víno se mění
odlévej radši víc
člověk má na tisíc
bezedných číší žalů
pro taníny  modrých portugalů