Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pohanka

02. 10. 2006
2
0
1785
Autor
Moncheri

Ještě to sice asi není ono, ale bylo to tak nějak ve mně

Vítr  jí povlával vlasy

a s její tváří

pohrával si

úsměv.

Byla tak nespoutaná,

tak krásná

a šťastná,

bosky pobíhala lesem,

se zvířaty povídala

pod širým nebem spávala.

 

Pak ale sebrali ji volnost,

oblékli do těsných těžkých šatů,

obuli do těžkých bot,

odvezli do města,

zavřeli ji do jednoho z mnoha panelových bytů.

Každý večer hledí k nebi,

jak pes vyje

každou noc na měsíc,

touží po svobodě,

kterou sebrali jí,

zas jednou běžet porosenou trávou,

zobat sladké maliny,

usínat pod širým nebem.

Však je to jen přání,

které sebrali jí,

prý pro lepší žití.


Moncheri
06. 11. 2006
Dát tip
:"), tolik chvály od tebe.... Tohle vzniklo z mého pocitu svázání dnešním světem a civilizací, přehnaným množstvím techniky

j. nick
06. 11. 2006
Dát tip
mně se taky líbí, námět i zpracování:)*

Moncheri
25. 10. 2006
Dát tip
děkuji, alespoň někomu že se líbí

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru