Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 463 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Mr. 10/13
datum / id03.04.2001 / 22145Vytisknout |
autorKonstantinidisová
kategoriePovídkyDalší dílo autora
zobrazeno3170x
počet tipů12
v oblíbených0x
Prolog
Toto je jen jakýsi pokus. Na první pohled guláš, ale skutečně to má svou logiku. Jste nuceni zapojit svou obrazotvornost - časová i dějová křivka je tak trochu méně ordinérní...
Mr. 10/13

Vím, že toho pána musím pojmenovat. Mnoho čtenářů by nepřijalo fakt, že hlavní hrdina má místo klasického obvyklého jména numerické označení. Číslo by mohlo však vystihovat některé důležité okolnosti – nejvíce pak citový chlad. Jistý druh anonymity či pořadí. Třeba si jeho skutečné jméno nepamatuji a snad ani nechci. Nicméně nebudu se čtenářem experimentovat – pokřtíme ho třeba Petr.


Byl pouhým elementem ve hře zvané motiv.
Nutně jsem potřebovala důvod – osobu, která by nesla vinu. Pomyslnou odpovědnost za můj život.
Abych já byla ta oběť. Politovaná.

Sesadila jsem krále z trůnu a snědla mu jeho jablko. Dala jsem mu poznat zahrad rajských potěšení. Neznamenalo to však více než jakési zastřešení předem pečlivě promyšleného plánu.

Nechápu svůj význam zde. Neexistuje scénář. Charaktery svých rolí určuji sama. Nevím, jestli je to správné.

Mohl by mě zbít.
Zlomit každou kůstku v mém těle.
Zabít mou matku.
Znásilnit mě.
A odpovědnost ponesu já. Na mysli mám výčitky svědomí.

V každém případě chyba nastala ve mně.

Důvod své existence si vysvětluji jako narušitel. Jako by mé DNA bylo více propletené. Toužím po rozvracení zažitých konvencí, systémů i teorií.
Výjimku tvoří Freud a Nietsche. Neobdivuji je, ani mě nefascinují. Pouze chápu jejich východiska. Fakta, z kterých kdy čerpali i vytvářeli své teorie. Oni dva měli půdu pod nohama, základy, na nichž stavěli. Ti ostatní čerpali z ničeho, postrádali jakoukoliv jistotu. Kupovali zajíce v pytli. Jedním z takových pro mě byl i Hawking. Směšná postavička vyzdvižená médii na vozíčku po boku se stokilovou rozesmátou Nicole. Nicméně nebyl ani není sám.

Každé ráno, když otevírám oči mě napadá ta samá otázka na kterou neznám odpověď. „Kdo jsem ?“ Za těch pár let své zvědavosti jsem stačila prostudovat mnoho encyklopedií i odborných knih – sestavila jsem svou vlastní psychoanalýzu. Co jsem tím vyřešila ? Neznám správnou odpověď – jen pochybnou alternativu avšak podstatné je, že si mohu odpovědět. „Schizoidní nihilistka se sklony k autismu. Mám neuspořádané vztahy ke svému bezprostřednímu okolí ale hlavně sama k sobě. Neexistuje nic, co bych na tomto světě milovala více než nenáviděla. Jsem sama sobě vinou.“

Vtrhnul do mého života neohlášen a bez zaklepání. Já toho pouze využila ve své hře. Nutně jsem potřebovala Romea a on se na scéně objevil znenadání sám. Neptal se na má přání. Byl zvyklý dostat vše, po čem zatouží. A já také. Sám sebe označoval jako silného samce, který dokáže uspokojit jakékoliv své potřeby. Byla to hra bez přestávky o jednom dějství. Svým přátelům jsem ho představila jako svého prince na bílém koni. Kluka, co by mě mohl změnit. Hrála jsem bláznivě zamilovanou egoistickou mrchu. Tu ale nikdo neviděl.

Někdy si říkám, že nejsem tak silná, abych tu byla a odolávala všem těm tlakům. Skutečně ne. Říkám Vám to znovu – nevím, kdo jsem. To je můj problém. Jediný.
Jednoho dne toto budete číst a já Vám opakuji: - jste můj psychiatr a musíte mě léčit. To, co cítím není nenávist ani zášť vůči Vám.
Zde nepostačí přečíst si Dickensova Twista. Opravdu ne.
Co můžete udělat ? Měla bych to snad vědět ? To není jisté. Možná byste měl jít zpátky. Nemám na mysli do mého raného dětství, ale před tu „jakoby chorobu.“ Možná nejsem nemocná.
Snad jen neexistoval jiný způsob jak naznačit svému okolí, že něco není v pořádku. Nemluvím o názorech, pocitech nýbrž o opaku – citové rezervovanosti. Druhým krokem by mohlo být…. „ Co to bylo ?“
Třetí a poslední otázka, kterou si můžete položit : „Co pro ní můžu udělat ??“
Dám Vám jednu radu: neptejte se mě. Nikdy. Nebo zde bude oběť a v každém případě – Vy jste vinen.

Petra jsem ze svého života vymazala docela drsným způsobem. Pro mé okolí, ale můj čin provedl on ! Podvedl mě a zneužil. Odkopl jako nějakou pomačkanou prázdnou plechovku od koly. Tak jsem to dala na pochopení svému okolí. Plán se rozeběhl celkem úspěšně. Strategie i taktika byly určené a fungovaly. Mé srdce pukalo žalem a oči nepřestávaly mít zrcadlový odlesk. Byla jsem spokojená s dosavadním průběhem.

Tolik se snažil složit to pomyslné puzzle mé osobnosti. Byl blízko – roztřídil si jednotlivé dílky dle barev a okraje už měl také pohromadě, to ale nestačilo. Byl vynikající taktik a byl trpělivý.

Přišla jsem do jeho ordinace ostatně jako každé pondělí. Na takzvané nucené sezení. Bez jakéhokoliv pozdravu či oslovení vcházím do dveří, ani se neohlížím, abych zjistila, zda se v této místnosti vůbec nachází. Mé kroky směřují k umyvadlu, skláním se pod kohoutek a pouštím si na zátylek ledovou vodu. Tato masáž trvá zhruba tři minuty a je nepopsatelně příjemná. Vypínám vodu a jdu si pololehnout na svou oblíbenou modrou (jakou jinou) lenošku. Pan doktor se zde nachází, právě pozvedl svou obrýlenou hlavu s vrásčitou tváří od své rozečtené knihy. Komunikaci nevzdává, je tak neoblomný. (Co v psychiatrii vůbec znamená trpělivost, co značí ??)
„Cítíš se líp ?“
„Ten pocit bohužel neznám.“
Toto je má druhá věta – odpověď za čtyři hodiny jeho placené práce. Mám takový pocit, že z toho nadšení bude muset co nejdříve masturbovat. Jeho výraz se mi hnusí. Jeho oči bez výrazu, jeho tiky v levém koutku i jeho obrovské nosní dírky. Ale drží se. Během následujících dvou hodin téměř usínám. Alespoň, že v jeho sterilní ordinaci můžu kouřit. Jediná správná věc. Ti předešlí mi to nedovolovali.

Katrin K.
x x x



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.07.2002 00:00:00dát kritice tipZly
Nerozumím tomu. Té potřebě vyblinknout NĚCO rozumím. Ale nerozumím, proč neutočíš ten proud slov do něčeho, co lidi, který to čtou dokope formou, strukturou, nestrukturou, neformou, legráckou Přemýšlet, Chechtat se, Bulet, Prdět.. co já vím.


Vlastně co já vím?
01.12.2001 00:00:00dát kritice tipYeziiinka
Hezky...!
Nějak (sama přesně neřeknu proč) jsem si při čtení vzpomněla na Sylvii Plath...
*****!
14.11.2001 00:00:00dát kritice tipKichot
Dědouch: "Přiblblé samečkovské potřebě milovat-vlastnit-uvěznit."
To je zajímavý a já si dycky myslel, že tohle je právě typicky
samičkovská potřeba.
09.09.2001 00:00:00dát kritice tipzoo
No, konečně jsem se zase jednou prokousla k Tobě. Ještě než típnu, jakože típnu, ledabyle smeknu. "Babo" nadaná. :-)))
A doufám, že je Ti jasný, že pokud někoho oslovím "vobludo", "příšero" nebo "babo", provádím souběžně imaginární shyb. :-)))
09.09.2001 00:00:00dát kritice tipzoo
Kurňa, jsem zapomněla tipnout. Tedy tady. :-)
01.08.2001 00:00:00dát kritice tipDanny
nic není ztraceno.
life is life.

TIP


25.06.2001 00:00:00dát kritice tipJemný
To ... to ... prostě nemám slov, je to úžasné .. opravdu jak to řekl Albireo .. tohle není hra ..
26.05.2001 00:00:00dát kritice tipPHILIP
****
14.05.2001 00:00:00dát kritice tipKašika
♥ (= TIP )
08.04.2001 00:00:00dát kritice tipEternal
Nevím zdali tohle je povídka, připadá mi to spíš jako vyprávění.
Nejprve o tom o čem to je:
pohrdání životem, pohrdání druhými, žádný život Ti není svatý, vinu rodivší se v tobě ráda házíš na druhé a co to zkusit obráceně? ne jen jednou ale vícekrát aby to stálo za to. Tím že si nevážíš toho dobrého co je v Tobě, to neznamená že můžeš šířit okolo Tebe.
Zajímala by mne osobnost psychologa s označením 13/13, dle toho co jsem si zde přečetl, tak ten jediný se asi dostal dál, nežli kam jsi ho chtěla pustit. Hra na manipulaci s lidma je sice zajímavá, ale nikterak opravdu záživná.
Je vidět, že hledáš odpověď, ale zdá se mi, že tu odpověď už dávno znáš, jen se jí bojíš přijmout.

Teď o tom jak to působí na mne:
počáteční roztěkanost a chaotičnost se vytříbí při rozuzlení na konci příběhu, které je ovšem poněkud víc výstřednější, a pro mne až trochu šokující, poněkud neznám souvislosti, které Tě k tomu vedli, ale budiž. Sloh je skutečně dobrý. Ovšem se mi to opět nelíbí, a tentokrát to ani nedovedu dost dobře zdůvodnit. Asi to způsobuje ta temnost v příběhu, ten chlad co z toho dýchá, ta nenávist.. ta zloba..

závěr:
Myslím si že bys potřebovala spíš 25 na zadnici, než nějakého psychologa.. ale bojím se že by ani to nepomohlo :o)))
Tip nedávám dílkům, ze kterých mi není dobře.
08.04.2001 00:00:00dát kritice tipKonstantinidisová
E: je vidět, že se snažíš, ale bohužel......
Pan 10/13 je kluk, kterej se na mě vysral, protože se nechtěl dívat jak se pomalu rozpadám a ztrácím...
Já ho milovala a on mě také, ale má nemoc byla silnější naše láska..
tzv. mentální anorexie
... děj se odehrává zpětně, na sezení, které se ještě nestačilo uskutečnit.... samozřejmě u psychiatra...
...kde, jak se několikrát zmiňuji, vinu a zodpovědnost nesu já...
všechny ty chyby, třebas to, že mě v nejhorším opustil partner přebírám na sebe...
25 na zadek jsem potřebovala ve svých šestnácti, teď už je pozdě, ale dík, v tý době to nikoho nepadlo
08.04.2001 00:00:00dát kritice tipKonstantinidisová
a propos... tady by čtenář měl plakat.... a to jak blázen...
08.04.2001 00:00:00dát kritice tipEternal
no vidíš, i mistr tesař se někdy utne. A k pláči mi to není ani teď po vysvětlení, a soucit asi nepřipouštíš.
08.04.2001 00:00:00dát kritice tipKonstantinidisová
ne

06.04.2001 00:00:00dát kritice tipMarry
tak trošku čtení vyžadující přemýšlet, no nevím, píšeš fakt dobře, ženská... slušný čtivo
04.04.2001 00:00:00dát kritice tipAlbireo
Je to naprosto skvělé. Jsi opravdová spisovatelka, tohle není hra na literaturu, ale skutečné umění.
Jediné, co mne zarazilo, byl konec. Čekal jsem nějaké jasnější vyústění.
TIP jak Brno.
04.04.2001 00:00:00dát kritice tipKonstantinidisová
Albireo: to vyústění je zcela jasné...
04.04.2001 00:00:00dát kritice tipJiKo
hmm připomělo mi to stylem jednu knihu: Temná láska.
Dobře napsané
ps: Coca-Cola = cola :-)
03.04.2001 00:00:00dát kritice tipDědouch
Líbí se mi jak píšeš, jako mužskej nemůžu rozumět všemu čemu nerozumíš ty :-) ale líbí se mi cos napsala. Obsahem je to pro mě hlavně sonda do konkrétní, silný a současně hledající ženský duše. Pocitem je to upřímná a neokázalá zpověď o tvým hledání. Taky považuju za milý že píšeš pravděpodobně nikoli z potřeby exhibovat ale sdělit. Co se týče tvýho doznání k jistýmu druhu "účelovejch deformací reality" :-) , nedělal bych si s tim starosti. Pro vás ženský je to jeden z mála efektivních způsobů jak čelit přiblblé samečkovské potřebě milovat-vlastnit-uvěznit.Přes nesporné kvality tvé osobnosti bych si ale přeci jenom dovolil doufat že tvůj psycholog je opravdu tvrdej a odolnej chlapík...Koukej zas něco napsat.
03.04.2001 00:00:00dát kritice tipIVANOL
..věřim Ti to..,
.. a nevěřim, že bys potřebovala psychologa.....:-))
03.04.2001 00:00:00dát kritice tipruby
tohle je dobre.
neni to lacine jako ten kramek:-)
03.04.2001 00:00:00dát kritice tipWopi
Síla. Odstavec s puzzlema mě nadchnul. Tip.
03.04.2001 00:00:00dát kritice tipMonty_Python
*


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor