A stejně!

Tyhle pocity známe asi všichni.. Někdy je nejlepší, když se člověk dívá na hvězdy sám. Bez nikoho. Ale od jisté doby jsem ráda, že se můžu dívat a nejsem při tom sama.. :-) *

:)

a co to, tak dík?! No,kde je empatie a souznění, docela bych věděla. Díky je ti málo, potřebuješ silnější reakci, tak to sorry

a co to, tak dík?! No,kde je empatie a souznění, docela bych věděla. Díky je ti málo, potřebuješ silnější reakci, tak to sorry

dík žes mi poslala avízo a vůbec na mě nereagovala .o)

To víš, jak se dá něco vysvětlovat různě, tak vždycky myslím na to nejlepší...

tak dík, snad jen, že je to úmyslně v kategorii Mimo, upřesnění úlet (myšleno úlet v poezii) snad jen, že jsem nezahla, takže taky neřeším snad jen, tak dík

Zahnout - či nezahnout - toť otázka... přiznat se - či nepřiznat ? to fakt neřeším

to je docela povedenej počin, když to nebudu srovnávat s nějakou profesionálnější poezií opakovat na začátku strofy je vypečenej kousek, to už je pak půl práce hotovo... měnit šedou a modrou neni zas tak vypečený, poněvadž tam dáváš moc okatě najevo, že jdou to dodatky nebo tak něco, co teď nechci nazývat... to je potom lepší kurzíva... ale takhle barevné oddělení, to ne... nejsme ve školce že ne... myslim, že si moc nepřemýšlela o tom, zda jsou ty použité slovní obraty nějak originální... podle mě to jsou takový "archetypy slov", kt. téměř každej začínající básník (neřkuli slečna, neřkuli nějaká mladší) zakomponuje do těch svých básní, aniž by třebas něco předtim čet.... to je zajmavý co... jak člověk vlastně může být v máločem originální, protože ho stíhá to kolektivní vědomí a nevědomí..