Zahradník

nakreslila bych prsty do tmy nahé tělo,

bělostně siné jako koupelnový porcelán

stejně zoufale třeštící,svrasklý ret volá o vodu..

A tak na políčku své působnosti

rozsévám slůvka zlovůle - z rozmaru,

vytrhávám kočkám vřeštícím na střechách střívka

a věším vám je na ploty,vám,licoměrným..

a vždy,když se ráno probudíte tím pohledem,

s duší nabaženou dobrou snídaní,

pozvracíte si sametové papučky..

Jsem zahradník a bývaly časy

kdy sela jsem lásku a teď...sklízím sračky..