Výroční

Ticho v mé hlavě!!!

To je rozkaz,z mé soudní síně..

Znásilněná vidoucí spravedlnost

otlouká misky vah o mé čelo.

Přehluším ten křik!!

Utopím ji v troše černého čaje,

stojí na stole od včerejška od rána,

v uraženém hrníčku..

(že ničí ruka nelaská jeho ouško)

padají myšlenky,stejně jako kostky cukru..

..na dno..jedna..tři..deset..

moc cukru a moc myšlenek na jeden hrnek..

kdesi  dole hnije ta utopená děvka..

budík ukazuje za pět šest,

píšu si čárku v kalendáři,

třetí,jako třetí měsíc..

nešťastný konec šťastného podzimu

pod nehty mám špínu..

strčím dlaně pod vodu

myju si ruce..

Myju si ruce!!

hříchy mé vezme čistička vod..

svědomí utiší lok rumu s citronem

a Znojemský okurky z ledničky..

Dnes,třetí výročí tvého zániku..